Podnikatel vyhlásil kvůli DNA boj policii

To, co zažil podnikatel Jiří V. v Bartolomějské, proslulé to pražské "policejní" ulici, by podle svých slov očekával možná někdy v roce 1987. Ale určitě ne o rovné čtvrtstoletí později. Policisté mu tam proti jeho vůli vzali otisky prstů, pořídili fotografie, a navíc mu odebrali i vzorek DNA.

Oficiálně kvůli obvinění z podvodu. Problém je ovšem v tom, že v době, kdy se tohle všechno odehrálo, byl už obvinění zcela zproštěn. Jeho případ tak ukazuje i na širší problémy spojené s provozem kriminalistické databáze DNA. O to, komu policie může vzorky DNA odebírat a komu je skutečně bere, se v poslední době začali zajímat i vrcholní politici včetně premiéra Petra Nečase.

Tři dny poté

"Pozvali mne k výslechu, ale vyšetřovatel se vůbec na nic neptal. Jen mi oznámil, že s nimi pojedu do Bartolomějské na odběr DNA. Já jim řekl, nepojedu, protože se domnívám, že se dopouštíte něčeho protizákonného, nebo dokonce protiústavního. Chvíli jsme se dohadovali. Když pohrozil použitím donucovacích prostředků, podvolil jsem se," popisuje svoji zkušenost Jiří, který podniká v telekomunikacích a zaměřuje se především na velkoobchodní prodej GSM produktů. (S ohledem na podnikatelské aktivity a zavedené obchodní partnery jeho firmy redakce souhlasila s jeho žádostí neuvádět jeho celé příjmení.)

Obviněn byl původně z podvodu, který měl podle policie spáchat tím, že z jedné ze svých firem v době, kdy již byla v konkurzu, údajně vyvedl půl milionu korun. Podnikatel to od počátku označoval za nesmysl a za pochybení související s nesprávným zaúčtováním splátky půlmilionové půjčky. I když jeho verzi potvrdil věřitel a správně zaúčtovaná splátka úroku z půjčky, policie ho z podvodu obvinila. Státní zástupce ale stíhání zrušil.

Jenže tato informace k vyšetřujícímu policistovi nedoputovala. "Přitom jsem vyšetřovatele vyzval, aby si prověřil, v jakém stavu případ je, protože jsem podal odvolání ke státnímu zastupitelství. Místo toho mě jako nějakého zločince vyfotografovali, vzali otisky a provedli takzvaný bukální stěr z ústní dutiny," dodává Jiří.

Dokumenty, které má týdeník Ekonom k dispozici, dokazují, že trestní stíhání bylo oficiálně zastaveno 4. března 2011, vzorek DNA byl však odebrán až 7. března. Mezi zastavením trestního stíhání a předvoláním tedy uběhly tři dny.

Policie to vysvětluje tím, že na podatelnu informace ze státního zastupitelství přišla v pátek, ale do pondělí se ještě neobjevila v systému. Tato kauza však výrazně překračuje hranice omylu či administrativního pochybení. Údaje, které lze vyčíst z DNA, tedy genetické informace, jsou dalekosáhlé a DNA patří k těm nejosobnějším z osobních údajů. I když pak Kriminalistický ústav v databázi uchovává jen takzvaný genetický profil, tedy pouze úsek genomu, de facto jen unikátní číselný kód, neexistuje důvod schraňovat profil nevinné osoby. Zahraniční soudní verdikty navíc dokazují, že i z pouhého profilu DNA lze vyčíst například informaci o rasovém původu, o pohlaví či příbuznosti.

"To, co se stalo mně, se může stát komukoli. Kdokoli vás může nesmyslně obvinit z čehokoli, a v tu chvíli vás policista může zatáhnout do Bartolomějské a vzít vám vzorek DNA," říká Jiří.

Prošvihl jste lhůtu

"Tento případ ukazuje, že odběr DNA u nás policisté dělají jako na běžícím pásu a bez jakéhokoli rozmyslu. Je to vedené snahou mít v databázi maximum údajů. Policie tvrdí, že vše dostatečně upravuje zákon o policii, ale v něm o vedení databáze není ani slovo. Je tam pouze formulace, že za účelem identifikace lze provést určité úkony včetně odebrání biologického vzorku," vysvětluje Jan Vobořil, právník Iuridicum Remedium, organizace zaměřené na ochranu soukromí, která se o kauzu začala zajímat a Jiřího ve věci i právně zastupuje.

Pozornost zasluhuje i způsob, jak se k případu s odstupem času stavěla a staví policie a ministerstvo vnitra. Když podnikatel podal na postup vyšetřujícího policisty z hospodářské kriminálky Prahy 7 Jana Žáčka stížnost, posuzoval ji jeho nadřízený z Obvodního ředitelství Policie Praha I. "Policista postupoval zcela v souladu se zákonem o policii. Nebylo prokázáno, že by se k vám choval nevhodně, arogantně či vám vyhrožoval násilným použitím donucovacích prostředků," vyřešil věc ředitel oddělení Karel Prommer. Odvolání pak řešilo krajské policejní ředitelství, které případ vidělo jinak, chybu uznalo a připojilo omluvu "za způsobené potíže". Jiří poté na vyšetřovatele podal trestní oznámení a vyzval ministerstvo vnitra k uhrazení nemajetkové újmy za neoprávněný odběr DNA ve výši 120 tisíc korun. Ve stručné ministerské odpovědi se ale před několika dny dozvěděl jen to, že se na případ vztahuje půlroční promlčecí lhůta, kterou propásl, protože ji vnitro počítá od okamžiku odebrání DNA a ne od podání žádosti.

"Pokud s tímto naším stanoviskem nesouhlasíte, máte možnost domáhat se svého práva u příslušného soudu," napsala Jiřímu a jeho právnímu zástupci ředitelka právního odboru ministerstva vnitra Ivana Pecháčková. Jak korespondenci s policií, tak s ministerstvem vnitra má týdeník Ekonom k dispozici.

Případ také k soudu poputuje. "Nepředpokládám, že dostanu odškodné. Ale chci slyšet, zda se z pohledu státu stal, nebo nestal problém," říká Jiří s tím, že případ nepovažuje jen za osobní kauzu, ale za společenský problém. "Je to zneužívání policejních pravomocí na rozkaz policejního prezidenta," říká podnikatel s tím, že je připraven případ dotáhnout až k ústavní žalobě: "Jednak na zákon o policii, jednak na interní nařízení, které nikdo nezná a které nařizuje postupy, jež jsou podle mne v rozporu s ústavou."