Nechte banky krachovat

Anketa

Přežije eurozóna v současné podobě rok 2012?

ano

49%

ne

51%

Hlasovalo 1338 čtenářů

Dělil československou korunu. Pomáhal zavádět nové měny v Gruzii a Iráku. Nedávno se po něm ptali z MMF, pro případ, že by bylo třeba dělit eurozónu. Pavel Kysilka více než rok vede banku s největším počtem klientů v tuzemsku, Českou spořitelnu. Předtím velel i České národní bance.

Díky těmto zkušenostem má značně odlišný pohled na finanční sektor než špičky Evropské unie, které ho jako údajného hlavního viníka minulé i současné krize chtějí svázat dalšími regulacemi. Problémy jsou podle něho mnohem hlubší - týkají se směřování celé ekonomiky.

"Dospěli jsme do situace, kdy je všem jasné, že takhle se nedá dál pokračovat. Jen nikdo nemá odvahu říci to nahlas. Jsme v situaci, kdy se automobil řítí proti stěně, a obávám se, že ho politici nechají do té stěny narazit. Teprve pak totiž budou voliči ochotni utáhnout si opasky," říká Kysilka otevřeně. Zároveň míří i do vlastních řad, když politikům radí, že špatně hospodařící banky zkrátka musejí nechat padnout. "A když už budou banky tak velké, že státu nezbude, než jim pomoci, nikdy nesmějí přežít se stávajícím managementem a majiteli," dodává Kysilka.

Rozděloval jste českou a slovenskou korunu, pomáhal jste zavádět novou měnu v Gruzii nebo Iráku. Nevolali vám z Frankfurtu nebo z Atén, že by i oni potřebovali vaši pomoc?

Z Atén ani Frankfurtu ne, ale dostal jsem vzkaz z Washingtonu, z Mezinárodního měnového fondu, že se tam o mně mluvilo. Ptali se, kde teď působím a jestli bych byl případně dostupný, kdyby to bylo v Evropě zapotřebí.

Nakolik je reálná situace, že své zkušenosti s měnovou odlukou uplatníte?

Kdybyste mě donutili vsadit si, tak bych dnes sázel na to, že v případě Řecka letos k něčemu takovému může dojít.

Mluvíte o zavádění nové drachmy, tedy zrušení eura v Řecku?

Ano, skutečně o vystoupení Řecka z eurozóny.

S jakým "kurzem" byste na to sázel?

Pravděpodobnost bych viděl na více než 50 procent. Neříkám, že je to pravděpodobnost hraničící s jistotou, ale vývoj jde tímto směrem.

Jak by konec eura v Řecku vypadal v praxi? Zavřely by se řecké hranice, kolkovala by se eura, tiskly nové drachmy?

Záleží na tom, jestli už náhodou nemají někde nové drachmy nebo kolky připravené. Tak jako my jsme měli pro všechny případy při odluce koruny po několik měsíců kolky tištěné v zahraničí. Jinak technická stránka věci je sice zajímavá, ale není to ten největší problém. Nejtěžší je takovou věc uřídit, aby z Řecka do zahraničních bank neodplynul i ten zbytek peněz, který v zemi ještě zůstal.

Je toto řešení - vystoupení Řecka z eurozóny - racionální?

Čím dál více ano. Pokud Řecko odchod od eura provede dobře, tak na tom dlouhodobě vydělá. Bude mít novou měnu, která zdevalvuje a bude dostatečně slabá, aby podpořila řecké vývozy.

Řecko z mučicího lože, na kterém leží a ještě by dlouho leželo, může vyskočit. Byť kvůli tomu dojde k drastickému zchudnutí Řeků, může to být přijatelná cena za to, aby se země během historicky relativně krátké doby mohla vrátit na úroveň, kde byla dříve.

ZATNOUT ZUBY, VYHRNOUT RUKÁVY

Přijmou to ale Řekové, kteří stávkují i proti rušení příplatků za práci na počítači?

To je jiná věc. Zavedení nové měny, devalvace a možnost vyskočit z toho mučicího lože má jeden předpoklad. Řekové musejí zhodnotit, do jaké míry jsou schopni utáhnout si opasky, vyhrnout rukávy a zbavit se neuvěřitelných nánosů řeckého sociálního státu.

Za příklad ochoty lidí zatnout zuby je možné dávat Estonsko, které muselo projít odlukou od Sovětského svazu. Řekové ale nejsou ochotni přijmout ani relativně mírné škrty. Nepřijdou místo utažení opasků v Řecku ještě větší nepokoje?

Pobaltské země si místo devalvace dobrovolně a drasticky snížily mzdy a sociální transfery. To byla přímá oběť, k níž musí mít národ obrovskou vnitřní sílu. Pokud vnitřní síla chybí, tak je devalvace obezličkou. Ta tyto nepříjemné kroky udělá za vás. Lidem tak nezbývá nic jiného než se adaptovat na novou situaci.

Samozřejmě na devalvaci musí navazovat finanční restrikce spojené s omezením některých aktivit státu, sociálních transferů, podpor pseudosociálního typu a podobně. A tady může přijít druhotný odpor lidí. Řekové si ale musejí říci, jaké jsou realistické alternativy a která z nich je nejméně bolestivá. Protože bolestivá bude i ta současná alternativa s eurem. Bolesti se nevyhnou.

Jaké dopady by mělo zrušení eura v Řecku pro ostatní země eurozóny či unie?

Řecko je malinká a z ekonomického pohledu nezajímavá země. Nicméně některé banky, pojišťovny a penzijní fondy by z řeckého bankrotu utrpěly ztráty. Ať stát, nebo soukromé subjekty by jim nesplatily své závazky. Ale pořád ještě je to zvládnutelné standardní cestou.

Navíc to bude mít ten pozitivní efekt, že si Evropa oddychne od problému, který jí nyní ztěžuje život. Byla by to také ukázka, že se věci mají řešit ekonomickou cestou a ne vymýšlením politických kamufláží.

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 2. února, nebo pod odkazem níže:

Nechte banky krachovat - čtěte ZDE