Bývalý eurokomisař a někdejší premiér za ČSSD Vladimír Špidla si za dobu svého působení v Evropské komisi vydělal 1,4 milionu eur hrubého, v následujících třech letech po skončení mandátu inkasoval dalších 358 tisíc eur a už za tři roky, po dovršení 65 let věku, se díky pěti letům stráveným na jednom z nejvyšších unijních postů může těšit z doživotní renty ve výši 51 tisíc eur ročně.

Právě pozice eurokomisaře je jednou z mála v celé Evropské unii, u níž se lze jednoduše dopracovat ke konkrétnějším údajům o tom, jaké platy a další požitky se s funkcí pojí. Například stávající "český" eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Fülle má nárok na základní plat 20 667 eur měsíčně a další příplatky v řádech tisíců eur (viz Plat řadového eurokomisaře). Dopátrat se ale toho, jak jsou placeni další vysocí úředníci Evropské unie, mezi nimi i Češi, je prakticky nemožné.

Zemanovsko-merkelovské platy

Zvýšený zájem o to, jak jsou úředníci v EU placeni, vyvolal před časem britský premiér David Cameron, když se v debatě o plánovaných výdajích unie na léta 2014-2020 nechal slyšet, že "pár stovek úředníků v Bruselu vydělává více než premiéři nebo kancléřka Merkelová". Redaktoři německého deníku Die Welt se slovy britského premiéra inspirovali a došli k závěru, že nejde o stovky, ale o tisíce lidí.

Plat německé kancléřky Angely Merkelové v základní výši 16 275 eur podle Die Welt hravě překoná hned 4365 euroúředníků. Na vyšší než "merkelovské" platy tak dosáhne i několik Čechů. Kromě zmíněného eurokomisaře Fülleho například i dvojice českých soudců Soudního dvora EU v Lucemburku Jiří Malenovský a Irena Pelikánová a člen Evropského účetního dvora Jan Kinšt.

Do vyšších platových tříd patří například Marek Mora, který působí jako vedoucí kanceláře generálního tajemníka Rady EU (a v době předsednictví Česka Evropské unii pracoval jako jako náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry). Dalším možným adeptem je Ladislav Miko, zástupce generálního ředitele pro zdraví a spotřebitele Evropské komise (Miko byl sedm měsíců ministrem životního prostředí v úřednické vládě premiéra Jana Fischera), či Marie Bohatá, zástupkyně generálního ředitele Evropského statistického úřadu.

Z českých ústavních činitelů si na nejvyšší měsíční sumu přijde prezident se základním platem 186 900 Kč (asi 7200 eur). Základní plat vyšší než má Miloš Zeman tak v EU začíná už v deváté platové třídě z celkových šestnácti a těšit se z něj může zhruba 26 tisíc zaměstnanců EU a pravděpodobně i desítky Čechů.

Celkem je Čechů a Češek mezi euroúředníky několik set. Drtivá většina z nich je na pozicích řadových úředníků a referentů, několik desítek z nich ovšem v hierarchii vystoupalo do pozic středního či vyššího managementu, nejčastěji na posty vedoucích oddělení.

Když se týdeník Ekonom pokusil zmapovat to, jak jsou placeni právě výše postavení Češi ve strukturách EU, narazil na bariéru "ochrany osobních údajů". A podobně už dříve dopadli se svými pokusy i další novináři z jiných evropských zemí.

Právo na informace?

Mluvčí Evropské komise Antony Gravili hájil před zájmem německého deníku Die Welt platy euroúředníků tím, že německá kancléřka má se všemi příplatky a dietami měsíčně až 25 tisíc eur. "Žádný evropský úředník, bez ohledu na příplatky, tak nebere více než kancléřka Merkelová," sdělil s tím, že platy v evropských institucích jsou zcela transparentní. Což je ovšem poněkud v rozporu s tím, s jakým přístupem se setkali nejen němečtí novináři, ale nyní i týdeník Ekonom. Detaily ke skladbě platů odmítl komentovat mluvčí Gravili i pro internetový deník EUobserver s tím, že "to porušuje základní pravidla slušnosti a práva na soukromí" a že v evropských institucích obecně "není čas zabývat se objemem novinářských dotazů na toto téma".

