Odborníci i laici neustále řeší, co se stane s hladinou světových oceánů, případně i s klimatem, když odtaje část ledovců. Jenže jak vlastně krajina pod ledem vypadá? Na co se můžeme případně těšit? To ukazuje animace, která vznikla zkombinováním dat z několika výzkumných projektů. „Nové cool video vám ukáže, jak by Antarktida vypadala bez ledu,“ láká čtenáře magazín Wired (@wiredscience). A nabízí také slibované video.

 

Když už se díváme na svět z ptačí perspektivy, tak přidáme ještě jedno zajímavé srovnání. Nabízí ho Hans Rosling (@HansRosling), profesor Institutu Karolinska ze Švédska. „900 milionů lidí v subsaharské Africe (vyjma Jihoafrické republiky) používá tolik elektřiny jako 9 miliónů Švédů.“ Tak uvidíme, kdy se to změní.

 

Zajímá vás věda u našich slovenských sousedů? „Na scénu slovenskej vedy prichádza nový projekt. Zámerom bolo vytvoriť popularizačný internetový portál...,“ láká zájemce twitterový účet Slovenské akademie věd (@AkademiaVied). Anoncovaná stránka nevypadá vůbec špatně. Posuďte sami.

 

Některé v ní popisované výzkumy jsou vcelku ďábelské. „Pamätáte si ešte na svetielkujúceho švába, ktorého objavili slovenskí vedci?“

 

A na závěr jeden praktický postřeh z Evropské výzkumné rady (ERC), která poskytuje granty excelentním evropským vědcům. Její prezidentka Helga Nowotná si na stránkách rakouského deníku Der Standard při odpovědi na otázku, jak se jí daří prosazovat zájmy vědců, posteskla: „Všichni milují vědu. Nejméně 364 dnů v roce, s výjimkou jednoho dne, kdy mají rozhodnout o rozpočtu na výzkum.“ Twitterový účet Evropské výzkumné rady (@ERC_Research) její výrok v mírně zkrácené podobě vyslal do světa.

 

Je jasné, že Helga Nowotná nebude určitě sama, kdo má tenhle pocit. Třeba i nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Robert Horvitz moc dobře ví, že je potřeba politiky o důležitosti vědy a peněz na do ní plynoucích neustále přesvědčovat. Rozhovor s Horvitzem si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Související