Jak se díváte na budoucnost Evropské unie a její schopnost prosazovat se jako hegemon?

Unie je slepenec spousty států, které sjednocuje jakási idealistická představa, která ovšem v praxi naráží na podstat-ně rozdílné zájmy. A právě proto, že jsou tak rozdílné, je jakákoli shoda složitá.

 

V rámci Evropské unie mají státy, jako je Česká republika, Maďarsko a možná i Řecko, silnější hlas. Dokázaly by tyto země fungovat bez EU? Uměly by prosazovat své zájmy v rámci nějakých jiných vazeb, nějakých méně formálních uskupení?

Já si myslím, že alternativy existují. Evropská unie sice vystupuje například v jednání se Světovou obchodní organizací jako reprezentant všech, ale je otázkou, do jaké míry skutečně hájí zájmy států, jako je Česká republika, Rakousko nebo Slovensko, to znamená těchto desetimilionových národů. Dost o tom pochybuji. Pokud jde o ty alternativy, já bych favorizoval hledání ad hoc koalic, tedy případ od případu koalic s těmi, kteří mají podobný zájem. Nemůžeme si samozřejmě myslet, že by Česká republika byla schopná plně prosazovat své cíle. Vždy z nich musí nějakým způsobem ustoupit, ale když už z nich ustoupí, měla by najít partnery, kteří v té konkrétní otázce mají podobné stanovisko. S jejich pomocí toho pravděpodobně dosáhne více než jako jeden bezejmenný člen, kterého reprezentuje jakýsi eurokomisař.

 

V tomhle s vámi zcela souhlasím. Zásadním problémem České republiky je, že neumí vytvářet ani na půdě Evropské unie nějaké malé koalice. Právě v tom vidím tu největší impotenci těchto malých států, které tak nedokážou vytvořit funkční opozici velkým zemím, jako jsou Německo či Francie.

Je to škoda, ale dalo by se tomu pomoci. Myslím si, že to je jen otázka času, kdy se to naše diplomacie naučí. Už teď existují určité pokusy, ale zatím nejsou příliš úspěšné. V každém případě je to pro mě přijatelnější alternativa, protože mě neváže dlouhodobě. V Evropské unii toho nikdy nedosáhnu tolik, jako když se pokusím v konkrétní otázce prosadit něco s partnery, kteří mají podobný záměr. A potom se klidně můžeme zase rozejít a hledat nějakou novou koalici pro nějaké nové vyjednávání.

 

Česká republika bude v květnu slavit 10. výročí členství v Evropské unii. Jaký má nyní Česko potenciál a jaká je jeho budoucí pozice?

Česká republika historicky patřila ke střední Evropě a vždy měla výraznou industriální tradici, to znamená, že i navazování ekonomických vztahů bylo pro nás mnohem snazší než pro země, jako je Bulharsko nebo Rumunsko. Česko šlo tedy dopředu i úspěšněji a rychleji, a to jsou věci, které je možné poměrně rychle aktivovat. Pokud jde o pozici České republiky v Evropské unii, mám dojem, že se zásadně nezmění oproti dnešnímu stavu, důležitější bude, do jaké míry se změní a jakým směrem půjde EU jako taková, co z ní zbude, jakou roli budou hrát odstředivé tendence Velké Británie, ale i nacionalistická hnutí v jednotlivých státech.

 

Poslechněte si celý rozhovor:

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

 

 

Související