Tento týden se poprvé vzneslo létající kolo vyvinuté v Česku. Konkrétně na měm spolupracovaly firmy Duratec, Technodat a Evektor. A exhibice na výstavišti v pražských Letňanech neunikla pozornosti zahraničních médií. „Je to šlapací-vrtulník! Je to skutečné! Sledujte, jak létá kolem,“ píše na Twitteru populárně-vědecký server Popular Science (@PopSci) a přidává slíbené video. Dovedete si představit, že by na létající kolo nasedli členové vlády a zkusili nám uletět?

 

Létat může ale i jídlo. „Steak nikdy nebyl tak lehký na trávení,“ vzdychá italský astronaut Luca Parmitano (@astro_luca) nejdříve anglicky a pak podobně ještě v italštině. Je jednou z čerstvých posil na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a svůj tweet doprovodil pěknou fotkou s létající vidličkou. To dává naději, že jeho twitterové vysílání z oběžné dráhy bude podobně výživné jako v případě Kanaďana Chrise Hadfielda (@Cmdr_Hadfield).

 

Chris posílal z ISS zajímavé fotky, ale předvedl třeba také, jak si ve stavu beztíže uvařit špenát. Nyní se vrátil k pozemskému životu. „Po jednom měsíci na Zemi lékaři testovali, jak se moje tělo se změnilo a přizpůsobilo. Cítil jsem se normálně až doteď,“ hlásí.

 

„Místo abychom ve škole učili děti ptát se: proč? jak? k čemu?, učí se nazpaměť odpovědi na předpřiprané otázky,“ upozorňuje po měsíční odmlce na svém twitterovém účtu Ondřej Šteffl, zakladatel a majitel vzdělávací společnosti Scio (@OndrejSteffl). Něco na tom asi bude. Podobně to vidí třeba i nositel Nobelovy ceny za medicínu Robert Horvitz. V rozhovoru pro časopis Ekonom (vyšel v čísle 23) upozorňuje, že bychom měli děti přitáhnout k bádání otázkami „proč“, „jak“ a podobně.

Související