TOP 5

Pět největších mezinárodních institucí, kam plynou peníze z rozpočtu ministerstva zahraničí

- Organizace spojených národů (OSN) (řádný rozpočet + mírové operace + oprava sídla): 541,081 mil. Kč

-Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN): 223,436 mil. Kč

-Severoatlantická aliance (NATO): 98,182 mil. Kč

-Spojený ústav jaderných výzkumů: 71,688 mil. Kč

-Rada Evropy: 65,350 mil. Kč

Zdroj: MZV

Rok co rok z českého státního rozpočtu odcházejí zhruba tři miliardy korun na platby do více než 450 nejrůznějších mezinárodních organizací, ústavů a institucí. Některé z nich přitom nosí bizarně znějící názvy: Mezinárodní úřad pro výstavnictví, Mezinárodní ústav chladírenský, Úřad pro mořské dno či Mezinárodní organizace pro kakao.

Jen z rozpočtu samotného ministerstva zahraničních věcí plynou povinné platby do celkem 64 mezivládních organizací v souhrnné výši 1,5 miliardy korun. Suma je to nezanedbatelná. Jde o čtvrtinu rozpočtu Černínského paláce, který letos mírně překračuje 5,8 miliardy korun. Příspěvky na zbývající necelé čtyři stovky organizací ve výši dalších 1,5 miliardy se "rozmělní" mezi ostatní ministerstva a státní úřady.

V době, kdy státní správa hledá úspory, kde se dá, je proto zejména ministerstvo zahraničí pod tlakem, aby členství zredukovalo a platby ukončilo. Na slepém škrtání by Česko ovšem mohlo hodně prodělat.

Co vytěžíme ze dna?

"Z rozhodnutí vlády právě dokončujeme materiál, který by měl informovat vládu o veškerých členstvích České republiky v mezinárodních organizacích různého typu a poskytnout základ pro další analýzy a rozhodnutí. To by mělo být učiněno do konce pololetí," říká mluvčí ministerstva Karel Šrol.

"Analýza probíhá už rok a půl a k ničemu jsme se nedobrali, žádné členství zrušeno nebylo," namítá ale poslanec ODS a místopředseda zahraničního výboru sněmovny David Šeich. Podle něho jednotlivá ministerstva nemají velkou vůli zahraniční členství Česka rušit.

I když jde většina plateb za členství v mezivládních organizacích přes účet ministerstva zahraničí, konkrétní spolupráci mají na starost i jiná ministerstva. "A jejich lidé si jednou za rok jedou na výlet na nějaké zasedání, a tak z dané organizace nikdo dobrovolně nevystoupí," říká Šeich a nabízí jednoduché řešení: vedle redukce zbytečných členství by si poplatky měly platit samy resorty. "Kdyby peníze šly z jejich rozpočtu, tak si to více rozmyslí," říká Šeich.

Určit, které členství je takzvaně zbytečné, však není tak snadné. To, co může na první poslech znít jako zpráva o plýtvání veřejnými rozpočty, si zasluhuje pečlivější rozbor. Určit hierarchii důležitosti jednotlivých mezivládních úřadů, ústavů a institucí, v nichž je Česko členem, není snadné.

"Určit pořadí důležitosti je obtížné. Mění se to i v čase. Každá organizace má specifickou úlohu, kvůli níž byla zřízena. Každá má svá "pravidla hry" a zjednodušeně řečeno za členské příspěvky nabízí členské výhody takové, aby bylo zajímavé stát se a zůstat členem," říká mluvčí ministerstva zahraničí Šrol.

V šesti desítkách organizací, které si Česko prostřednictvím ministerstva zahraničí platí, se jich najde dost, které svým názvem vyvolávají údiv. Pochybnosti budí například to, proč je vnitrozemské Česko členem Mezinárodního úřadu pro mořské dno? Právě to je však příklad organizace, u níž by svého odchodu Česko mohlo velmi litovat.

Za roční příspěvek 570 tisíc korun totiž členství nabízí zajímavou protihodnotu. České republice i díky tomu patří část dna Tichého oceánu, konkrétně 12,5 tisíce kilometrů čtverečních (rozloha nepatrně větší než Středočeský kraj), která však skrývá potenciální "poklad". Na vyhrazeném území se nabízí možnost těžby vzácných kovů. K tomu je nezbytné být členem jak ve jmenovaném úřadě, tak v mezinárodní organizaci Interoceanmetal. "Je důležité podílet se na rozhodování nejen proto, že máme možnost těžby ze dna, ale i proto, že rozhodnutí úřadu mohou ovlivnit ceny a dostupnost surovin," podotýká Šrol. Nad otázkou, kdy by se s těžbou na mořském dně mohlo začít, však experti krčí rameny. Hrubým odhadem jde nejdříve o příští desetiletí.

