I když se současná česká politika ráda vymezuje vůči Evropské unii, jede na stejné vlně. Zatímco ještě před pár týdny byly jednoznačnou mantrou české i evropské politiky škrty, škrty, škrty, nyní se zatím opatrně, ale čím zřetelněji ozývá nový proud.

Ten říká, ano, škrtejme, ale chtělo by to přece jen i nějaký ten růst, který by vláda měla podpořit. Což mimochodem už drahný čas vzkazuje řada respektovaných ekonomů; pro takového nobelistu Josepha Stiglitze je to dominantní téma posledních dvou let.

I v Česku nám už premiér Petr Nečas ozřejmil, že "k růstu se nelze proškrtat", což je jistě pravda, teď ještě zbývá dozvědět se, jak si vláda symbiózu mezi škrtáním a růstem představuje. Zatím zůstává u "osvědčených" frází jako podpora exportu, konkurenceschopnost, čerpání fondů Evropské unie...

Čas uvolňování šroubů

Zajímavější je proto pohled do Evropy. S tím, jak se mění evropská politická mapa - aktuálně volbami ve Francii a v Řecku - mění se i rétorika předních evropských politiků, kteří vidí, jak voliči v těchto zemích "ocenili" setrvalý tlak na úsporná opatření. Další evropské volby budou brzy následovat: V Itálii, Rakousku, Německu, Portugalsku...

Nový francouzský prezident François Hollande, podobně jako španělský premiér Mariano Rajoy, se nechávají slyšet, že přílišný tlak na úspory dusí ekonomiku, že přístup k řešení krize musí být komplexnější a že pevně utažené šrouby fiskální smlouvy bude nutné alespoň na čas o něco povolit.

A přidávají se i další evropští politici a představitelé EU. Kupříkladu evropský "finanční" komisař Olli Rehn vybídl unijní vlády k investicím do infrastruktury s argumentem, že možnosti privátního sektoru jsou v současné době příliš chabé na to, aby sám něco zmohl s rostoucí nezaměstnaností. Zemí, jež by měla mít podle Rehna nárok na úlevy z pravidel fiskálního paktu, je proto například Španělsko.

Otázkou je, co na tento sílící evropský proud řekne Německo, které se ke své prosperitě úspěšně proškrtává. Ideální námět prvního rozhovoru nového evropského dua Hollande-Merkelová.

Robert Břešťan
šéfkomentátor týdeníku Ekonom

Související