Brněnští vědci našli centrum falešných vzpomínek

Připadalo vám určité místo důvěrně známé, i když jste je navštívili poprvé? Nebo jste se ocitli v dosud neznámé situaci a problesklo vám hlavou "tohle už jsem zažil"? S fenoménem zvaným déja vu (francouzsky "už viděno") se v životě setká 60 až 80 procent lidí.

Zatímco esoterici mohou spekulovat o ozvěnách minulých životů, vědci mají prostší vysvětlení - celý jev vzniká v našem mozku. Vyplývá to ze studie česko-britského týmu, kterou zveřejnil mezinárodní časopis Cortex.

Méně mozkové kůry

Odborníci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně spolu s britskými kolegy z University of Exeter pomocí magnetické rezonance prozkoumali strukturu mozku 113 zdravých dobrovolníků. Porovnávali velikost určitých oblastí mozku lidí, u nichž se občas objeví déja vu, a těch, kteří ho nezažívají.

Ukázalo se, že lidé s falešnými vzpomínkami mají méně šedé mozkové kůry v oblasti hipokampů - malých struktur na vnitřní straně spánkových laloků, kde vzniká paměť. "Když hipokampus podráždíme, jsme u neurologických pacientů schopni vyvolat déja vu. Zjištěním strukturálních rozdílů v hipokampu u zdravých jedinců, kteří mají, nebo naopak nemají zkušenost tímto jevem, jsme dokázali, že déja vu přímo souvisí s fungováním těchto mozkových struktur," konstatuje hlavní autor studie Milan Brázdil z CEITEC.

"Zřejmě jde o určitou drobnou chybu v systému' způsobenou vyšší dráždivostí hipokampů. Ta je důsledkem změn v nejcitlivějších oblastech mozku, k nimž zřejmě došlo v průběhu vývoje nervového systému," dodává Brázdil. Vědci zatím nevědí, co je spouštěčem déja vu.

Domnívají se, že při něm v mozku probíhají podobné procesy jako při epilepsii. Třetina pacientů s touto nemocí uvádí, že na začátku epileptického záchvatu prožívají déja vu. "Podobně jako u zdravých jedinců, také u epileptiků trvá tento zážitek jen velmi krátce a je způsoben podrážděním hipokampu. Proto jsme hledali obdobné vztahy i u zdravých lidí," vysvětluje další z autorů Tomáš Kašpárek.

Marie Laštovičková
spolupracovnice redakce

Lidé s falešnými vzpomínkami mají méně šedé mozkové kůry v oblasti, kde vzniká paměť. Vědci ale zatím nevědí, co je spouštěčem déja vu. Domnívají se, že při něm probíhají podobné procesy jako při epilepsii. Foto: Shutterstock