Celkový objem tohoto v USA oblíbeného úvěru se totiž za posledních pět let téměř zdvojnásobil. Příčiny růstu zadlužení studentů jsou v zásadě dvě. První souvisí s neřízeným růstem nákladů na vzdělávání, které se v posledních deseti letech zvyšují v průměru meziročně o zhruba pět procent. Druhou příčinou jsou nízké úrokové sazby a výhodné podmínky pro získávání úvěrů, které jsou často dotovány federální vládou. Že jde o závažný problém, který se pomalu začíná vymykat kontrole, napoví nejlépe pár čísel.

 

Studentskou půjčku má nyní v USA kolem 40 milionů osob, což je o 70 procent více než v roce 2004. Průměrná výše půjčky činí v přepočtu půl milionu korun. Přibližně 44 procent dlužníků půjčku zatím nesplácí, protože stále studuje. I přesto je ale nejméně o tři měsíce zpožděno se splátkou kolem 6,7 milionu osob, což představuje třetinu ze všech dlužníků, kteří již svůj dluh splácet musejí. Zajímavé je také srovnání s krizí, kterou v USA odstartoval před pěti lety trh rizikových (subprime) hypoték. Šlo o trh, o kterém se vždy mluvilo jako o málo významné složce hypotečního trhu, byť objem těchto hypoték činil těsně před krizí zhruba 1,3 bilionu dolarů.

 

Poroste-li ale trh studentských půjček stejným tempem jako dosud, bude již za rok a půl přibližně stejně velký jako subprime. Pravděpodobnost nesplacení dluhu je přitom u studentských půjček výrazně vyšší než u rizikových hypoték, kde se procento problematických úvěrů vyšplhalo v roce 2009 na 15 procent. Jaký dopad budou mít studentské půjčky na bankovní sektor, je zatím velká neznámá. Že začíná být situace vážná, ale dokázaly první tři měsíce tohoto roku, během nichž banky odepsaly na studentských půjčkách tři miliardy dolarů, což byl více než třetinový nárůst proti stejnému období minulého roku.

 

Hluboko do kapsy si ale budou muset sáhnout také daňoví poplatníci. Velká část půjček je totiž buď dotována, nebo přímo vydávána federálním úřadem pro vzdělávání. A co my na druhém břehu Atlantiku? Díky vysoké přebytečné likviditě v americkém bankovním sektoru by měl být problém alespoň prozatím izolován na Spojené státy, což je jenom dobře, protože Evropa má svých vlastních dluhových krizí již tak více než dost.

 

Jaroslav Brychta
hlavní ekonom X-Trade Brokers

Související