"Dříve si lidé říkali, že smrt je dobrá. Dokud jsme neměli jinou alternativu, bylo to rozumné. Ale dnes alternativu máme." Výplod chorého rozumu? Proč pak tímto citátem začínat editorial? Váhu slovům dává fakt, že jejich autorem je jeden z ředitelů Googlu, expert na umělou inteligenci Ray Kurzweil. Alternativu k smrti - nesmrtelnost - podle něho prý člověku umožní pokročilé nanotechnologie implantované v těle.

 

Než však nesmrtelnosti dosáhneme (stranou nechme všechny etické i fyzikální otazníky, které s tím souvisejí), má být podle Kurzweila díky nanotechnologiím možné "naskenovat do posledního neuronu" mozek konkrétního člověka a přenést pak jeho vědomí "do křemíku". To nemá být větším problémem za nějakých třicet čtyřicet let. O křemíkovém vědomí více v článku Josefa Pravce.

 

Ještě před tím doporučuji vaší pozornosti související téma Evy Hníkové týkající se lidského mozku. Do jeho detailního zkoumání se téměř současně rozhodly nalít miliardy Evropská unie i Spojené státy. Mnozí mluví o přelomu srovnatelném se startem kosmického programu Spojených států či rozhodnutím rozklíčovat lidskou DNA. Pro připomenutí: na rozluštění šroubovnice DNA Američané vynaložili 3,8 miliardy dolarů a za 13 let měli hotovo. Za každý investovaný dolar přitom do ekonomiky přiteklo dalších 140 dolarů. Něco obdobného si nyní na obou březích Atlantiku slibují i od kompletního zmapování lidského mozku. Proč? Čtěte hned na následující straně.

 

Naši virtuální křemíkoví dvojníci jsou zatím jen produktem vizionářských mozků. To virtuální měna bitcoin je žhavou realitou. Její hodnotu v reálném světě chápe jen málokdo, a zřejmě i proto její hodnota létá ze dne na den nahoru a dolů. Miloš Čermák vám nicméně vysvětlí, proč by se vám hrstička bitcoinů na nejisté stáří mohla hodit.

 

Příjemné čtení přeje

Ondřej Neumann
šéfredaktor

 

obalka ekonom 172013

 

Související