Kdo založí český Harvard

Anketa

Nabízejí soukromé školy kvalitnější vzdělání než veřejné?

Ano, určitě

18%

Ano, ale pouze u vybraných oborů

14%

Ne

61%

Nevím

7%

Hlasovalo 398 čtenářů

Mohl by to být zlom v českém vysokém školství. Až dosud se soukromé univerzity orientovaly především na uspokojování poptávky po titulech, čili na masový trh.

Teď ale přicházejí miliardáři, kteří chtějí budovat elitní vysoké školy.

Ambici založit takovou vzdělávací instituci mají šéf ČEZ Martin Roman, majitel Agrofertu Andrej Babiš nebo majitel firmy RSJ Algorithmic Trading, matematik a známý bojovník proti korupci Karel Janeček.

Nutno podotknout, že ve všech případech jde zatím pouze o plány.

Proč byznysmeni vážně uvažují o založení univerzity? Deklarovaná motivace je různá. Od potřeby vychovat si kvalitní specialisty pro vlastní podnik až po vlasteneckou snahu prospět svými penězi národu.

Všichni tři se ale shodnou na jednom motivu: děsí je úpadek českého školství a nedostatek expertů schopných převzít otěže byznysu a celé společnosti.

Ne všichni ale jejich bohulibým záměrům fandí. Někteří odborníci tvrdí, že v tak malé zemi, jakou je Česká republika, nebude trend zakládání elitních vysokých škol žádným přínosem.

Podle nich povede spíše k protekcionismu a k recyklaci stávajícího establishmentu. A doporučují, že lepší je posílat nadané studenty na elitní školy v zahraničí.

Mají pravdu? Nebylo by rozumné, aby miliardáři dál pokračovali ve stopách známého mecenáše Josefa Hlávky, který již před sto lety preferoval systém stipendií pro studium v cizině, a založil nadaci pro podporu českých studentů?

Na druhou stranu: Málo se ví, že i exulant Jan Amos Komenský raději zůstal co nejblíže českým zemím, připraven vrátit se a působit doma. V roce 1642 totiž odmítl nabídku vést tehdy čerstvě založenou americkou Harvardovu kolej.

Prenatální Roman

Majitel agrochemického kolosu Agrofert Andrej Babiš nakoupil v uplynulých letech tolik firem, že teď musí řešit problém »chybějících lidí«. Týdeníku Ekonom se svěřil, že především kvůli tomu má ambici založit vlastní vysokoškolskou vzdělávací instituci.

Uvažuje jak o vysoké škole pro manažery nebo výzkumníky, tak o středním stupni pro agronomy, zootechniky, mechanizátory či potravináře.

»Projekt školy ale chvíli potrvá. Slabinou naší skupiny je, že ještě nemáme zmapované vnitřní zdroje,« říká Babiš s tím, že od příštího roku zřejmě nezačne s budováním vlastní školy, ale bude nejprve spolupracovat s některými současnými. Dva roky chce dávat stipendium vybraným studentům vysokých i středních škol.

»Od školy nás zatím odrazuje spousta byrokracie, která je se založením i provozem spojená. Stát by nám to znechutil, házel by nám klacky pod nohy,« tvrdí Babiš.

Znatelně optimističtější je generální ředitel polostátního gigantu ČEZ Martin Roman. O tom, že by rád založil vysokou školu, psal týdeník Ekonom již na konci loňského roku (viz Ekonom č. 50/2010). Již tehdy mluvila o tomto jeho cíli i řada Romanových přátel.

On sám pak na přímý dotaz týdeníku Ekonom v lednu potvrdil, že takovou vizi skutečně nosí v hlavě. Nyní začal myšlenku rozvíjet, byť stále hovoří o prenatálním stadiu.

