Svůj majetek rozdám

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí Martina Romana?

je to krok správným směrem

29%

je to pouhé gesto

22%

nevěřím mu

48%

Hlasovalo 196 čtenářů

Americký slib

- Iniciativa Warrena Buffetta a Billa Gatese »The Giving Pledge« je postavena na morálním závazku.

- Američtí miliardáři veřejně slibují, že ještě během svého života či po smrti většinu majetku věnují na dobročinné účely.

- K dnešnímu dni je na seznamu již 69 předních byznysmenů či manželských párů.

20 milionů korun
zhruba takový je roční plat Martina Romana jako šéfa ČEZ.

Již první německý kancléř Otto von Bismarck vypozoroval zákonitosti, které určují vztah lidí k majetku: první generace vytváří, druhá spravuje, třetí studuje dějiny umění a čtvrtá zpustne docela.

Možná i tyto myšlenky vedly Martina Romana, šéfa energetického gigantu ČEZ, k poměrně překvapivému rozhodnutí. Podstatnou část svého soukromého jmění, odhadovaného v řádu stamilionů korun, chce vložit do charitativních či vzdělávacích projektů.

»Se ženou jsme se dohodli, že většinu peněz chceme ještě za svého života darovat na dobročinné účely, protože jsme si jisti, že žádné z dětí není šťastné proto, že zdědí hodně peněz,« prohlásil Roman v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Svým potomkům chce prý poskytnout pouze »elementární« finanční zabezpečení. Myslí si totiž, že není dobré dětem umetat pohodlnou cestičku životem, ztrácí tím prý víru ve své vlastní schopnosti.

»Děti nejsou šťastné z peněz, ale ze svých úspěchů. Když dostanou všechno od rodičů, a přitom tuší, že to těžko mohou v životě dotáhnout dále než oni, je to pro ně velmi demotivující,« rozvíjí Roman své úvahy na »Bismarckovo« téma.

Apoštolové filantropie

Nejvýše postavený český manažer se tak vydá ve stopách desítek amerických miliardářů v čele s Warrenem Buffettem a Billem Gatesem, kteří se loni rozhodli nadpoloviční část svého soukromého jmění ještě za svého života rozdělit mezi potřebné.

Gates, zakladatel softwarového gigantu Microsoft, mohl být nadále uváděn jako nejbohatší člověk planety. Již není, celých 28 miliard dolarů (třetinu majetku) totiž loni věnoval charitě. Peníze vložil do rodinné nadace Billa a Melindy Gatesových zaměřené na zdravotní a rozvojové programy a na americké školství.

V žebříčku světových boháčů ho tak předstihl Mexičan Carlos Slim Helú.

I ten přispívá na dobročinnost, ale podstatně méně. Myslí si totiž, že více světu prospěje investicemi a vytvářením nových pracovních míst.

Třetí v globálním žebříčku sestaveném časopisem Forbes - americký investor Warren Buffett - nadaci manželů Gatesových od roku 2006 poskytl již osm miliard dolarů. Celkově Buffett loni v létě slíbil, že se ve prospěch charity vzdá 46,5 miliardy dolarů, tedy 99 procent svého bohatství.

Ke Gatesově a Buffettově iniciativě se v úvodní fázi připojila plná čtyřicítka nejbohatších Američanů včetně třeba filmového producenta a režiséra George Lucase, majitele televize CNN Teda Turnera, starosty New Yorku a mediálního magnáta Michaela Bloomberga, finančníka Davida Rockefellera, spoluzakladatele softwarové společnosti Oracle Larryho Ellisona či hoteliéra Williama Barrona Hiltona. Postupně se přidávali další, mimo jiné i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.

Gates s Buffettem, coby noví apoštolové světové filantropie, začali ke stejným velkorysým činům přesvědčovat i miliardáře v dalších zemích. Loni vyrazili na dobročinnou misi do Číny, letos se rozhodli se stejným poselstvím navštívit Indii.

Nový koníček miliardářů

Lze jen spekulovat, nakolik v rozhodnutí miliardářů hraje roli hospodářská krize, která dále prohloubila příkop mezi bohatými a chudými. V řadě zemí vyvolává sociální bouře, někde dokonce hladomor.

Úspěšní světoví finančníci jsou si patrně vědomi - poučeni historií -, kam až nerovnoměrný rozvoj lidské společnosti může vést.

