Na Pražském hradě Miloš Zeman střídá Václava Klause. O obou pánech toho teď díky médiím víme možná více než oni sami. Co však víme o lidu, jehož přímá vůle vůbec poprvé rozhodla o osobě prezidenta republiky? Redaktoři Ekonomu se ponořili do všech možných i nemožných statistik, srovnání, žebříčků i průzkumů a hledali typické Češky a Čechy model rok 2013.

Vyšel nám z toho obrázek občas nepříliš povzbudivý, jindy zase nad očekávání příznivý. Ve své komplexnosti nám pak dvojportrét typické Češky a Čecha odpovídá na mnohé otázky. Mimo jiné na tu, proč bude v čele republiky dalších pět let Miloš Zeman a ne někdo jiný. A jak si stojíme v porovnání se světem a Evropou, kde jsou naše slabiny a kde silná místa, co od nás očekávat? Unikátní sondu do hlav i peněženek obyvatel české kotliny naleznete hned na následujících stranách.

Shromážděné údaje ocení jistě především marketéři, kteří je při troše šikovnosti mohou využít ku prospěchu firmy, pro niž pracují. Dokonalá znalost zákazníka se cení nad zlato. Své o tom vědí i končící šéf tuzemského Aholdu Jan van Dam a seniorní viceprezident výzkumné firmy Nielsen James Russo. Hovořili s nimi Petr Korbel a Jan Bumba. Vřele doporučuji konfrontaci argumentů obou pánů. První mluví o velké české vstřícnosti vůči slevám, druhý se zaklíná tvrzením, že rozhodujícím faktorem pro zákazníky je kvalita a nikoli cena.

Příjemné čtení přeje

Ondřej Neumann
šéfredaktor

 

Obálka Ekonom 10/2013

P. S.: Václav Klaus po 23 letech odešel z vrcholné politiky. Mnozí ho milovali (postupně takových ubývalo), mnozí mu nemohli přijít na jméno (postupně jich přibývalo). Poznal jsem ho jako vládní zpravodaj ČTK v první polovině 90. let, jako redaktor Lidových novin jsem mu v roce 1997 volal do Sarajeva, jako editor pořadu České televize 168 hodin jsem v roce 2009 pustil do vysílání jeho rozcvičku před novoročním prezidentským projevem. Nikdy jsem nepatřil k jeho fanouškům. Nese asi největší díl odpovědnosti za současný stav České republiky. V dobrém i špatném. I když to teď není v módě, jsem přesvědčen, že se sluší říci následující: Díky, pane prezidente.

 

Související