»Nemám v tom stále úplně jasno. Jediné, co jsem v té věci zatím udělal, je, že jsem si povídal s několika lidmi, jejichž názoru si vážím. Také jsem diskutoval s oktavány ze dvou špičkových středních škol. Ptal jsem se jich, kam ti nejlepší dnes chtějí jít a co od toho očekávají,« uvedl Roman pro týdeník Ekonom.

Babiše i Romana žene k jejich iniciativám i degradace vysokoškolského vzdělávání.

»Říkávalo se kdysi, že koho nepřejela tramvaj, udělal vysokou ekonomickou. Já ji tedy udělal na červený diplom - ale praxi jsem stejně neznal. A obávám se, že se to od mých časů spíše zhoršilo,« vysvětluje Babiš, proč chce investovat do přípravy budoucích manažerů.

Šéf ČEZ zase mluví o loňské alarmující studii společnosti McKinsey & Company pro českou vládu, podle které to jde s českým základním a středním školstvím stále z kopce.

»Když se podíváte, kde jsme byli v roce 1990, kde jsme dnes a kde jsou ostatní státy, tak vůči okolí klesáme,« obává se Roman (viz dále Od deseti k pěti).

Romanova škola, pokud bude založena, by se nejspíše měla věnovat výuce budoucích právníků a ekonomů.

Babišův Agrooxford

Oproti tomu škola Andreje Babiše by měla mít spíše agromanažerské zaměření. Ať se »nejvýznamnější český zemědělec« rozhodne pro cestu vlastní vzdělávací instituce, či pro jiné podpůrné projekty, v jednom už má jasno. Agrofertem »dotovaní« studenti budou vychováváni pro práci v podnicích skupiny.

»Každý z první dvacítky topmanažerů Agrofertu si k sobě bude moci vzít na zaškolení dva až tři studenty již během jejich studia,« zvažuje Babiš.

Budoucí šéfové jeho firem tak mají získat náskok v praxi oproti svým vrstevníkům z běžných státních škol. V posledních dvou ročnících vysoké školy by Babišovi studenti dostávali od Agrofertu příspěvek.

Tajný sen o matematice

Třetím z trojice boháčů chystajících se zatřást úrovní českého školství je Karel Janeček.

Jméno tohoto úspěšného finančníka ovládlo média zhruba před měsícem, kdy založil Národní fond proti korupci. Jeho tajné přání je však jiné. »Jestli bych chtěl jako bohatý byznysmen založit něco prospěšného, pak vysokou školu,« uvedl pro týdeník Ekonom.

A nejde jen o abstraktní sen, konkrétní představu prý nosí v hlavě již déle. Mělo by jít o vysokou školu se špičkovou výukou matematiky a finanční matematiky. Ještě letos se Janeček chystá spolu s profesorem Janem Večeřem působícím v USA založit matematický think tank, a právě z něj by se později měla vyvinout privátní škola.

Není vyloučeno, že Janečkovi se vznikem školy pomůže jeho bratr, který již provozuje dvě školky Montessori v Praze na Malé Straně a na Hanspaulce. Vlastní též základní školu a nedávno koupil i gymnázium.

Jen víc a houšť

Mnozí ekonomové a právníci zvažovaný vznik soukromých elitních vysokých škol v Česku vítají.

Tak třeba ekonom a člen vládní Akreditační komise (která rozhoduje o »bytí a nebytí« každé z našich současných 45 soukromých vysokých škol) Evžen Kočenda očekává především vysokou kvalitu.

»Je vždy lepší, když školy tohoto typu zakládají lidé, kteří mají hodně peněz, než méně majetní, kteří na tom chtějí peníze vydělat,« říká Kočenda pro Ekonom.

Novému trendu tleská i Jiří Schwarz, který byl řadu let děkanem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, pro niž by špičkové soukromé školy představovaly bezesporu obrovskou konkurenci.

»Jsou-li nositeli těchto projektů osobnosti představující špičku ve svém oboru nejen doma, ale i v zahraničí, neobávám se, že by se jejich instituce zařadily do šedého průměru našich soukromých univerzit, jejichž majitelé sledují především krátkodobý zisk,« je přesvědčen Schwarz, který je dnes členem vládního týmu NERV a vede Katedru ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE. Podle něho byznysmenům půjde více o společenské naplnění než o podnikatelský projekt.

