Jak se neztratit v nástrahách kolem DPH

Od letošního roku při poskytnování stavebních a montážních prací dochází k přenesení daňové povinnosti z plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil na plátce, pro kterého bylo toto plnění uskutečněno. Jinými slovy se jedná o přenesení daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce plnění a to pouze tehdy když je místem plnění Česká republika a oba jak příjemce, tak poskytovatel jsou plátci DPH.

Jedná se o poskytnutí prací (stavebních či montážních), které odpovídají číselnému kódu CZ-CPA 41 až 43 klasifikace produkce (CZ-CPA) platnému od 1. ledna 2008. Základ daně lze pak stanovit dle § 36 odst. 3 písm. g) zákona o DPH.

Nově poskytovatel stavebních nebo montážních prací uskuteční plnění za úplatu bez daně, kde vystaví do 15 dnů ode dne uskutečnění daňový doklad v souladu s náležitostmi běžného daňového dokladu. Nově však tento doklad neobsahuje výši daně ale pouze sdělení, že tuto daň je povinen doplnit a přiznat příjemce plnění. Vyžaduje se také vedení evidence, plnění poskytnutých v režimu § 92a až 92e zákona č. 235/2004 Sb. v platném znění a takováto daňová plnění musí být vykázána v rámci daňového přiznání.

Nově příjemce plnění, neplatí poskytovateli částku včetně DPH, obdrží pouze fakturu, na které nebude DPH vyčísleno. Nově je povinností příjemce výši DPH spočítat, přiznat a odvést na výstupu a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Za správné vyčíslení výše DPH odpovídá příjemce plnění a to bez ohledu na sazbu jakou uvedl poskytovatel plnění. Vyžaduje se vedení evidence přijatých plnění v režimu § 92a -92e zákona č. 235/2004 Sb. v platném znění a výpis na požádání předložit správci daně. Za splnění zákonných podmínek má příjemce nárok na odpočet DPH.

S ohledem na skutečnost, že za správné vyčíslení DPH odpovídá příjemce plnění, je nutné, aby příjemce správně identifikoval, které plnění spadají do sekce F dle CZ-CPA, aby se tak vyhnul případné pokutě a sankcím ze strany finančního úřadu. V této věci je na místě uvést, že je nezbytně nutné, aby byly všechny činnosti poskytnuté poskytovatelem řádně identifikovány v textu faktury, aby je mohl příjemce posléze identifikovat a správně zařadit. V případě, že některé plnění nebudou spadat do režimu § 92a až 92e zákona o DPH je na místě takovéto plnění vyjmout a zaplatit poskytovateli za toto plnění celou částku včetně DPH.

Vzhledem k tomu, že neexistuje přesný taxativní výčet činností, spadající do sekce F oddíl 41 až 43, je nutné v případě, že si s uvedeným neví příjemce plnění rady využít služeb odborníka, který má zkušenosti z této oblasti.

Níže je pak uvedeno několik příkladů plnění, které sice souvisí se stavebnictvím, ale nevztahuje se na ně režim § 92a až 92e zákona č. 235/2004 Sb. Takovýmito plněními jsou například různé revize vyžadované ze zákona (jako např. revize komínů, elektroinstalace apod.) spadající do sekce M „Odborné vědecké a technické služby“, subkategorie 71.20.19 „Ostatní technické zkoušky a analýzy“ a nikoliv do sekce F – stavby a stavební práce.

Různé servisní prohlídky na zařízeních nesouvisejících s hlavním provozem nemovitosti. Zde je možné uplatnit zjednodušené pravidlo, v případě, že dané zařízení je sice spojeno se stavbou např. pevným základem, je jej tedy možné z jednoho pohledu považovat za součást stavby nicméně v případě, že nedochází k výměně kusu zařízení za jiný kus, nelze takovouto servisní prohlídku považovat za prohlídku spadající do sekce F. Příkladem servisní prohlídky nespadající do sekce F, jsou prohlídky na různých bezpečnostních či kamerových systémech. Sice se jedná o pevné spojení se stavbou, ale u takovéhoto spojení se jedná o spojení pouze dočasné. S hlediska případných plnění by takovéto práce byly zatříděny do sekce N „administrativní a podpůrné činnosti“.

Největší neznámá panuje u zařízení, které patří do dvou sekcí jako například různé klimatizace či různé chladící zařízení. V případě prací na průmyslových klimatizacích jsou takovéto práce považované za práce spadající do sekce C v případě domovních do sekce F. Nicméně, již žádné nařízení neříká, jakou klimatizaci lze považovat za průmyslovou a jakou nikoliv. Zde existují v podstatě dva možné přístupy a to zatřídění klimatizace či chladícího zařízení ve vztahu k charakteru objektu, ve kterém se nacházejí dle klasifikace CZ-CC tj. zda se jedná o objekt určený k průmyslu, výrobě, obchodu atd. anebo ve vztahu k technické dokumentaci dodávané společně s příslušným zařízením. V rámci takovéto dokumentace je často uvedeno o jaký typ klimatizačního či chladícího zařízení se jedná.

Mezi dalšími jsou pak plnění jako například čištění komínů (81.22.13) plnění vztahující se k rozvodům vody a kanalizace v případě, že se jedná o práce na odstranění například závad uvnitř objektu, jedná se o plnění spadající do sekce F v případě, že vně budovy bude se jednat o plnění spadající do jiné sekce např. sekce E subkategorie 37.00.11., dále údržba a opravy průmyslových kotlů (33.12.14), montáž volně stojícího nábytku v objektu (95.24.10), pronájem lešení a vč. jeho montáže a demontáže (77.32.10), instalace potrubních rozvodů v průmyslových závodech (33.20.10) a mnoho dalších.

Výše prezentované mělo za cíl upozornit na nejednotnost výkladu, co lze anebo naopak co nelze považovat za plnění spadající do sekce F dle zákona č. 235/2004 Sb. § 92a – 92e. Jak již to v naších končinách chodí, zákonné nařízení nepředcházejí dostatečné manuály pro uplatnění nařízení, což v konečném důsledku může značně snížit a zmařit snahu o ulehčení a zlepšení cash-flow zúčastněných stran.

Matěj Maršala
konzultant společnosti NSG Morison znalecký ústav