Důvody, proč se tak stalo, lze najít v knize Kola, kterou na počátku 70. let minulého století napsal Arthur Hailey. Tento slavný román byl zanícenou oslavou amerických automobilek, zaoceánských manažerských metod, tamního způsobu života a myšlení. Dílo je chytře a profesionálně napsané, čtenáři je hltali. Autor si dal práci, aby do prostředí detroitských automobilek skutečně pronikl. S odstupem času je ovšem vidět, kolik tam bylo pýchy, velikášství, pocitu nadřazenosti a pohrdání. Příznačně v tomto směru působí scéna, kdy se američtí technici ušklebují nad rozebraným japonským automobilem.

 

Podceňovat konkurenci je vždy trestuhodné. Byly to právě asijské značky, které detroitské „velké trojce“ (General Motors, Ford a Chrysler) o pár let později převzaly miliony zákazníků. V době ropné krize nabídly méně žíznivá auta a pak dokázaly, že osobní vozy lze i v USA vyrábět racionálněji a kvalitněji.

 

Další krutou ránu dala Detroitu ta vlastnost amerického bílého obyvatelstva, která je často vydávána za jakýsi povahový klad: vysoká mobilita. Jinými slovy neukotvenost, nízká loajalita k obci a sousedům, vysoká ochota se rychle sbalit a táhnout pryč v okamžiku, kdy jinde nabízejí něco trochu lepšího. Složení obyvatelstva se tak radikálně změnilo. Detroit je dnes v USA považován za město černochů a muslimů s nízkou kvalifikací, takže se mu nedostává nových investic.

 

Může nás trochu mrazit, že Mladá Boleslav dostala přezdívku „středoevropský Detroit“ a podíl automobilového průmyslu na hrubém domácím produktu dosahuje v České republice vysoce nadprůměrných hodnot. Ve srovnání s pravým Detroitem je zde ale několik rozdílů. Zatímco tržní podíl „velké trojky“ na domácím trhu dlouhá léta erodoval, podíl Škody na evropském trhu zatím stále roste.

 

Současná manažerská kultura mateřského koncernu Volkswagen je mnohem opatrnější a prozíravější. Mzdy v českém automobilovém průmyslu zůstávají nad průměrem České republiky, což do zdejších automobilek stále láká nadprůměrně schopné pracovníky. Dramatické změny ve struktuře českého hospodářství po roce 1990 navíc vedly k tomu, že v tuzemských automobilkách a u jejich dodavatelů nyní působí mnoho odborníků, kteří původně získali vysokou kvalifikaci a návyky v složité letecké výrobě či jaderném strojírenství, což se pozitivně odráží na kvalitě výrobků.

 

Rozdíl je i ve vzdělávání. Ve Spojených státech amerických jsou sice skvělé elitní univerzity, úroveň lokálního základního školství se však mnohde propadla na velice tristní úroveň, což nakonec mělo drtivý dopad i na kvalitu v Detroitu montovaných vozů.

 

V každém případě je ale třeba mít na paměti, že na samém počátku tamního úpadku byla nezměrná pýcha.

Související