Škrtání s rozmyslem

Nápad na státní úspory prostřednictvím odchodu z mezinárodních organizací je populární napříč politickými stranami. "Myslím, že v desítkách organizací, jejichž jsme členem, se jich najde několik, odkud můžeme bez problémů vystoupit. Osobně mi v mysli nejvíce utkvěla naše účast v Mezinárodním ústavu chladírenském," říká poslanec ČSSD Jan Hamáček, místopředseda zahraničního výboru sněmovny.

Podle ministerstva zahraničí je chladírenský ústav vědecko-technická organizace, pod niž mimo jiné spadá "bezpečnost a kvalita potravin od sklizně ke spotřebiteli, chlazení a klimatizace zajišťující tepelnou pohodu budov či zkapalňování plynů a chladicí zařízení ve všech odvětvích průmyslu". Členských zemí je jen 60 a například zde se odchod v rámci úspor nabízí. Česko by však ušetřilo jen necelý půl milion korun ročně.

Bráno pouze podle názvu, další zdánlivě jasní kandidáti na škrtání se nabízejí. Jenže třeba Mezinárodní úřad pro výstavnictví stanovuje pravidla pro pořádání populárních výstav EXPO a "spolkne" ročně jen 80 tisíc korun. A v takové Mezinárodní organizaci pro kakao, která má za cíl "stabilizovat trh s kakaem, posilovat světové odvětví kakaa, podporovat jeho udržitelný rozvoj a posilovat přínosy pro všechny zúčastněné strany", je Česko členem prostřednictvím Evropské unie a příspěvky i za Česko hradí ona.

Což ale neznamená, že by nebylo kde škrtat. Ze 450 organizací jich nepochybně jistý počet za oběť padne. "Je pravděpodobné, že z podrobnější analýzy vyplyne doporučení přehodnotit účelnost dalšího členství v některých konkrétních organizacích. Příslušné návrhy by mohly přinést i další systémové změny s dopady do státního rozpočtu počínaje rokem 2014," říká za ministerstvo zahraničí Karel Šrol. Plošné škrtání se však zřejmě čekat nedá.

"Je to otázka dobrého výběru, z jakých organizací vystoupit a kde zůstat. Je to něco jiného, než když rušíte velvyslanectví. Tady se nezbavujete žádného majetku, neprodáváte žádné domy. Když chcete, můžete ostatně jednoduše do mezinárodní organizace opět vstoupit," říká poslanec David Šeich.

"Je to rozhodně lepší cesta k úsporám než rušení ambasád, to je to nejhorší, co se může stát," říká i Jan Hamáček.

Rušení zastupitelských úřadů oba politici nepřipomínají nadarmo. Právě s argumentem úsporných opatření ministerstvo zahraničí zrušilo české velvyslanectví v Angole, konzulát v kanadském Montrealu, misi v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice a zavřelo i generální konzulát v indické Bombaji. A dostalo se za to pod palbu kritiky jak od politiků, tak exportérů. Nyní chce naopak Česká republika otevřít nové zastupitelské úřady, například v Kataru, Senegalu, Barmě, Srí Lance, a znovu zprovoznit misi v Kolumbii. Spíše než obvyklé rezidence má jít podle informací týdeníku Ekonom o "byty s pracovnou a zasedací místností", kde by vedle velvyslance úřadovala už jen jedna či dvě administrativní síly.

I když rušení české účasti v mezinárodních úřadech a organizacích může být razantní, mělo by probíhat uváženě a ne pod politickým tlakem. "Ta debata je zajímavá a relevantní, ale může se také stát, že vláda se usnese žádné členství neškrtnout, a bude k tomu mít dost dobrých důvodů," říká Vít Dostál, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Názvy některých organizací i podle něho znějí zábavně, ale jejich funkce může být důležitá. "Řekněme taková Rada pro implementaci míru zní jako parodie na diplomacii. Přesto jde o organizaci, která měla správní funkci nad Bosnou a Hercegovinou po uzavření Daytonského míru v roce 1995," upozorňuje Dostál. A nelíbí se mu ani argument, že členství v řadě organizací funguje jako svého druhu cestovní kancelář pro ministerské úředníky: "To je velmi laciný argument. Rád bych viděl nějaké analýzy, než bych se k tomuto vyjádřil. Jako cestovní kancelář občas funguje spíše poslanecká sněmovna."

Češi v organizacích

- Mezinárodní úřad pro výstavnictví - ročně 80 tis. Kč
- Mezinárodní úřad pro mořské dno - ročně 570 tis. Kč.
- Mezinárodní ústav chladírenský - ročně 450 tis. Kč.
- Mezinárodní organizace pro kakao - ročně 0 Kč.

3 mld. Kč
Tolik ročně platí Česká republika za členství ve více než 450 mezinárodních organizacích.


Robert Břešťan

Související