V oblasti zadávání veřejných zakázek se blíží kulaté jubileum. Zákon upravující oblast, jíž každoročně protečou stovky miliard korun z veřejných rozpočtů, by se mohl brzy dočkat své v pořadí 20. úpravy za necelých sedm let. Vedle podnikatelů na to tlačí především ODS a její ministr průmyslu Martin Kuba. Novelu by mohla skupina poslanců podle jeho slov předložit už "za jeden až dva měsíce" (viz Možné změny... dále). Námitky proti platné novele se v posledních měsících stále opakují. Nejsilněji zaznívá jedna: zadavatelé (sem patří například města, obce, kraje, státní instituce či významní příjemci státních dotací a peněz z fondů EU) vypisují tendry podle jediného hlavního kritéria, a tím je jen a pouze nejnižší nabídnutá cena.

"Nikdo se nechce dostat do pasti podstřelování cen, ale zadavatelé nás k tomu bohužel nutí. Do budoucna bychom - v souladu s praxí běžnou v Evropské unii - měli soutěžit ne na nejnižší cenu, ale na celkovou ekonomickou výhodnost zakázky. A to je velký rozdíl," říká za podnikatele prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Paradoxem je, že problém soutěže na nejnižší cenu sama novela nevyřeší. V současném zákoně totiž žádné podobné ustanovení není, a problém je tak na straně zadavatelů, pro něž je "soutěž na cenu" bezpečná cesta, jak zakázku vypsat a rychle uzavřít. To opakovaně zdůrazňuje i ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. "Jsem otevřen debatě o tom, co v zákoně vylepšit. Ale to, že se zadavatelé bojí vypisovat soutěže jinak než na cenu, není chyba zákona," říká Jankovský. Sám největší problém spatřuje v nepřiměřeně nízkých nabídkových cenách vedoucích k dodatečným nákladům a vícepracím a také v nedostatečně ošetřeném způsobu, jak zájemce s takovou nabídkou vyřadit.

Řada firem, jež z konkrétní veřejné soutěže vypadly, se navíc automaticky obracejí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, což tendry komplikuje a prodlužuje.

"Projekty se kvůli tomu zdržují o řadu měsíců. Brzdí to i příliv peněz z evropských fondů, což je problém, protože jde o peníze, které jsou vázané v čase," říká místopředseda ČSSD, jihomoravský hejtman a předseda Asociace hejtmanů Michal Hašek. Ve snaze o změnu zákona se nejsilnější opoziční strana s ODS snadno shodne. Vlažněji se ke změně zákona stavějí zbylé dvě koaliční strany. I tak má ale poslanecká iniciativa k "novele novely" poměrně slušnou šanci na přijetí. "Jde nám o to udělat technickou novelu. Změnit nejproblematičtější věci. Nechceme dát prostor kreativitě poslanců," odmítá Martin Kuba obavy z toho, že pokud se neoblíbená novela, jež do temného světa veřejných zakázek vnesla výrazně větší průhlednost, jednou otevře, poslanci ji zgruntu přepracují.

Jeho optimismus ministr Kamil Jankovský nesdílí. "Nepochybuji o tom, že se ve sněmovně objeví například návrh na to, aby se do zákona znovu vrátila možnost použití ekonomických kvalifikačních kritérií. To je snadná možnost, jak vyřadit ze soutěže velké množství potenciálních kandidátů a připravit je takříkajíc na míru," říká Jankovský.

A obavy mají i nevládní organizace, jež se transparentností veřejného života i veřejných zakázek dlouhodobě zabývají. "Zadavatelé ani neměli čas se se zákonem pořádně seznámit. Jak můžeme chtít, aby dodržovali zákon, když se jim tak často mění? Místo toho se prostředí zamoří další novelou a po ní přijde ještě další novela," říká Martin Kameník z organizace Oživení.

A skutečně - zvažovaná novela má být jen na přechodnou dobu. Zřejmě od ledna 2015 by totiž Česká republika měla přijmout novou směrnici Evropské komise, jež se veřejnými zakázkami zabývá. Norma, která mimo jiné jasně deklaruje přednost ekonomické výhodnosti zakázky v jejím celém životním cyklu před jednorázově vysoutěženou cenou, nyní čeká na své první čtení v Evropském parlamentu. Na Brusel však ani politici, ani většina podnikatelů čekat nehodlá.

Ve hře jsou stamiliardové sumy, jejichž rozdělování se podle kritiků novely v posledních třech čtvrtletích zaseklo. Trh veřejných zakázek tvoří v Česku zhruba 17 procent HDP. Loni se podle údajů z věstníku veřejných zakázek vypsaly tendry za 311 miliard korun. Se započtením zakázek malého rozsahu, jež se nikde centrálně neevidují, byly loni vypsány zakázky za 500 až 600 miliard.

Podle MPO novela zpomaluje celou ekonomiku a má viv na pokles českého HDP. Faktem je, že po 1. dubnu se počet i objem zadaných zakázek dramaticky propadl o 47 procent a pociťují to zejména firmy z oboru stavebnictví. Meziročně jde však podle studie společnosti Grant Thornton Advisory pro ministerstvo průmyslu "jen" o propad o devět procent. Za čímž může stát stejně tak novela jako vliv ekonomické recese. Dopady novely by se tak mnohem lépe ukázaly až po uplynutí letošního roku. Je však pravděpodobné, že tou dobou už bude zákon o veřejných zakázkách vypadat opět jinak.

Robert Břešťan

Vývoj počtu oznámených veřejných zakázek

Možné změny v zákoně o veřejných zakázkách

Zachování limitu tří milionů korun pro zakázky na stavební práce

Od roku 2014 by měl limit podmiňující vypsání výběrového řízení klesnout na jeden milion. Je pravděpodobné, že limit zůstane na nynější hranici tří milionů.

Zrušení povinnosti předběžného oznámení

Zadavatel má povinnost měsíc dopředu veřejně oznámit záměr vypsat zakázku. Podle kritiků to přináší přílišnou administrativní zátěž. Jde ale o prevenci před rizikem zvýhodnění firem, jež dostanou avízo od zadavatele záměrně dříve.

Návrat ekonomických kvalifikačních kritérií

Potenciálně velmi problematický bod. Jde totiž o snadný způsob, jak - zejména u velkých stavebních zakázek - předem ze soutěže vyřadit všechny nechtěné uchazeče určením limitu pro obrat dodavatele.

Revize povinnosti zrušit výběrové řízení, zůstane-li jen jedna nabídka

Všeobecně kritizovaný bod. V praxi - zejména v medicíně a ve vědě - se požadavek ukazuje jako nepřiměřený. Zrušení by ale nemuselo být plošné, MMR například upozorňuje, že před novelou až 30 % zakázek získaly firmy v tendru, kde byl jediný zájemce, což je indicií "šití na míru".

Definice příliš nízké nabídkové ceny

V současném zákoně chybí, byť o podezřele nízké ceně a možnosti vyřadit uchazeče zákon mluví. Řešením může být zprůměrování nabídek a vyřazení těch s příliš velkou - například 25procentní - odchylkou.

Jasný postoj ke kritériu ekonomické výhodnosti

I když jde o nejkritizovanější problém, současná novela požadavek nejnižší ceny zadavatelům nenařizuje. Novela by však mohla explicitně zdůraznit prioritu celkové ekonomické výhodnosti, jak to navrhuje například chystaná směrnice Evropské unie o veřejných zakázkách.

Související