Rodinné firmy jsou lékem na krizi. Trápí je však otázky nástupnictví

Kdepak akcie, burzy, banky, hypotéky nebo koncerny. Byly to rodinné firmy a živnosti, které v dobách komunistické totality přetrvaly v myslích lidí jako nejsvětlejší vzpomínka na prvorepublikový kapitalismus. Značky jako Baťa, Jawa, Karma, Brouk & Babka či Salon Podolská se staly legendou, symbolem kvality, poctivosti, solidnosti a osobní odpovědnosti. Především ale zůstaly pevně spojeny s příběhy podnikatelského úspěchu svých zakladatelů.

Není proto divu, že právě k tomuto typu podnikání se v době ekonomické krize upírají naděje i současného světa včetně Česka. Dokonce lze říci, že nastává doba jakéhosi kapitalistického fundamentalismu neboli návratu ke kořenům systému, protože podnikání v rámci rodiny je prazáklad. „Rodinné firmy budují majitelé s vidinou dlouhodobé perspektivy. Jejich cílem nebývají okamžité zisky, ale snaha vystavět trvalou hodnotu, která se bude předávat z generace na generaci,“ vysvětluje Milan Bláha, partner poradenské společnosti KPMG, proč rodinné firmy nejlépe odpovídají dnešní poptávce po podnikatelské etice, flexibilitě a dlouhodobé vizi v byznysu.

Podle posledního celosvětového průzkumu KPMG, jehož se zúčastnilo 2868 představitelů rodinných firem z 31 zemí, je 62 procent majitelů a generálních ředitelů přesvědčeno, že jejich podniky začínají tvořit páteř domácí ekonomiky. Ještě silnější je tento názor u rodinných firem v Česku – ze 34 dotázaných českých respondentů je to 87 procent. Jedním z důvodů by mohlo být, že prioritou rodinného podnikání je mnohem více než u korporací efektivita nákladů. Alespoň tak to vnímá 73 procent rodinných firem v průzkumu KPMG.

Odchází první generace

Jenže tradice rodinného podnikání byla v Česku citelně přerušena čtyřicetiletou érou komunismu. Například v Japonsku existuje firma, o niž pečuje už 46. generace zakladatelské rodiny. V Itálii běžně existují rodinné firmy s dvousetletou historií. Ovšem narazit v Česku na podnik z 19. století, v jehož čele stojí i dnes potomci původních zakladatelů, je naprostou vzácností. Nejznámějším je samozřejmě obuvnická firma Baťa založená sourozenci Annou, Antonínem a Tomášem Baťovými v roce 1894 ve Zlíně. V její tradici nyní pokračuje pravnuk zakladatele Tomáše Bati Thomas Archer Baťa. Dalším příkladem je třeba stavební firma Podzimek a synové z Třeště.

Naprostá většina dnešních českých rodinných firem vznikla na zelené louce až po roce 1989. S tím ale souvisí i jejich největší současný problém – totiž otázka nástupnictví. Po 20 pionýrských letech nastává střídání generací.

Příběhy českých rodinných firem najdete zde:

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom (letní dvojčíslo), který vyšel ve čtvrtek 28. června, nebo pod odkazem níže: