Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Móda opouštět jádro, která nastoupila po loňské havárii ve Fukušimě, zasáhla pouze několik států. "Zejména nové členské země EU nadále vidí v jaderné energii budoucnost," říká Jukka Laaksonen, dřívější šéf finského Ústavu pro radiační a jadernou bezpečnost, dnes pracující pro ruskou státní společnost Rosatom.

 

Česko plánuje obří investici do rozšíření Temelína, zatímco Německo s jádrem končí. Nejdeme trochu proti proudu?

To si nemyslím. Německo je případem samo pro sebe. Když se rozhlédneme po Evropě, tak nalezneme už jenom Švýcarsko a Itálii, které po Fukušimě zastavily projekty na výstavbu nových elektráren. Nepřehledná je možná ještě situace v Belgii a vzhledem k prezidentským volbám také ve Francii. Naproti tomu zde ale máme Nizozemsko, kde se uvažuje o novém projektu, pak Velkou Británii, která již schválila výstavbu další elektrárny, dále Španělsko, kde nová vláda přehodnocuje dřívější protijaderný postoj, a zejména nové členské země EU. Státy jako Maďarsko, Slovensko, Polsko, Litva či Bulharsko stále vidí v jaderné energii budoucnost.

Proč právě nové členské země na jádro tolik sázejí?

První důvod je v ekonomice. Myslím, že lidé v zemích s vyššími příjmy na obyvatele jsou připraveni platit více za elektřinu a je zde také rozšířenější názor, že jaderná energie je riskantní. Souvisí to ale rovněž s otázkou, zda daná země chce rozvíjet průmysl. Pokud máte ekonomiku založenou na službách a turistice, tak samozřejmě nepotřebujete tolik energie, jako když se soustředíte na průmyslovou výrobu. Německo sice od jádra upustilo, ale už teď víme, že jim to přináší problémy.

Jednou z mála zemí, kde v současnosti probíhá výstavba jaderné elektrárny, je Finsko. Projekt v Olkiluotu, který má na starost francouzsko-německé konsorcium Areva-Siemens se ovšem ukázal jako hodně problematický.

Ano, původní termín pro dokončení výstavby měl být v roce 2009. Nyní je jasné, že bude mít alespoň pětileté zpoždění. Jde však pouze o termín, který uvádí Areva, přičemž se najde jen málo lidí, kteří v něj skutečně věří.

Kvůli čemu nastalo to prodlení?

Prvním problémem bylo, že se podepsal kontrakt v situaci, kdy dodavatel neměl jasný návrh toho, co se má začít stavět (jde o nový typ reaktoru, známý jako Evropský tlakovodní reaktor - pozn. red.). Dalším problémem bylo, že se za každou cenu hledalo co nejlevnější řešení, což se také vymstilo.

Vladimír Šnídl

Související