Stěny pánských veřejných toalet bývají popsány víceméně vulgárními (více) či vtipnými (méně) hláškami. Mezi časté nápisy patří i výzvy, aby pánové vykonávali malou potřebu do mušlí, a nikoli mimo ně. Nutno říci, že nejroztodivnější apely, návody i příkazy se vesměs míjejí účinkem. Stačí však do mušle umístit fotbalovou branku se zavěšeným míčkem, a kýžený efekt se dostaví okamžitě. Věčný kluk v každém muži ožije a zaměří proud, kam je požadováno.

 

Proč o tom zde píši? Fotbalová branka s míčkem v pánské mušli je jedním z příkladů tzv. "pošťouchnutí", které lidi nenásilně donutí dělat to, co se od nich očekává. A právě hledáním a uplatňováním účinných šťouchanců se zabývá behaviorální ekonomie. Daří se jí hlavně v anglosaském prostředí - v USA či Velké Británii. Úřad Davida Camerona má ostatně k dispozici celou instituci, které se přezdívá "Jednotka šťouch". Rozhovor se zástupcem šéfa jednotky najdete jako součást titulního tématu tohoto vydání Ekonomu.

 

Skeptici mohou namítnout, že zmiňované šťouchance nejsou ničím jiným než manipulací davy. Souhlasím. Zároveň však dodávám - proč ne? Obzvláště když žádoucí chování není vynucováno žádnou sankcí. Prostě se jen vsadí na základní poučku - nikoli fakty, nýbrž emocemi se řídí lidé. A pak se nasměrují žádoucím směrem.

 

Jako muži na veřejných toaletách. Na amsterodamském letišti před lety do pisoáru nalepili umělou mušku, a výsledkem byly o 80 procent nižší náklady na úklid. Ostatně - kdyby tuzemští konstruktéři druhého pilíře důchodové reformy naslouchali poznatkům behaviorálních ekonomů, slavili by dnes velký triumf. Nechce se vám věřit? Více si přečtěte v novém vydání týdeníku Ekonom.

 

obalka manipulace 225xapx 

Jaké jsou nejnovější poznatky behaviorální ekonomie?

 

Proč zakladatel této vědy dostal Nobelovu cenu?

 

Co za pošťouchnutí by pomohlo druhému pilíři?

 

Odpovědi na tyto otázky naleznete v novém čísle časopisu Ekonom.

 

Související