»U Martina Romana mám navíc jistotu, že to bude dělat pořádně,« dodává Schwarz.

K optimismu ekonomů se přidávají i právníci. Martin Klimpl, vlivný pražský advokát, řídící partner advokátní kanceláře Becker a Poliakoff, připouští, že právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze i Masarykovy univerzity v Brně jsou stejně jako pražská VŠE kvalitní a prestižní školy.

»Avšak pokud vedle nich vznikne projekt konkurenceschopný, v budoucnu srovnatelný s obdobnými zařízeními v USA či západní Evropě, který svým rozměrem navíc překročí české hranice, tak to jako další zdroj výchovy elit osobně vítám,« zdůrazňuje Klimpl.

O kvalitní školy bude zájem

Svoji váhu mají ale i výhrady proti vzniku elitních škol v Česku. Ty hlavní se týkají rizika klientelismu a zacyklení elit.

Skeptická vůči školám »Romanova typu« je politoložka Vladimíra Dvořáková, která je předsedkyní již zmíněné vládní Akreditační komise.

Tvrdí, že elitní školy v tak malé zemi, jakou je Česká republika, povedou pouze »k prohlubování a prorůstání nynější elitní sociální sítě i do dalších generací, k recyklaci establishmentu a k jistému druhu protekcionismu«.

To prý ale nic nemění na její důvěře, že dotyčné školy nabídnou velmi kvalitní vzdělání, o které vznikne nepochybně zájem, a že se tam nebudou rozdávat tituly zadarmo.

Jak Dvořáková přiznala pro týdeník Ekonom, s Martinem Romanem se již setkala. Bylo to prý na jeho žádost.

Musejí být otevřené všem

Jelikož je Martin Roman ve svých vysokoškolských úvahách nejdále, vzbudil také - možná nezaslouženě - nejvíce námitek. Mnohdy lichých, protože čeští »Harvardové« předložili zatím jen málo konkrétní představy.

Tak třeba sociolog Michal Illner zdůrazňuje, že mají-li soukromé elitní školy skutečně přispět ke vzdělanosti české společnosti, musejí zůstat otevřené i pro talentované adepty z méně zámožných vrstev.

»Jinak se z nich mohou stát zlaté klece,« varuje Illner.

S tím ovšem Roman počítá. »Chci školu dostupnou širokým vrstvám, tak jako je PORG, kde má řada dětí stipendia. Tak by to bylo i u vysoké školy,« přirovnává Roman vysokoškolské plány k realitě »svého« gymnázia PORG, na jehož provozu se podílí s Václavem Klausem mladším.

Přesto Illner tvrdí, že takový projekt elitní školy je mnohem náročnější, než se zdá, protože je nutné přilákat dobré pedagogy a zajistit kvalitní výzkum.

»Bez něj se špičkovou vysokou školu založit nepodaří. Proto soudím, že by bylo efektivnější z oněch soukromých prostředků založit nadaci pro poskytování stipendií studentům na kvalitních zdejších a zahraničních univerzitách. Prostě podobné řešení, jaké kdysi zvolil Josef Hlávka,« doporučuje Illner.

I Dvořáková si myslí, že elitní školy mají své místo ve velkých zemích, jako je USA, kde jejich vliv není tak fatální. V malé zemi je podle ní daleko lepší, když movití lidé podporují nadané studenty formou stipendií, která studentům otevřou cesty na prestižní zahraniční školy.

S těmito názory Roman nesouhlasí.

»To je stejné, jako když někdo říká, proč u nás vyrábíme elektrárny, když je můžeme dovážet. V případě, že děti vystudují v zahraničí, tak jich tam absolutní většina zůstane,« argumentuje.

