Kauza Rath: Konec suveréna s motýlkem, kterého vždy přitahovala moc

Psalo se jaro 1995 a po redakcích pražských deníků se potuloval ani ne třicetiletý lékař z motolské nemocnice. Novináři, kteří ho tehdy potkali, vzpomínají na velmi příjemného, dobře vychovaného mladého muže s motýlkem, který se jim snažil vysvětlit, že spolu s kamarády ze státních nemocnic zakládá Lékařský odborový klub a žádá, aby průměrný plat doktorů dosáhl 21 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že průměrná mzda v celé zemi byla něco málo přes osm tisíc, budil David Rath spíše pobavené úsměvy.

Jenže to se mělo brzo změnit. V červnu 1995 pozvala Ratha Česká televize do své tehdejší diskuse Aréna - a nespokojený český lékařský stav našel svého lídra. Rath si tak mimochodem poprvé vyzkoušel taktiku, která jej později dovedla ke všem úspěchům jeho politické dráhy: na první pohled extrémní požadavky a přímočarý slovník mu získávaly vášnivé zástupy loajálních příznivců i odpůrců.

Už v listopadu 1995 svolal LOK první stávku - mimochodem, podíváme-li se na zápis z tehdejšího sněmu, hned vedle Davida Ratha najdeme podpis jistého Pavla Horáka. To není shoda jmen, jde skutečně o dlouholetého Rathova spojence, který se v roce 2006 díky tehdy již ministru Rathovi stal ředitelem VZP a sám před rokem poznal, co je to stávka...

Radikální taktika vynesla Rathovi v roce 1998 ještě prestižnější post prezidenta České lékařské komory (jeho předchůdcem byl mimochodem dnešní pražský primátor Bohuslav Svoboda). Komora se pod jeho vedením proměnila v radikální nátlakovou organizaci, která - přiznejme - měla úspěchy. Rath také dlouhá léta považoval za nejlepšího ministra zdravotnictví Bohumila Fišera, který v roce 2001 skutečně výrazně lékařům přidal.

Jak se ale Davidu Rathovi blížila čtyřicítka, bylo zřejmé, že jeho další instancí bude politika - počátkem roku 2004 v rozhovoru pro MF DNES poprvé přiznal, že by si na ministerský post troufl. A dočkal se velmi brzy.

Taktika Jiřího Paroubka vtahovat do jeho vlády - a vzápětí i do sociální demokracie - výrazné osobnosti mimo stranu (tak se stal sociálním demokratem například Vítězslav Jandák) našla Davida Ratha na podzim 2005, kdy tehdejší premiér hledal nástupce ve funkci se trápící Milady Emmerové. A Rath hned ukázal, že se ani v nové roli nehodlá vzdát starých dobrých zvyků.

Když ho tehdy prezident Václav Klaus odmítal kvůli možnému střetu zájmů (Rath byl stále prezidentem komory) jmenovat, nazval ho ministerský kandidát "vrtošivým staříkem". A když se konečně ministerského křesla dočkal, hned dupnul zostra na plyn a v listopadu 2005 vyhlásil nucenou správu nad zadluženou VZP. Sociální demokracie našla svého "nejzlejšího muže", přesně, jak Paroubek potřeboval.

Republika Rath - obálka týdeníku Respekt 6/2009

Co je v Davidu Rathovi sociálně demokratického, ví asi jen David Rath sám. V životě už stačil být dokonce místopředsedou zapomenuté SD-LSNS (to byla taková zvláštní mezaliance někdejšího Dienstbierova Občanského fóra a národních socialistů), ještě předtím, na počátku 90. let, byl členem ODS. Nejspíš to bude tak, že Rath, muž skutečně mimořádné inteligence a řečnického talentu, je schopen přesvědčivě sehrát jakoukoliv roli. 

Kdyby se chtěl stát českým Tonym Blairem, půjde mu to nejspíš stejně dobře, jako kdyby se rozhodl pro dráhu lídra populistické pravice nebo třeba soucitného konzervativce. Ratha vždy přitahovala moc, pokud možno co nejméně omezovaná. Své spojence si dokázal zavazovat a strategicky umísťovat na správné pozice. (Vedle Horáka je zajímavé sledovat kariéru třeba dalšího Rathova souputníka z LOKu Milana Kubka, který v roce 2006 převzal post šéfa lékařské komory.) A samozřejmě, tvrdě účtovat s oponenty.

Rathův postoj k hodnotám a ideologii politických stran asi nejlépe ilustruje jeho postoj k poplatkům u lékaře. Ještě týden předtím, než se stal ministerským adeptem, napsal do Respektu rozhorlený článek, v němž volal po okamžitém zavedení poplatků:

"Poplatky by se líbily i většině lékařů. Budou-li dobře nastaveny, nejenže si více vydělají, ale získají i více času na vážně nemocné, protože nebudou tolik zavaleni banalitami. Konečně i pacient by se díky poplatkům stal váženým klientem, kterého rádi vidí. Problém je, že dvě třetiny obyvatel nechtějí u doktora platit nic a pro politiky je osobně velmi riskantní se do toho pouštět. Sociálnědemokratičtí to dokonce mají zakázané svým minulým volebním programem a ODS se termínu spoluúčast zatím vyhýbá jako čert kříži. Přitom se všichni odborníci shodují na tom, že jde o jednoduchý a velmi účinný nástroj, i když ani ten samozřejmě není samospasitelný," napsal tehdy Rath.

Po vstupu do ČSSD ovšem bez mrknutí oka názor změnil, zvlášť když se Topolánkova vláda rozhodla v roce 2007 přání doktora Ratha splnit. Z "jednoduchého a velmi účinného nástroje" se stal symbol asociálnosti Topolánkovy vlády a geniální marketingový tahák pro krajské volby 2008.

Jedinečný triumf Paroubkovy ČSSD stvořil novou stranickou elitu v krajích - a David Rath, původně tak trochu kandidát z nouze proti Petru Bendlovi, se stal téměř neomezeným vládcem středních Čech, který si i podle některých svých spolustraníků myslel, že je v podstatě nezranitelný.

Přesně do chvíle, kdy si pro něj v pondělí večer přijela policie.