Ruští turisté by mohli přinést dvacet miliard

Ruský podnikatel Dmitrij Kim nedá na Prahu dopustit. "Byl jsem tam již několikrát. To město mám moc rád," vypráví. Letos na podzim zvažoval, že by do Prahy zajel znovu na rodinnou dovolenou. Odradila ho však představa, co by ho čekalo při vyřizování českých víz. "I když máte pokupě všechny požadované dokumenty, tak procedura trvá týden až deset dní. To je příliš dlouho, protože dovolenou si mohu plánovat pouze s krátkým předstihem," vysvětluje Dmitrij, který v Moskvě řídí malou softwarovou firmu. Nakonec jel i s manželkou do Izraele, jenž po Rusech víza nevyžaduje.

Vízová povinnost jako taková Kimovi nevadí. Tvrdí ale, že vyřízení konkrétně českých víz vyžaduje obzvlášť velkou dávku trpělivosti. A to dokonce i ve srovnání s jinými zeměmi takzvaného Schengenského systému. "Jste v Evropské unii, to chápu. Není mi ale jasné, proč například víza do Španělska lze vyřídit mnohem rychleji a snadněji," dodává Kim.

Nejde o nikterak unikátní příběh. Podle velkého průzkumu vládní agentury CzechTourism, jehož výsledky má týdeník Ekonom exkluzivně k dispozici, je podobně smýšlejících Rusů přes dva miliony. "Jde o skupinu ruských občanů, kteří pravidelně cestují do zahraničí a kteří by v nejbližších pěti letech rádi zavítali i do Česka, pokud by se zjednodušila vízová povinnost," vysvětluje Mojmír Mikula, ředitel oddělení výzkumů z agentury CzechTourism.

Tito lidé měli podle něho v minulosti s vyřizováním českých víz špatné zkušenosti, nebo to ani zkoušet nechtějí, protože se obávají problémů. "Nevolají přímo po zrušení víz, jsou realisté. Vadí jim ale příliš komplikovaná procedura," dodává Mikula.

Dva miliony ruských turistů by přitom pro českou ekonomiku představovaly velice zajímavé peníze. Podle odhadů CzechTourismu by tato skupina s sebou přivezla minimálně 20 miliard korun. Ruští turisté totiž patří mezi ty nejutrácivější - jejich denní výdaje dosahují až 2300 korun na osobu, čemuž se obvykle dokážou vyrovnat jen Američané nebo turisté z Číny či Japonska.

Nejsou víza jako víza

Již dnes jsou Rusové po Němcích druhou nejpočetnější skupinou turistů. Po krátkém výpadku způsobeném ekonomickou krizí se jejich počty každoročně zvyšují. Za rok 2011 jich do Česka podle předběžných údajů přijel rekordní půlmilion. A další desetitisíce přijíždějí v těchto dnech, kdy v pravoslavných zemích začínají Vánoce.

Nejnovější průzkum agentury CzechTourism však ukázal, že pořád existují velké rezervy. Do Česka totiž zatím přicházejí povětšinou jen turisté, kteří si u cestovních agentur zaplatí dlouhodobější zájezd. "Naopak přicházíme o turisty, již rádi cestují samostatně. Jsou to lidé, kteří se například v pondělí rozhodnou, že by v Praze chtěli strávit prodloužený víkend, ale kvůli vízům nakonec jedou jinam," vysvětluje Mikula. Nejde přitom pouze o Rusy. Podobně demotivováni jsou podle průzkumu i lidé z dalších postsovětských zemí, zejména z Ukrajiny, odkud do Česka loni přijelo přes 100 tisíc turistů.

Co jim přesně na českých vízech vadí? Především je to množství dokumentů, které si kvůli vízům musejí opatřit. Dále pak doba, kterou musejí čekat na vyřízení a v neposlední řadě také fronty na konzulátech. A hlavně - vyřizování českých víz připadá ruským a ukrajinským turistům namáhavější než procedura do jiných evropských zemí, jako je třeba Řecko, Španělsko či Finsko, podle čehož se pak také řídí při výběru dovolené.

Jde přitom o pozoruhodné zjištění - oficiálně by totiž vízová procedura do kterékoli země schengenského prostoru měla být stejná. Že je tomu v praxi jinak, ukázalo i zjištění týdeníku Ekonom. Dílčí odlišnosti lze vyčíst už i z oficiálních stránek zastupitelských úřadů jednotlivých zemí. Například španělská ambasáda v Moskvě slibuje, že víza vyřídí do tří dnů, zatímco česká do týdne. To může být přitom zásadní rozdíl pro turisty, kteří si výlety plánují nárazově.

A dále: podle zkušeností Rusů a Ukrajinců, které týdeník Ekonom oslovil, jsou odlišné dokonce i požadavky samotných ambasád. "České úřady například požadují předložit doklad o zaplacení ubytování za celou dobu pobytu. Když jsem ale vyřizoval víza do Španělska, tak stačilo pouze potvrzení o rezervaci. Což bylo pro mě mnohem pohodlnější, a navíc jsem si mohl vybírat také mezi hotely, které umožňují platbu za ubytování až na místě," vzpomíná moskevský podnikatel Dmitrij Kim.