Nečekají, až někoho opět napadne začít s vyvlastňováním - ať již férovější formou znárodnění za náhradu, či novými totalitárními konfiskacemi - a části majetku se vzdávají na základě svobodného rozhodnutí.

Každopádně jde o zcela nový fenomén, který zde v takové míře nikdy předtím neexistoval, byť ani u nás není úplně neobvyklé, když někdo odkáže v závěti své jmění nadacím.

»Stává se, že nám staří lidé odkážou nějaký majetek, většinou ho rozdělí mezi vícero nadací, ale nevzpomínám si, že by tak učinil nějaký podnikatel,« uvedla na dotaz týdeníku Ekonom ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.

Podle předního českého sociologa Jana Kellera se pro mnohé boháče stala filantropie nejspíše koníčkem, který je vnitřně naplňuje.

»Je příjemné být bohatý, ale příjemnější je být bohatý a ještě k tomu ušlechtilý. Zvláště když vás to v pravém slova smyslu vlastně tak moc nestojí a i po nákupu ušlechtilosti jste pořád tisíckrát bohatší než ti druzí,« říká Keller.

Vstanou čeští Gatesové?

Z nejbohatších Čechů se k Buffettově a Gatesově výzvě zatím nikdo oficiálně nepřidal. Jak ale v lednu uvedl týdeník Respekt, podobné rozhodnutí je možné očekávat od druhého nejbohatšího Čecha Zdeňka Bakaly (vedle jiného majitele společnosti Economia vydávající týdeník Ekonom).

»Dát polovinu majetku nepovažuji jen za gesto, ale za opravdový čin. Chápu jejich rozhodnutí a pravděpodobně se rozhodnu podobně,« citoval Respekt Bakalu. Týdeník připomněl, že nekorunovaným králem českých filantropů je zatím Ladislav Čerych, potomek slavné průmyslnické rodiny z České Skalice, který po návratu z emigrace věnoval na dobročinné účely podstatnou část svého majetku včetně honosné rodinné vily.

Martin Roman tvrdí, že jeho rozhodnutí s loni započatou akcí na druhém břehu Atlantiku nesouvisí. Připouští ale, že je mu tento přístup velmi sympatický.

»Většina úspěšných lidí si v nějaké fázi života řekne: Teď již nepotřebuji vydělávat další peníze. Začne přemýšlet nad trvalejšími hodnotami. Člověk má v sobě zakódovánu potřebu pomáhat ostatním. Je takto stvořen, je to v jeho přirozenosti,« přemítá o životě český topmanažer, jenž vydělal stamiliony korun především na štědrém akciovém opčním programu firmy ČEZ.

Co se týče Romanova majetku, mnozí čeští byznysmeni ho v minulosti podezírali z utajeného spoluvlastnictví plzeňské strojírenské skupiny Škoda, postupně rozprodávané za miliardy korun. Mluvilo se i o Romanových dalších aktivitách, třeba v lesní firmě CE Wood. On tyto spekulace vždy důrazně vyvracel.

Donátor českého školství

Své peníze Roman zatím vkládá hlavně do školství. Snad proto, že sám pochází z učitelské rodiny. Pražskému gymnáziu PORG, které řídí prezidentův syn Václav Klaus mladší, věnoval v roce 2007 na další rozvoj zhruba sto milionů korun.

Nedávno se rozhodl, že bude dávat každý rok deset milionů korun, tedy polovinu svého manažerského platu, na projekt Čtení pomáhá (Romanův základní roční plat je šest milionů korun, půl milionu měsíčně, ale po započtení odměn činí 20 milionů).

Zmíněný projekt má podporovat čtenářskou gramotnost dětí a zároveň pomáhá postiženým. Děti jsou k četbě motivovány finanční odměnou 50 korun za každou přečtenou knihu, kterou však nezískávají pro sebe, ale věnují ji na některý z charitativních účelů.

»Za první čtyři týdny si děti vyčetly více než milion korun, máme zaregistrováno již 15 tisíc dětí,« říká donátor projektu Roman.

Další Romanův právě nyní uvažovaný projekt se týká založení vysoké školy, respektive univerzity (viz Ekonom č. 19/2011). I do něj chce vložit své peníze a věří, že se k němu připojí další movití Češi.

Jiří Pšenička

Podstatnou část svého majetku chce Martin Roman vložit do charitativních či vzdělávacích projektů. Ty se mohou těšit na stamiliony korun. Foto: Jan Rasch

Foto: Isifa