Na to však Dvořáková namítá, že podmínkou stipendií musí být, aby se podporovaní studenti vrátili domů.

Místopředseda Rady vysokých škol a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška býval senátorem, čili politikem. Snad proto je ve svých úvahách vůči plánům šéfa polostátní firmy ČEZ Martina Romana, ale i dalších českých »Harvardů«, nejostřejší.

Když je totiž řeč o elitních školách, mluví dokonce o slepé uličce českého školství. Konkrétně mu vadí, že právě šéf ČEZ, který by se podle něho měl starat spíše o přípravu špičkových elektroinženýrů a techniků vůbec, plánuje právnickou a ekonomickou vysokou školu. »Je to velký nepoměr,« uvedl Zlatuška pro Ekonom.

Jenže na to má Roman poměrně logické argumenty: Technické školy jsou ve světě všude státní. A přestože u nás tento typ škol trpí nezájmem studentů, jejich úroveň je vesměs dobrá. Naopak všude ve světě mezi soukromými univerzitami slaví úspěch typ ekonomicko-manažerských a právnických škol.

Zlatuška je však vůči Romanovu projektu evidentně skeptický. Připomíná, že absolventi vysokoškolského ekonomického studia měli podle loňských statistik jedno z nejhorších uplatnění na trhu práce.

»Navíc vnímám jako reálnou hrozbu napojení Martina Romana na české politické prostředí. Není totiž jasné, jak by se pan Roman - když dnes komunikuje s politiky a potřebuje od nich politické služby pro firmu, kterou řídí - vyhnul při vedení školy jejich vlivu,« prohlašuje Zlatuška, sám bývalý politik.

Roman ale odmítá, že by chtěl založit školu pro horních deset tisíc. Stále opakuje, že půjde o náročnou, nikoli elitní školu.

Velkovýrobny titulů

Snahy založit v Česku kvalitní soukromé vysoké školy tady již v minulosti byly. Nedopadly však dobře.

Snad úplně první pokus přišel zvenčí. Počátkem 90. let se americký miliardář maďarského původu George Soros pokusil v Praze (zároveň s pobočkami ve Varšavě a v Budapešti) založit Středoevropskou univerzitu. Jenže záhy narazil na neochotu vlády Václava Klause poskytnout instituci budovu, což měl být projev spoluúčasti. A tak Středoevropská univerzita přestěhovala své sídlo do Budapešti.

Zkusili to i Češi. Tak třeba miliardář a někdejší mostecký uhlobaron Antonín Koláček nejenže letos v březnu inicioval vznik waldorfské školky ve Slušticích u Říčan, ale léta také stojí za Vysokou školou finanční a správní.

Nechvalně známou se vedle jiných privátních škol stala v minulých letech Vysoká škola Karla Engliše patřící bývalému dražebníkovi Janu Harangozzovi. Ten totiž figuroval ve vyšetřování případu takzvané konkurzní mafie nebo v kauze »turbostudentů« na plzeňské právnické fakultě.

Během lednové aférky ministra školství Josefa Dobeše kvůli spolupráci na seminární práci ředitelky svého kabinetu Jany Machálkové se pak nelichotivě zviditelnila i soukromá Univerzita Jana Amose Komenského patřící docentovi Luboši Chaloupkovi.

Škola, která postupně vznikla z někdejší Socialistické akademie, a jíž se dnes posměšně říká »Hrozenkovský Oxford« podle pobočky uprostřed Beskyd ve Starém Hrozenkově, je známá tím, že ji dokáže snadno absolvovat skoro každý zájemce. Tím se v nedávné reportáži serveru Aktuálně.cz netajili dokonce sami studenti školy.

Možná i kvůli podobným odstrašujícím příběhům se řada významných byznysmenů zapojila do vzdělávacích aktivit jinak než jen založením školy. Třeba Marek Dospiva, partner investiční skupiny Penta, o založení školy nikdy neuvažoval.