Podobnými argumenty odrážely dotazy týdeníku Ekonom všechny oslovené evropské instituce.

První odpověď na dotaz na výši platů českých vedoucích úředníků v Evropském parlamentu dorazila prakticky obratem. "Tento druh informací podléhá ochraně osobních údajů, a proto vám údaje nemůžeme poskytnout," odepsala mluvčí Evropského parlamentu Marjory van den Broeke.

V Evropském parlamentu působí, kromě dvaadvaceti volených českých europoslanců (viz Plat řadového europoslance na str. 64), ve vedoucích úřednických funkcích i dva Češi. Libor Boháč, vedoucí oddělení legislativního plánování a koordinace v Ředitelství pro legislativní akty, a Ivana Hlaváčová jako vedoucí českého tlumočnického oddělení. Námitka, že jde o lidi na vyšších pozicích a placené z veřejných peněz nepomohla - reakcí byla jen prostá tabulka platových tříd a stupňů. Bez informace, v jaké konkrétní třídě a jakém stupni daný úředník je.

Pohled do tabulky říká alespoň to, že platy v EU se pohybují v šestnácti platových třídách, z nichž každá má pět stupňů. Tabulkově nejvyšší možný úřednický plat v Evropském parlamentu je proto 18 370 eur, tabulkově nejnižší 2654 eur.

Výrazně se ovšem liší i progresivní míra zdanění, jež se pohybuje v rozmezí 8 až 45 procent. Průměrná výše zdanění je pak 16 procent.

"Jsem přesvědčen, že je správné se na to ptát a je správné to vědět. Právo na informace tu přesahuje právo na ochranu soukromí. Je možné uvažovat o výjimkách u níže postavených funkcí, ale u vyšších a řídicích funkcí tu je právo na informace. Jde o lidi placené z veřejných peněz a má být jasné, za kolik svoji práci vykonávají," říká Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a spoluautor zákona číslo 106 o svobodném přístupu k informacím.

Soukromí nade vše

Díky tomuto zákonu se například veřejnost nedávno dozvěděla, jak jsou placeni všichni zaměstnanci Vrchního státního zastupitelství v Praze počínaje hlavou úřadu Lenkou Bradáčovou a uklízečkou konče. Tuto otevřenost ovšem český Úřad pro ochranu osobních údajů ocenil stotisícovou pokutou. Odůvodnil to tím, že Bradáčová měla (respektive mohla) uvést konkrétní platy jen u žalobců a vedoucích pracovníků. "Stejně tak, jako nemají všichni zaměstnanci shodné pracovní pozice a shodné příjmy, nemůže být přistupováno shodně ke zveřejňování jejich osobních údajů souvisejících s odměňováním za pracovní činnost," uvedl ÚOOÚ v odůvodnění rozhodnutí o pokutě.

V unijních institucích jde ochrana informací o výši platů ještě dále. A to přesto, že se týdeník Ekonom nezajímal o peníze, jež berou tisíce řadových úředníků, nýbrž o platy desítek konkrétních lidí na řídicích pozicích. "Je docela možné, že Česká republika je v tom dokonce otevřenější než unijní instituce. I když rozhodující je vždy praxe a přístup konkrétního úřadu," podotýká Kužílek.

Bývalý eurokomisař Špidla se ale přístupu EU nediví. "Jde o soukromé informace. Je velký rozdíl mezi volenou politickou funkcí a normálním pracovním poměrem," říká Špidla. "U politiků mi zveřejnění těchto informací nevadí, protože vstupem do politiky vědomě rezignujete na určité soukromí," dodává Špidla. Daňovým poplatníkům právo na informace, jak jsou z jejich peněz euroúředníci placeni, neupírá. "Ale k tomu stačí znát celkovou sumu," poznamenává Špidla.

Faktem je, že tyto informace k dispozici jsou. Unijní instituce celkem zaměstnávají 55 tisíc lidí, na jejichž platy jde ročně 4,5 miliardy eur (117 miliard korun).

