Především na odlišný přístup k ručení za dobytnost pohledávky. Nový občanský zákoník totiž opouští dosavadní pravidlo, že takové ručení nastává pouze v případě dohody stran. V novém režimu vzniká ručení za dobytnost postupované pohledávky přímo ze zákona. Původní věřitel (postupitel) tedy bude novému věřiteli (postupníkovi) ručit za dobytnost pohledávky i v případě, že by to v příslušné dohodě obsaženo nebylo. Podmínkou zůstává, že se musí jednat o úplatný převod. Ručení je pak omezeno až do výše přijaté úplaty včetně úroků.

 

Zákonodárce připouští ve vztahu k zákonnému ručení dvě výjimky. Pokud postupník věděl, že je pohledávka, která je na něj postupována, budoucí, nejistá nebo nedobytná, nemůže se zákonného ručení dovolávat. Výklad jednotlivých pojmů však zákonodárce již neuvádí, což může být problematické především u nejistých či nedobytných pohledávek. Interpretace těchto pojmů tak bude na soudech. Druhou výjimku představují situace, kdy by se předmětná pohledávka stala nedobytnou až po postoupení, a to buď náhodou, nebo nedopatřením postupníka. Motivem této výjimky je přenos rizika náhody a důsledků následných kroků na postupníka, v jehož dispozici se pohledávka postoupením ocitá.

 

Strany si však mohou vznik zákonného ručení smluvně vyloučit. Pokud tak ale neučiní, uplatní se v rozsahu a způsobem výše popsaným. Pozor tedy na nechtěné závazky, které by takto mohl na sebe nový věřitel převzít.

 

Iva Baranová
advokátka, KPMG Legal
Partner rubriky


Archiv sloupků k rekodifikaci najdete na adrese Ekonom.cz/rekodifikace

Související