»Nadané studenty z Česka, Slovenska a Polska podporujeme v rámci projektu Vize 2005. Hodnotí se a odměňují jejich eseje vypracované na zadané téma,« uvedl Dospiva pro týdeník Ekonom.

Podnikatel Zdeněk Bakala, který je rovněž majitelem společnosti Economia vydávající týdeník Ekonom, zase roku 2007 založil Nadaci Zdeňka Bakaly. Ta poskytuje v rámci programu Scholarship stipendia nadaným studentům pro studium na vybraných zahraničních školách.

Hodně byznysmenů ovšem podporuje i jiné než vysoké školství - například developerský magnát Radim Passer týdeníku Ekonom sdělil, že nyní dotuje vzdělání účelovými dary Církvi adventistů sedmého dne, která je zřizovatelem Křesťanské základní a mateřské školy Elijáš na Praze 4.

Kde hledat vzor? Na střední

Právě na nižším - středním - stupni škol mohou budoucí zakladatelé soukromých elitních univerzit hledat již dnes inspiraci.

Jde především o internátní elitní osmileté gymnázium Open Gate v Babicích nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a o již zmíněné »romanovsko-klausovské« gymnázium PORG v Praze a Ostravě.

Majoritní vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner investuje ročně do speciálních vzdělávacích programů desítky milionů korun. Spolu s manželkou Renátou k tomu založil Nadaci Educa.

»Nadané děti ze sociálně znevýhodněného prostředí často nemají ani pomyšlení na studium na gymnáziu. Proto se jim snažíme ukázat cestu, jak dosáhnout kvalitního vzdělání,« vysvětluje ředitelka nadace Hana Balcarová.

V praxi to znamená, že Educa hledá talentované žáky v dětských domovech nebo ve spolupráci s odbory sociální péče. Děti musejí absolvovat přijímací zkoušky a pak dostávají příspěvek na školné pro studium na osmiletém gymnáziu Open Gate v Babicích. To Kellnerovi založili v roce 2005, letos ho navštěvuje na 140 dětí.

Educa podporuje také vysokoškolské studium. V současném akademickém roce s její podporou studuje osmnáct vysokoškoláků.

Martin Roman se zase netají tím, že jeho vysoká škola by měla být jakýmsi pokračováním již existujícího gymnázia PORG. To na podzim roku 2007 díky stomilionovému daru a vstupu tří členů Romanovy rodiny do šestičlenné správní rady školy ovládla Nadace Martina a Lenky Romanových.

Protože je na PORG velký převis poptávky nad nabídkou - na jedno místo se hlásí šest a půl studenta -, je Roman přesvědčen, že zájem by byl, i kdyby škola pětinásobně zvýšila školné, které je dnes 112 tisíc korun ročně.

»To ale není můj cíl, já to nedělám kvůli penězům, ale proto, aby lidé této země dostali špičkové vzdělání,« tvrdí Roman.

Mezi protekcí a Himálajem

Vzhledem k tomu, že již dnes studuje na gymnáziu PORG spousta dětí nesoucích jména českých politiků, podnikatelů i lobbistů, nabízí se otázka, jak by tomu bylo v případě Romanovy vysoké školy.

Odolal by zakladatel případným přímluvám za děti svých byznys kamarádů? On sám se dušuje, že školu nechce nijak řídit.

O tom, jak je to těžké, týdeníku Ekonom vyprávěl i zmíněný děkan a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.

Před přijímacími zkouškami dal prý své sekretářce tříměsíční lhůtu, kdy k němu nesměla pouštět návštěvy, aniž by předem nebyl jasný důvod příchodu. Přesto jeden prominent pronikl, tehdejší šéf antimonopolního úřadu Josef Bednář.

»Samozřejmě že šel kvůli vlastnímu dítěti. V tomhle prostředí, kde je všechno hodně shnilé, si nedovedu představit, že může elitní vysoké školství fungovat kvalitně,« soudí Zlatuška.

