Puč proti policejním plukovníkům

Když ministr vnitra Ivan Langer přesně před čtyřmi lety předkládal nový zákon o policii, pro novináře šlo o vděčné téma. Během takzvané okurkové sezony mohli psát například o tom, kdo podle novely bude a nebude měřit rychlost nebo od jaké škody musejí řidiči volat policistu.

Nikdo ovšem nezaregistroval snad nejzásadnější změnu, kterou zákon přinesl a která se také stala prapůvodcem současné války mezi politiky a policejními špičkami. Z původní předlohy vymizela nepatrná větička: "Policejního prezidenta odvolává ministr se souhlasem vlády." Právě díky tomu se dnes policejní prezident Petr Lessy může cítit zdánlivě neohrožen.

Výsledek? Policejní šéfové sebrali odvahu jít do otevřených střetů s "vlastní" vládou. Sám Lessy nepřímo obvinil ministra financí Miroslava Kalouska z toho, že mu volal s cílem ovlivnit vyšetřování nákupu letadel Casa. Jeho podřízení, ředitelé dvou elitních útvarů Robert Šlachta a Tomáš Martinec zase politiky varovali, že u vyšetřovaných kauz "postupují stále výš a výš". Nejde jen o slova. Nebývalá chuť policie stíhat velké ryby se jen za necelý rok projevila na obvinění tří bývalých ministrů (Vlasta Parkanová, Martin Kocourek, Vít Bárta), jednoho bývalého vicepremiéra (Martin Barták) a jednoho aktivního hejtmana (David Rath).

Není tak divu, že ze strany politiků je cítit nervozita. Sama vláda nyní hledá cestičky, jak Lessyho vystrnadit z funkce. Jenže policejnímu šéfovi nahrává zmíněný Langerův zákon, jenž politikům sebral přímou možnost, jak policejního prezidenta odvolat.

Politici proto musejí volit okliku, která je ovšem značně zdlouhavá a nejistá. "Vláda se může policejního prezidenta zbavit pomocí šikanování. Ministr mu může například odebrat odměny, na každé poradě na něho křičet nebo chtít po něm nesplnitelné úkoly," vypočítává předseda Věcí veřejných Radek John. Právě takovouto cestou dosáhl John coby ministr vnitra odvolání Lessyho předchůdce Oldřicha Martinů.

"Ty metody byly tehdy podobné. Panu Martinů jsem opakovaně vyjadřoval nespokojenost se stavem vyšetřování. Nakonec mu prezident republiky vysvětlil, že je v zájmu státu mít fungující policii, a odešel sám," vzpomíná John. U Lessyho se scénář již částečně opakuje - ministr Kubice s ním například zahájil řízení o odebrání osobního ohodnocení. A pravidelně na něho podává podněty ke Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Ačkoli současný spor policejních plukovníků s politiky může na první pohled působit jako spor hodných s těmi špatnými, takovéto zjednodušení rozhodně není na místě. Lidé ve vedení policie totiž zpravidla nejsou žádnými nestranickými figurami.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 26. ČERVENCE, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: