Správný čas pro odchod Martin Roman již jednou promeškal. Přestože o svém dobrovolném konci v čele ČEZ s blízkými spolupracovníky mluvil již na sklonku roku 2010, odešel v polovině září 2011 pod tlakem a s ostudou. Kvůli zveřejněným informacím, že byl skrytým beneficientem plzeňské Škody, které jako šéf ČEZ přihrál miliardové zakázky.

Roman dokumenty označil za podvrh podstrčený médiím z okolí Pavla Tykače, se kterým byl v ostrém střetu. Po setkání s tehdejším premiérem Petrem Nečasem a exministrem financí Miroslavem Kalouskem nicméně musel Roman odstoupit a přesunul se do čela dozorčí rady ČEZ.

Nyní se historie opakuje - na stole je podezření, že je skrytým vlastníkem I&C Energo, které ČEZ za jeho šéfování údajně velmi lacino prodal. A úhlavní nepřítel? Levice vedená Milošem Zemanem. Martin Roman je ideální obětí, na které se ukáže, že to nastupující politická reprezentace myslí se zatočením se starými "pravicově-zlodějskými" pořádky vážně. Ostatně rychlé čistky v Českých drahách i jinde hovoří jasnou řečí.

"Zlikvidovat" Romana se však nejspíše nepodaří bez součinnosti Romana samotného. Ostatně obdobně tomu bylo i v září 2011. Dalším paradoxem je, že o konec Romanovy "služby státu" se zaslouží právě levice, za jejíž vlády byl do ČEZ instalován. Výše napsané však nemění nic na tom, že ani své druhé odcházení si muž, který ve svých vrcholných chvilkách spoluvládl této zemi, nedokázal dobře zrežírovat. O dědictví Martina Romana více v materiálu Davida Tramby. Jako bonus nabízíme i vztahovou pavučinu, ze které vyplývá, že mnohonásobný miliardář Martin Roman vlastně tak úplně ze služeb státu neodchází.

Příjemné čtení přeje

Ondřej Neumann
šéfredaktor

34 roman

Související