Stalo se už téměř tradicí, že konec roku provází nějaký neklid na východním pomezí Evropské unie, a ani letošní rok není výjimkou. Jak zásadní problém se nyní rýsuje na Ukrajině?

Na Ukrajině jsem byl na konci října s prezidentem Milošem Zemanem. Řešilo se tam, kam Evropská unie posunula Českou republiku a kam by mohla posunout Ukrajinu. Pak ale v následujících týdnech přišel velký šok. Svým způsobem tomu i rozumím. Situace Ukrajiny je opravdu velice nelehká, ale myslím si, že to, jakým způsobem to pojali, bylo velice nešťastné.

 

Myslíte si, že na Ukrajině šlo primárně o ekonomický rozměr? Protože tamní ekonomové tvrdí, že poslední dva roky je hodnota ekonomických vztahů s Evropskou unií vyšší než s Ruskem.

Ekonomika a politika jdou vždy ruku v ruce. Ono se to asi úplně nedá oddělit. Bylo by dobré brát si z každé hromádky tu svoji část, ale musíte to politicky zaobalit tak, aby oba vaši partneři byli spokojeni. Je to jako se dvěma ženami. Také nelze mít manželku a milenku tak, aby obě byly spokojené. Takže když se Ukrajina začala přibližovat k té své pomyslné nové manželce, bylo to nepřijatelné pro tu původní. A myslím si, že to vyčkávání a ten proces, který právě nastal, nedopadne úplně dobře a je to velice nepříjemné pro všechny strany.

 

Slovenský ministerský předseda Robert Fico navrhl, aby české a slovenské firmy spojily své síly při návratu na tradiční odbytiště; že by se zase mohla obnovit známka Made in Czechoslovakia. Jak vnímáte tuto možnost?

Myslím si, že je to velice dobrý nápad. Shodou okolností jsem byl nedávno v Brazílii, kde jsme se dostali do úplně neuvěřitelné situace. Slovo „česká“ má v portugalštině bohužel velice pejorativní význam a znamená něco opravdu velice sprostého, navíc ve spojení s tím republika. Proto jsme se prezentovali, že jsme z Československa. Bylo to jednodušší než to složitě vysvětlovat. Pokud nás někde vnímají jako Czechoslovakia, a nepletou si nás s Čečenci a naopak Slováky se Slovinci, tak si myslím, že to dává velký smysl. Navíc ten průmysl je stále propojen.

 

Nový čínský prezident Si Ťin-pching se pevně uchopil kormidla a zemi směřuje žádoucím směrem. Součástí jeho snažení je i boj s korupcí. Je právě korupce tím hlavním tématem, jemuž by se měli čeští exportéři v této zemi věnovat?

Já si myslím, že čeští exportéři Čínu nejsou schopni dobýt. Možná je to tím, že se tam snaží prosadit všichni. Jdou tam Američané, Francouzi, Britové, Němci... Říká se, nechoďte do hlavního města, jděte do provincií. Jenže tam zase chybějí jisté obchodní návyky. Ty zvyklosti tam prostě nejsou tak zavedené.

 

Jak vás tak poslouchám, napadá mě kacířská myšlenka. Pojďme se vykašlat na Čínu, tam jsou stejně všichni, a soustřeďme se někam jinam. Pochopil jsem to správně?

Pochopil jste to naprosto správně. Porozhlédněme se třeba v Latinské Americe. Nejde přitom jen o Argentinu a Brazílii, zajímavé projekty máme v Ekvádoru, chystá se docela dobrá a silná výprava do Peru.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

 

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

 

Související