Pracovní výkon člověka může výrazně ovlivnit počasí, přestože se mu snažíme nepřikládat velký význam.

»Na lidskou psychiku má největší vliv denní délka slunečního svitu. Obecně platí, že při dnech s velkou oblačností, s deštěm nebo sněžením nám ubývá energie,« shrnuje meteoroložka společnosti Meteopress Dagmar Honsová.

Optimální pracovní výkony podle ní můžeme očekávat při polojasné obloze s teplotou vzduchu něco málo přes 20 °C. Delší období, kdy je zataženo a deštivo, naopak způsobuje únavu.

»Lidé poměrně dobře snášejí i teploty okolo pětadvaceti stupňů. V takzvaných tropických dnech, kdy teplota přesáhne 30 °C, ovšem výkonnost opět klesá,« dodává vedoucí Oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu Jan Pretel.

A takových dní bude přibývat. »Průměrná letní teplota je v Česku v posledních dvaceti letech 18 °C a tropických dní je v roce v průměru čtrnáct. Mezi lety 1961 a 1990 byla však průměrná teplota o stupeň nižší a tropických dní bylo průměrně pouze osm,« konstatuje Pretel.

Přizpůsobíme se...

Zvyšujícím se teplotám se ovšem budou lidé v průběhu let přizpůsobovat a nové generace je budou považovat za normu. Takže nelze očekávat, že by rostoucí počet tropických dní dále snižoval pracovní výkony.

Česká republika navíc patří k zemím, jejichž ekonomika je na počasí relativně nezávislá.

»Samozřejmě že extrémně horké a suché léto zhorší kupříkladu ekonomickou situaci zemědělců, ale pro tvorbu českého HDP je zásadní produktivita automobilek, a tu změny teplot nijak výrazně neovlivní,« konstatuje hlavní analytik poradenské společnosti Next Finance Vladimír Pikora.

Zároveň však připouští, že náhlá vlna tropických veder trvající delší dobu by se na ekonomických výsledcích českých firem mohla mírně odrazit - a to právě i kvůli únavě a ospalosti zaměstnanců, kterou vysoké teploty přinášejí.

Na počasí reagujeme všichni, každý z nás má své oblíbené počasí či roční období, někteří jedinci jsou však na počasí citlivější.

Takzvaně meteosenzitivní lidé pociťují při změnách počasí obtíže - od fyzických bolestí přes únavu až k podrážděnosti.

»Podíl takových jedinců v populaci je podle některých zdrojů dokonce více než poloviční. Pravděpodobnost výskytu meteosenzitivity je přitom u žen třikrát vyšší než u mužů,« upřesňuje psychiatr Michal Vimmer, který se zabývá problematikou vlivu počasí na psychiku.

Lidé, kteří citlivěji reagují na počasí, by podle meteoroložky Honsové měli věnovat zvýšenou pozornost předpovědím a podle nich si plánovat svůj pracovní i volný čas.

Jako příklad takového plánování může sloužit Skandinávie.

»V zimní polovině roku je tam velmi krátký den, málo slunečních paprsků a nízké teploty. Proto se v tomto období zkracuje pracovní doba i školní docházka,« vysvětluje Dagmar Honsová.

Bez slunce to nejde

S nedostatkem slunečního svitu pak přímo souvisí nedostatek energie.

Letošní průzkum britské pobočky telekomunikační společnosti T-Mobile nicméně upozornil na fakt, že množství slunečních paprsků, kterých se člověku dostane, nezávisí jen na zeměpisné poloze, ale i na životním stylu.

Anketa byla provedena mezi tisícovkou britských úředníků. Výsledkem bylo zjištění, že 79 procent z nich stráví venku maximálně hodinu ze svého pracovního dne. Téměř polovina dotazovaných uvedla, že je venku dokonce méně než třicet minut. A 57 procent pak odpovědělo, že jim práce v kanceláři vadí v létě více než v jiných obdobích. Sedět u pracovního stolu s vědomím, že by bylo ideální strávit den u vody, asi potěší málokoho. Jenže důvody k nespokojenosti mohou být i hlubší.

»Lidé, kterým se nedostane dost slunečního záření, mohou onemocnět sezonní afektivní poruchou,« varuje psycholog Rob Yeung. Této psychické nemoci se též přezdívá zimní deprese.

»Pacient s touto poruchou bývá smutný, unavený, nesoustředěný, vyhýbá se společenskému životu, má sklony přejídat se a nejraději by celý den prospal,« popisuje Vimmer.

»Poměrně účinná v těchto případech bývá fototerapie - tedy expozice světla odpovídajícího intenzitou slunečnímu svitu,« vysvětluje.

V rámci prevence pak odborníci doporučují pobyt na čerstvém vzduchu. Zejména pokud pracujeme v kanceláři, bychom měli využít každou příležitost k tomu, abychom se dostali ven. Oběd snědený u pracovního stolu by měl být tabu zejména v létě, kdy je venku spousta slunce.

