Český soutěžící Lukáš Červenka propojil dva softwarové balíky a vytvořil počítačový program umožňující hledat stabilní struktury chemických látek. Zabývá se třeba tím, jak vypadají molekuly helia. Proč se věnuje právě tomuto vzácnému plynu? „Chladné heliové plazma má velmi slušné sterilizační účinky. Lze ho použít pro dezinfekci povrchu nebo léčení chronických ran,“ vysvětluje. Jeho poznatky by se tak jednou mohly aplikovat třeba v nemocnicích. „Hodně mě inspiroval můj učitel fyziky, který mi doporučil projekt Otevřená věda,“ vysvětluje Lukáš, jak se dostal k bádání. V rámci Otevřené vědy středoškoláci zhruba rok dochází na skutečné výzkumné pracoviště. Lukáš Červenka svůj nápad rozvíjel na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

 

Nyní předvádí svůj vědecký projekt na mezinárodní soutěži mladých vědců European Union Contest for Young Scientists (EUCYS), která probíhá v Praze na Výstavišti od 20. do 25. září. Už pouhá účast na tomhle klání je pro studenty ve věku 14 až 21 let obrovským úspěchem.

 

„Už od druhé třídy jsem snil o vědecké dráze,“ svěřuje se další soutěžící Michal Vyvlečka. Původně ale uvažoval spíše o chemii. Jenže během laboratorních cvičení se ve škole jednou nadechnul chemických výparů a omdlel. Proto dal nakonec raději přednost fyzice. Vrhnul se na zkoumání exoplanet, tedy planet nacházejících se mimo naší sluneční soustavu.

 

Michal ve hvězdárnách sledoval pokles jasnosti mateřských hvězd ve chvíli, kdy přes ně přecházela jejich planeta. Ze získaných dat pak doma propočítal třeba velikost dané exoplanety, rychlost oběhu, a odhadl i pravděpodobnost, s jakou se na ní nachází život. „Ukázal jsem, že i amatéři zvládnou spočítat parametry exoplanet, které se uvádějí ve světových databázích,“ říká Michal Vyvlečka. Své poznatky navíc přetransformoval do jednoduchého programu, který pomůže amatérským astronomům. „Chtěl bych ho dát zájemcům k dispozici zdarma,“ říká. Ostatně na soutěži EUCYS už ho kontaktovali zástupci České astronomické společnosti.

 

Klára Nováková a Kateřina Fialová, studentky Gymnázia v Blovicích, sledovaly rozšíření populace raka kamenáče v jihozápadních Čechách. Konkrétně se zaměřily na studium potočnic, drobných organismů, které na těle raka žijí, a jejich prostřednictvím získávaly potřebná data o racích. Nejprve musely v terénu pochytat raky, z nich pak obraly potočnice a studovaly je pod mikroskopem. „Někteří porotci se neustále ptali, zda jsme ty raky snědly. Ale vždyť jsou chránění, to by nás ani ve snu nenapadlo,” říká Kateřina.

Související