NASA po Česku: Tucet úředníků stačí

Americký Úřad pro letectví a kosmonautiku je úctyhodnou organizací. Pracuje pro ni na osmnáct tisíc stálých zaměstnanců a ročně utratí peníze, které by odpovídaly zhruba třetině českého státního rozpočtu.

Příští rok by měla vzniknout také její tuzemská obdoba. Ministerstvo dopravy připravuje zřízení nové agentury, která bude koordinovat veškeré české kosmické aktivity. A vzhledem k tomu, že těch je zatím jen omezený počet, také její struktura nebude nikterak impozantní.

"Počítáme, že v agentuře bude pracovat 12 až 14 lidí včetně sekretářek a účetního," přibližuje náměstek ministra dopravy Jiří Žák. Ti by měli obývat pět kanceláří v někdejším sídle konsolidační agentury v pražských Holešovicích, do které se nyní stěhuje také agentura GSA, jež odpovídá za systém Galileo.

"Národní kosmická agentura"

Až dosud si české vesmírné aktivity dělilo několik ministerstev, a to od resortu dopravy přes průmysl a obchod až po resort životního prostředí. Úředníci z jednoho pak ne vždy měli představu, co dělají na druhém. "Naším cílem nyní je, aby vzniklo jediné pracoviště, do něhož se budou sbíhat všechny informace o vesmírném odvětví," vysvětluje Žák.

Vznik instituce s předběžným názvem "Národní kosmická agentura" je podle něho důležitý i proto, aby Evropská kosmická agentura (ESA) a obdobné úřady z jiných zemí měly v Česku jediného partnera, s kým by mohly komunikovat. Agentura bude mít kromě toho za úkol dohlížet na výzkum, vypracovávat koncepce pro rozvoj kosmického průmysl nebo obhospodařovat meteorologickou službu, která využívá satelity na oběžné dráze.

Prospěšná by měla být i podnikatelům. Ačkoli nebude mít možnost přímo domlouvat zakázky, firmám by měla pomáhat tím, že se na půdě ESA bude snažit prosazovat projekty vhodné pro český průmysl, nebo že jim zprostředkuje navazování kontaktů v zahraničí. "Agentura samozřejmě nebude vstupovat do jednání mezi soukromými společnostmi. Bude však zaštiťovat pořádání různých odborných seminářů, na kterých dostanou manažeři českých firem možnost potkat se zástupci velkých evropských hráčů," dodává Žák.

Vyslyšené volání podnikatelů

Takové služby od agentury čekají i zdejší podnikatelé, kteří po vzniku specializované kosmické instituce volají již dlouho. "České firmy zatím nemají vybudovanou dostatečnou síť partnerů, což je zásadní handicap. Účast ve vesmírných projektech totiž spočívá v tom, že musíte vstupovat do konsorcií s dalšími, zpravidla většími firmami. Pokud vás ale nikdo nezná a nemáte potřebné reference, vaše šance jsou hodně malé," říká Petr Bareš ze softwarové společnosti Iguassu.

I když pro vznik agentury je dnes téměř všeobecná podpora a vyslovil se pro ní i vládní NERV, ministerstvo dopravy musí před jejím zřízením ještě vyřešit zásadní otázku: peníze.

V situaci, kdy stát ruší nebo slučuje různé úřady, se myšlenka na vybudování jednoho nového neprosazuje právě lehce. "Máme podmínku, že její vznik nesmí zatížit státní rozpočet ani korunou navíc," tvrdí náměstek Žák. Agentura by tedy měla vzniknout tak, že jednotlivá ministerstva pro ni uvolní část svých peněz i příslušné úředníky, kteří se dosud kosmickým aktivitám věnovali. "Nyní o těchto věcech vyjednáváme se zástupci resortů, kterých se to týká," dodává.

Samotný provoz agentury by přitom neměl být příliš závratný - ministerstvo dopravy počítá s náklady v řádech milionů korun ročně. "Jde v zásadě pouze o výdaje na lidi, propagaci a pracovní cesty. Mnohem větší objem prostředků, které má agentura obhospodařovat, budou představovat například příspěvky do Evropské kosmické agentury. Tam však půjde pouze o náklady, které převezme po jiných resortech," tvrdí Žák.

Vladimír Šnídl.