„Dokážu si představit státní fond obnovitelných zdrojů, který by od investorů, kteří se dostávají se do existenčních problémů, elektrárny odkoupil,“ uvedla Vitásková v rozhovoru pro týdeník Ekonom.


Jenže současná vláda nechce o odkupování solárních parků ani slyšet. A proti je i opoziční ČSSD.


Týdeník Ekonom zkusil různé scénáře propočítat a porovnat. Nejhorší je z pohledu spotřebitelů energie nedělat nic. V takovém případě by všichni odběratelé včetně státu zaplatili během let 2013 až 2030 majitelům solárních panelů částku téměř 590 miliard korun. Jen letos se jedná o zhruba 28 miliard korun, s každým rokem tato částka dle zákona poroste o dvě procenta.

 

Scénář 1: Konec jistoty na 20 let

Majitelé většiny velkých solárních elektráren dnes mají zaručeny vysoké výkupní ceny okolo 13 korun za kilowatthodinu po dobu dvaceti let. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce výplatu garantovat jen po dobu prvních deseti let. „Poté bude muset majitel předložit doklady prokazující náklady Energetickému regulačnímu úřadu, a ten rozhodne o zbytkové době podpory, aby byla splněna podmínka návratnosti investice,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.


Podle dostupných informací by se vstupní investice majitelům elektráren i s rozumným zhodnocením mohla vrátit po 15 letech provozování elektrárny. Pokud by vláda tento návrh prosadila, objem „solární zátěže“ by do roku 2030 klesl o 186 miliard na 403 miliard korun. Jenže pozitivní efekt se dostaví až po roce 2025, kdy naopak hrozí, že české domácnosti a firmy začnou doplácet za elektřinu vyrobenou v nových blocích jaderné elektrárny Temelín.

 

Scénář 2: Státní odkup fotovoltaik

Prakticky ke stejnému výsledku lze dospět i v případě, že by stát založit specializovanou firmu či fond na odkup solárních elektráren od soukromých vlastníků.


Pokud bude odkup dobrovolný, ne všichni budou ochotni své elektrárny prodat. Anketa týdeníku Ekonom ukazuje, že větší a „profesionální“ investoři do zelených energií prodávat nechtějí. Mezi ně patří i ČEZ, Photon Energy či REN Power CZ. Naopak ti, kteří k investici do fotovoltaiky přistupovali jako ke způsobu uložení peněz se zajímavým zhodnocením, se často přiklánějí k myšlence prodeje státu.


Pokud by této možnosti využili majitelé solárních parků o výkonu 1000 megawattů, tedy poloviny z celkového množství, šlo by „solární zátěž“ i po zohlednění úvodní investice srazit o 150 miliard korun. Výhodou takového řešení je, že domácnosti a firmy by se dočkaly nižších cen elektřiny již od příštího roku.

 

Scénář 3: Vykoupit a zbourat

Podle propočtu týdeníku Ekonom by provozování elektráren státní firmou či fondem vycházelo méně výhodně než odstavení a rozebrání vykoupených elektráren. Tady by se úspora v případě likvidace poloviny solárních panelů - po odečtení „vstupní investice“ - pohybovala okolo 180 miliard korun.


U této varianty však hrozí protesty ze strany Evropské komise a nesplnění cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v roce 2020.


Oba návrhy jen těžko projdou přes ministerstvo financí, které nebude ochotné na tento záměr uvolnit řádově desítky miliard korun. Polovinu všech solárních panelů v Česku by tak bylo možné vykoupit za zhruba 90 miliard korun. Je to sice ohromná investice, ale každá vynaložená koruna může přinést úsporu až tří korun v tomto a příštím desetiletí.

 


 

 

Ekonom obalka 152013- Jaký plán má s fotovoltaikou ministerstvo průmyslu?

 

- Proč by nic nevyřešilo odejmutí podpory elektrárnám s neprůhlednými vlastníky?

 

- A jak chce přistupovat k českým solárníkům šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková?

 

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonomu, který přináší velký rozhovor se šéfkou Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou a téma Solární břemeno aneb Jak nezaplatit desítky miliard.