Podobně mluví i novinářka Katja Marsová z Petrohradu. Té pro změnu vadí, že Česko na rozdíl od Finska či Francie nevydává turistická víza pro opakované návštěvy. "Do Prahy obvykle jezdím dvakrát nebo třikrát do roka. Za normálních okolností bych si musela pokaždé vyřídit nové vízum. Místo toho ale využívám dlouhodobé vízum z Finska, takže do Prahy jezdím přes Helsinky," říká Marsová.

Pokud totiž Rus dostane vízum z některého státu Schengenského prostoru, může se volně pohybovat i po dalších schengenských zemích. Podmínkou pouze je, aby přicestoval nejdříve na území státu, který mu vydal víza. Proto také řada turistů do Česka raději cestuje přes benevolentnější země, což někdy nabývá až absurdních rozměrů. "Znám příběh ruské rodiny, která si naplánovala dovolenou v Praze. Otec ovšem česká víza nedostal, tak si zažádal o italská víza. Do Prahy pak přiletěl přes Milano," říká Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting, která se zabývá analyzováním zdejšího turistického ruchu.

Země s mírnějším vízovým režimem přitom z turistů profitují, i pokud jim poslouží jen jako přestupní stanice. V první řadě na nich vydělají tamní dopravci a letiště. A pak také samotný stát - za schengenská víza totiž Rusové platí poplatek 35 eur, respektive 70 eur pokud požadují expresní vyřízení. Tyto peníze pak zůstávají v zemi, která víza vydá, což při tisícových počtech turistů nemusí být zanedbatelné. Nejde navíc o jediný důsledek současné vízové praxe. Dalším je pocit mnoha ruskojazyčných turistů, že do Česka má smysl jezdit pouze přes vybrané cestovní kanceláře. "Jde o zhruba 90 kanceláří, které jsou akreditované při ambasádách a mají právo vyřizovat víza za své klienty," vysvětluje Beránek.

Jenomže právě nutnost využít cestovní kanceláře řadu Rusů odrazuje. "Většina z cestovních kanceláří nabízí pouze kompletní balíček od letenky, přes jimi vybraný hotel až po ne příliš duchaplný program doprovodných akcí. Člověk tak nemůže cestovat, jak by chtěl," říká například Ella Paneyakhova z Petrohradu.

Cestovky si navíc podle lidí z oboru obvykle přihazují standardní 20procentní marži, což výlety prodražuje. "Přesto si někteří Rusové či Ukrajinci raději u nich zaplatí zájezd, aby jim odpadly starosti s vízy. Pak se ale mnozí stejně pohybují po vlastní ose a místo zamluveného hotelu spí u známých," vysvětluje ruský novinář Ostap Karmodi žijící v Praze. Oficiálně je však takový postup zakázán - turisté by totiž správně měli přebývat pouze v místech, která uvedou na vízových formulářích.

Víza nejsou známky

Že vyřizování víz není pro ruskojazyčné turisty idylka, vědí i na českém ministerstvu zahraničí. "Je pravda, že ta procedura se může zdát složitou. My jsme si ji však nevymysleli. Domluvily se na ní všechny členské země EU," vysvětluje Jan Vyčítal, ředitel odboru konzulárních koncepcí.

Proč tedy země jako Španělsko, Řecko či Finsko volí podstatně benevolentnější přístup? "Některé země si tu proceduru skutečně vykládají volněji, to ale není naše starost. My se snažíme naplňovat to, k čemu jsme se zavázali. Navíc si nemyslíme, že víza by se měla vydávat automaticky jako poštovní známky," říká Vyčítal. To ale podle něho neznamená, že by se nynější podoba vízové procedury nemohla časem zmírnit. "Ten současný stav pravidelně analyzujeme a je možné, že se v příštích měsících začneme bavit o případném uvolnění procedur," dodává Vyčítal.

České úřady se ale podle Vyčítala snaží vycházet zejména ruským žadatelům vstříc i jinými způsoby. "Před třemi lety jsme třeba otevřeli regionální vízová centra v pěti ruských městech. Ruští obyvatelé tak nemusejí kvůli žádostem cestovat pouze tam, kde máme velvyslanectví nebo generální konzuláty," říká Vyčítal. Pravdou navíc je, že ne všechny faktory, které mohou být pro ruské turisty stěžejní, mohou úředníci ovlivnit. "Někteří Rusové si nechtějí žádat o česká víza jednoduše proto, že jim přijde ponižující absolvovat takovou proceduru kvůli vstupu do země, která bývala sovětským satelitem," míní Beránek.

