Máme plán pro krach eura...

V historii společnosti Royal Dutch Shell je Peter Voser unikátem. Je prvním generálním ředitelem firmy, jejíž kořeny sahají až do konce 19. století, který není Angličan či Nizozemec. Peter Voser je národností Švýcar a ve své profesní kariéře se mihl i v Česku. Na začátku 90. let, kdy Shell založil tuzemskou pobočku, zde působil v dozorčí radě.

Od té doby ale v hierarchii značně poskočil - až na současný nejvyšší post ve společnosti, která je podle žebříčku Financial Times osmou největší firmou světa a jedničkou v Evropě podle obratu.Týdeník Ekonom se tohoto vrcholného manažera, jehož čas je rozplánován na minuty, při setkání v Rotterdamu ptal zejména na to, jak vnímá dění v eurozóně a finanční krizi.

Jak se firmy Shell dotkla finanční krize?

Pokud jde o naše investice, v zásadě se nás finanční krize nedotkla, protože my investujeme dlouhodobě, s výhledem na 20 až 30 let dopředu. Klíčové pro nás je, abychom si udržovali stabilní úroveň investic. Samozřejmě nelze nevidět, jak v posledních letech utrpěla konkurenceschopnost Evropy a jak na jednotlivé země dopadla krize. Z toho plyne i to, že našim investicím v Evropě se tolik nedařilo a prakticky všechny měly klesající trend. Ale naopak na rozvíjejících se trzích a také v Austrálii či v Severní Americe jsme významně rostli. Je zjevné, že v Evropě potřebujeme rozhodnost, abychom udrželi a podpořili konkurenceschopnost firem. Některá opatření, jako je intervence ECB a "výstavba" eurovalu, byly kroky správným směrem, nejsou však dostatečné. Jsou zapotřebí další rozhodné kroky k tomu, abychom si dále poradili s krizí v Řecku, ale i v Portugalsku, Španělsku a Itálii.

Jaké rozhodné kroky máte na mysli?

Je nutné najít nějakou rovnováhu mezi tlakem na úspory a prorůstovými opatřeními. Když jen škrtáte vládní výdaje, kde se dá, nemůže to fungovat. Jsou zapotřebí iniciativy na podporu zaměstnanosti, na tvorbu nových pracovních míst, investice do inovací a vzdělanosti. Neříkám, že je snadné tu rovnováhu najít, ale musíme se o to snažit. Jinak na to společný evropský trh tvrdě doplatí.

Vy osobně věříte v budoucnost eura?

Stále věřím, že euro je tou správnou cestou vpřed. Ale vývoj se nemůže zastavit, musí přijít další kroky. Vznikl společný trh a společná měna, nyní bychom se měli ubírat cestou společné fiskální politiky, společné ekonomické politiky. Přinejmenším v 17 zemích platících eurem bychom měli v našem vlastním zájmu usilovat o hlubší spolupráci a fiskální harmonizaci. Nebezpečí, které vidím, jsou ale patrné nacionalistické tendence v některých zemích unie.

Vaše firma má zpracované například vyhlídky energetického sektoru na dlouhá léta dopředu. Máte podobné scénáře i pro vývoj v eurozóně? Víte třeba, co by pro váš byznys znamenal kolaps eura?

Víceméně víme, co bychom měli dělat v případě, že by něco takového nastalo. Jakkoli tento vývoj vidíme jako velmi málo pravděpodobný. Ale jako společnost, která pracuje s dlouhodobými výhledy a plánováním, musíme mít i dlouhodobý výhled z hlediska řízení rizik. Takže to, co se děje, sledujeme, vyhodnocujeme a připravujeme se na různé varianty.

Národností jste Švýcar. Čím to, že Švýcarsko, jako země, která stojí mimo Evropskou unii, se s finanční krizí vypořádává bez potíží a je ekonomicky velmi úspěšná?

Švýcarskou ekonomiku bych nechal bez odpovědi, řídím globální firmu a považuji se za světoobčana. Podstatné je nezapomínat na to, že evropský trh, trh zemí EU, je obrovský - zahrnuje 500 milionů lidí - a je v zájmu každé globální společnosti, aby se takový trh pozitivně vyvíjel. Já v takový pozitivní vývoj věřím.

Je nutné najít rovnováhu mezi tlakem na úspory a prorůstovými opatřeními.

Robert Břešťan
zvláštní zpravodaj v Rotterdamu

Foto: Bloomberg, archiv