Když horko škodí

Stejně tak je třeba najít i způsoby, jak se vypořádat s příliš teplým počasím. »Jeho negativní vliv na náš organismus snížíme dostatečným přísunem tekutin, vitaminů a také fyzickou aktivitou. Pomůže i hodina strávená v bazénu,« říká Dagmar Honsová.

Vysokým teplotám a intenzivnímu slunečnímu záření dnes bývají často připisovány i ekonomické neúspěchy jihoevropských států. Pokud jde o ekonomiku a stav společnosti, musíme mít na paměti, že počasí vždy zůstává jen jedním z vlivů.

»I když kupříkladu situace v jižní Evropě nás svádí, abychom hledali souvislost mezi nízkou výkonností ekonomiky a vysokými teplotami, je třeba si uvědomit, že Thajsko, či jiné oblasti světa, v nichž jsou klimatické podmínky podobné jako například v Řecku, podobnými ekonomickými obtížemi netrpí,« zdůrazňuje psychiatr Vimmer.

Obyvatelstvo daného území je na »své« podnebí zvyklé. Pokud nedojde k náhlým a dlouhotrvajícím teplotním změnám, nemůžeme za jeho nízkou výkonnost činit zodpovědným horké slunce.

Petra Sýkorová

 

ANKETA
Jak počasí ovlivňuje váš pracovní výkon?

Karel Feix
generální ředitel dodavatele komunikačních technologií Kapsch ČR

Nejsem meteosenzitivní. Daleko víc jsem senzitivní na případné chyby spolupracovníků, to u mě nakonec může vyvolat i bouřku. Mám rád jaro a léto. Když svítí slunce, i lidé na ulicích se nějak víc usmívají. Takové počasí ale láká od pracovního stolu na tenisový kurt.

Tomáš Chrastil
obchodní manažer technologické společnosti Sagemcom

Nepozoruji na sobě výrazné výkyvy nálad v závislosti na počasí. Nejlépe se mi ale pracuje na podzim, když je polojasno a teplota kolem 20 °C. Ta doba inspiruje k přemýšlení. Těžce se soustředím v dlouhodobě přetrvávajícím horku a dusnu, ale že bych byl neschopen pracovat, to nemohu říci.

Menef Khalife
spolumajitel společnosti Mem Technologies provozující server Najdivideo.cz

Nejlépe se cítím, ať už v práci nebo jinde, když je hodně sluníčka a světla. Ideální teplota, při které mám pocit, že můj tělesný hardware i software fungují tak, jak mají, je 25 až 30 °C. Horší to bývá, když je pod 10 stupňů. To mám špatnou náladu a občas i ne úplně optimistické myšlenky.

Jiří Musil
jednatel společnosti Vykupto.cz zaměřené na hromadné nakupování

Jsem nejspíše prototypem workholika. Pracuji pořád - ať je léto, nebo mráz. V podzimní atmosféře se rád zasním. A sny přetváříme ve skutečné projekty, takže pracuji i během období, kdy relaxuji. Ale krásné letní odpoledne - to je vrahem pracovitosti snad u každého.

Robert Runták
ředitel Exekutorského úřadu Přerov

Nejspokojenější jsem, když venku svítí sluníčko, ale není příliš vedro. Naopak negativně mě ovlivňují pošmourné podzimní dny. Samozřejmě i dny, kdy je venku nízký tlak a dusno. Počasí na mě vliv má, tím jsem si jistý. A obávám se, že s přibývajícím věkem bude ten vliv stále silnější.

David Šeich
předseda Unie malých a středních podniků

Za ideální považuji jarní počasí, slunečno s teplotou kolem 20 °C, biozátěž číslo jedna. Z psychologického hlediska nemám rád šedivé podzimní plískanice. Z čistě praktického pohledu pak ani množství sněhu, které komplikuje dopravu.

Inka Šrédlová
marketingová manažerka společnosti Elanor specializující se na mzdové účetnictví

Nejlépe se mi pracuje při »lehce anglickém« počasí. Podzimní babí léto je ideální. Vypozorovala jsem u sebe citlivost na prudké změny počasí a tlaku. Takže letošní léto - pár tropických dní a následně 20 stupňů a bouřky - mi pracovní výkony rozhodně nevylepšuje.

Marta Vasiliková
výkonná ředitelka velkoobchodu s ovocem a zeleninou Anecoop ČR

Příliš dlouhé vedro nebo vytrvalý několikadenní déšť mi na náladě nepřidají, ale neřekla bych, že to má vliv na kvalitu mých pracovních výkonů. V zimě jsem ovšem jaksi stažená chladným počasím, celkově utlumenější. Avšak léto - to na mě působí pozitivně.

Související
Zobrazit