Podle britské organizace OpenEurope je průměrný roční plat zaměstnanců evropských institucí téměř 82 tisíc eur. U základních platů ale obvykle nezůstává. Kdo se v unijních pravidlech vyzná, dokáže si k platu výrazně přilepšit díky široké škále příplatků a podpor. Na dotaz britského deníku Daily Telegraph vyšlo najevo, že nějakou formu příplatku, především "expatriotský" příspěvek za práci v zahraničí ve výši 15 či 16 procent základního platu (plus příspěvek na domácnost a vyživované dítě) bere 38 000 lidí, tedy 70 procent všech zaměstnanců unijních institucí. Se započtením tohoto příplatku za práci v cizině se už průměrný roční plat dostává na 91 tisíc eur.

Bohatá a tajná

I když konkrétní platy konkrétních úředníků včetně všech příplatků a bonusů neposkytla nakonec žádná evropská instituce, míra vstřícnosti k podávání informací se přece jen lišila.

Relativně ochotný byl přístup Evropského soudního dvora. Jeho mluvčí Balázs Lehóczki se sice omluvil, že nemůže být ve věci platů zcela konkrétní, ale upřesnil, že oba čeští soudci Jiří Malenovský a Irena Pelikánová jsou v 16. platové třídě a třetím nejvyšším stupni a mají tak nárok minimálně na 17 114 eur měsíčně. "V případě soudce Malenovského je plat násoben koeficientem 1,125, v případě soudkyně Pelikánové 1,04," upřesnil mluvčí Lehóczki. I zde jsou běžné příplatky na reprezentaci ve výši 607 eur či rodinné příplatky. Podobně jako eurokomisaři mají i evropští soudci nárok po dovršení 65 let na doživotní rentu (ve výši 4,275 procenta z posledního ročního platu za každý odsloužený rok).

Asi nejochotnější byl přístup Evropského účetního dvora, kde jako jeho člen už od roku 2004 působí Jan Kinšt a Martin Krejza jako vedoucí českého překladatelského oddělení. "Nejprve je nutné zdůraznit, že člen Účetního dvora není zaměstnancem, ale je do funkce jmenován. Jeho plat se odvíjí od procentuálního poměru k platu v 16. platové třídě a třetím stupni, tedy 18 370 eur, protože koeficient v případě pana Kinšta činí 108 procent," upřesnil mluvčí Aidas Palubinskas.

K platu má pak ještě nárok na 15procentní příplatek na bydlení v zahraničí a na rodinné příplatky, čímž se dostává přibližně ke hranici 22 tisíc eur měsíčně hrubého (přibližně 570 tisíc korun).

U úřednické pozice Martina Krejzy, vedoucího českého překladatelského oddělení, ale opět přišel argument ochrany osobních údajů. "V pozici nastoupil v 9. platové třídě a 2. stupni, postupně může dojít ve své pozici až do 14. platové třídy. Kolik přesně bere, ale i zde podléhá ochraně osobních údajů," připomněl Palubinskas.

A například Evropský statistický úřad Eurostat na dotaz o platu Marie Bohaté, zástupkyně generálního ředitele a bývalé předsedkyně Českého statistického úřadu, i vedoucího oddělení pro statistiku mezinárodního obchodu, metodologii a klasifikaci Aleše Čapka odkázal na Evropskou komisi, čímž se zjišťování ocitlo v kruhu. Protože Evropská komise platy úředníků odmítá sdělovat.

Robert Břešťan

55 tis.
lidí pracuje pro Evropskou unii

4,5 mld. eur
dají ročně evropské instituce na platy

6812 eur
měsíčně je průměrná mzda euroúředníka

Dopátrat se výše platů konkrétních euroúředníků je prakticky nemožné.

U euroúředníků právo na informace přesahuje právo na ochranu soukromí.

Oldřich Kužílek
sdružení Otevřená společnost

Foto: Isifa, Lukáš Bíba, Irena Hošková, Matej Slávik, Martin Svozílek, Reuters

Související