Nicméně, o případném zjednodušení vízové procedury s Ruskem dnes neuvažuje pouze Česko, ale i celá EU. Prvním krokem by mělo být snížení počtu dokumentů, které se po Rusech požadují, a zavedení kategorie osob, jež by si o víza nemusely žádat vůbec. Výhledově se mluví dokonce i o úplném zrušení víz, a to jak ze strany EU, tak ze strany Ruska. "Zrušení víz však rozhodně není otázkou nejbližších měsíců. Toto rozhodnutí by totiž záviselo na celé řadě podmínek, jako je ku příkladu vybavení ruských občanů biometrickými pasy," říká Jan Vyčítal z ministerstva zahraničí.

Zdroj příjmů pro lázně i aerolinky

Na to, jak debaty kolem víz dopadnou, dnes v Česku čekají všichni ti, kteří na ruských turistech ve velkém vydělávají.

Především jde o lázně - Rusové tvoří čtvrtinu lázeňských hostů, přičemž za posledních pět let se jejich počet téměř zdvojnásobil na nynějších 65 tisíc. "Každý, kdo v tomhle byznysu větří příležitosti, se snaží cílit právě na ruskojazyčné hosty," uvádí Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.

Ačkoli nejpočetnější skupinou lázeňských hostů nadále zůstávají Němci, jejich význam podle Bláhy bude spíše klesat. "Generace návštěvníků, která si na české lázně zvykla ještě v éře před listopadem 1989, pomalu vymírá. Již dnes jim je průměrně 70 let. Navíc němečtí hosté obecně přestávají utrácet," dodává.

Naopak ruští návštěvníci, již jsou v průměru o 20 let mladší, prý s utrácením nepřestávají. "Do Česka se jezdí skutečně léčit a ne na nějaké krátké wellnessové pobyty. Když už jsou tady, tak toho využívají naplno," tvrdí Bláha.

Další skupinou, která z Rusů do značné míry žije, jsou hoteliéři. A to zejména proto, že Rusové zpravidla zůstávají déle než ostatní hosté. "Průměrná délka přenocování v našem hotelu dosahuje 2,6 noci, zatímco ruská klientela přijíždí na pětidenní pobyty," říká ředitel pražského hotelu Perla Tomáš Startl. Navíc Rusové jezdí v době, kdy ostatní zpravidla necestují, jako je právě nynější období pravoslavných Vánoc.

A v neposlední řadě, právě na Rusy se stále více orientují i s problémy se potýkající České aerolinie. Jejich vedení sice v poslední době zrušilo několik linek do měst v Německu, Anglii i na Slovensku, létání do Ruska však nadále posiluje. Již dnes ČSA pokrývá linky do pěti ruských destinací, a na jaře dokonce plánuje spustit šestou, a to do města Ufa v regionu u hranic s Kazachstánem. "Poptávka po letecké dopravě mezi Ruskem a ČR je vysoká. Například ruští turisté jsou dlouhodobě jedni z mála zahraničních návštěvníků České republiky, jejichž počet každoročně roste," vysvětluje mluvčí ČSA Hana Hejsková.

Ačkoli ekonomický přínos ruskojazyčných turistů je pro tuzemský cestovní ruch nezastupitelný, skutečností je, že v minulosti se s nimi netáhla právě nejlepší pověst. Někteří hospodští či hoteliéři v souvislosti s nimi mluvili například o příliš nafoukaném vystupování. To už ale podle pozorovatelů neplatí. "Takové to jejich velkopanské chování se postupně vytrácí. Ruští turisté jsou již obvykle scestovalí a od ostatních turistů se odlišují většinou jen v tom, že více utrácejí," říká Eduard Bláha ze Svazu léčebných lázní.

Vladimír Šnídl

Celý Petrohrad už přišel na to, že po Schengenu lze pohodlně cestovat na finské vízum. I já ho využívám při cestách do Prahy. Pak ale někdy dochází ke kuriózním situacím - někteří policisté v Česku či Portugalsku totiž finská víza nikdy neviděli, a nevědí, co dělat, když jim je někdo ukáže.

Katja Marsová
novinářka, Petrohrad

Už pět let plánuji, že bych zaletěla do Prahy navštívit kamarády. Je mi ale nepříjemné obtěžovat je s tím, aby stáli fronty na cizinecké policii kvůli vyřízení zvacího dopisu, na který bych mohla dostat víza. Když mám volno, jezdíme i s rodinou raději do Turecka nebo Izraele.

Leta Dobrovolskaya
artdirektorka, Moskva

Česku se zatím vyhýbám. Rád bych sice jel do Prahy na prodloužený víkend, problémem však je, že dovolenou si mohu plánovat jen nárazově, přičemž na vyřízení českých víz se čeká dva týdny. A to nemluvím o tom, že nejdříve bych musel absolvovat cestu 500 kilometrů z Oděsy na ambasádu do Kyjeva.

Alexey Gerasimenko
inženýr, Oděsa

2300 korun
utratí průměrně každý ruský turista za den strávený v Česku. Většina z nich přitom zůstává alespoň týden.