Jak budou eventuální Romanovy, Babišovy či Janečkovy elitní školy reálně fungovat a jestli budou přínosem, nebo prokletím, ukáže teprve čas.

Úplně jinou, paradoxně méně riskantní cestu, nastínil českým byznysmenům bývalý spolumajitel firmy Papirius Petr Sýkora.

Poté co prodal podíl ve firmě, vložil dva miliony korun do výstavby školy v Kargyaku v kašmírském Himálaji a dalších půl milionu tam každoročně posílá na udržení provozu.

Školu dnes navštěvuje 35 dětí. »Lákalo nás, že škola stojí v oblasti s 90procentní negramotností. Rozdíl, zda někdo umí číst a psát, či neumí, je samozřejmě pro život naprosto zásadní,« uvedl pro týdeník Ekonom Sýkora, momentálně dlouhodobě pobývající na Novém Zélandu. Jak vidno, co je, či není elita, je velmi relativní. Z místního pohledu je i »Sýkorova« hodně vysoko položená škola« v Kargyaku prestižním vzdělávacím zařízením vytvářejícím regionální elitu.

(Viz též komentář.)

Jan Štětka
Jiří Pšenička
Martin Mařík

Martin Roman: Náročná univerzita
Generální ředitel ČEZ Martin Roman (41) chce pomoci na svět prestižní soukromé vysoké škole, respektive univerzitě. »Když chcete dobrou vysokou školu, tak musíte mít ambici, aby to byla univerzita, ale to je bohužel zatím v Česku velmi těžké. Spíše než na kvalitu výuky se tu hledí na počet profesorů,« soudí Roman.
V celé věci podle vlastních slov spolupracuje s dalšími lidmi z oblasti byznysu a politiky, které však nechce jmenovat.
»Mé vlastní zdroje by na to nestačily,« říká a podotýká, že rozhodně nemá v úmyslu školu řídit, nemá prý na to ani kapacitu, chce jen napomoci jejímu vzniku.
Odmítá, že by mělo jít o elitní vysokou školu. »Měla by to být především náročná škola. Přístupná by měla být všem talentovaným studentům. Nedělám to rozhodně pro zisk,« říká o svých záměrech pro týdeník Ekonom.

Karel Janeček: Nejvyšší matematika
Majitel firmy RSJ Algorithmic Trading, miliardář, matematik a známý bojovník proti korupci Karel Janeček (38) již založil Nadační fond na podporu vědy a výzkumu.
Má však ještě jeden velký sen - založit vysokou školu.
»Ale muselo by to být jedině ve špičkové kvalitě. V žádném případě škola, která nabízí titul a průměrnou úroveň,« svěřil se týdeníku Ekonom.
Janečkova vysoká škola by měla být zaměřena na matematiku. Zakladatel na to jde systematicky. Ještě v letošním roce chce spolu s profesorem Janem Večeřem z USA založit think tank specializovaný na finanční matematiku.
»Tam by se časem mohlo nabízet studium typu PhD. A později by z toho mohla být privátní škola,« plánuje.

Andrej Babiš: Potřebuji manažery
Vlastní vysoká škola, z níž budou vycházet špičkoví manažeři. A k tomu i škola střední, která dodá dobře »vycepované« pracovníky pro potravinářské, zemědělské i chemické podniky gigantu Agrofert. To je idea, která se letos na jaře zrodila i v hlavě majitele Agrofertu, miliardáře Andreje Babiše (57).
»Sháníme nejen hotové manažery, ale i vyučené lidi do výroby. A zjišťujeme, že na trhu nejsou. Školství se od minulých dob příliš nezměnilo. Studenti nemají žádnou praxi. Takže si nějak musíme vychovat lidi vlastní,« vysvětluje podnikatel svůj záměr.
Personální »spotřeba« jeho agrochemického impéria je přitom obrovská. Skupina má totiž v současné době již kolem 250 podniků. »Manažerů potřebujeme stovky, lidi na další posty taky,« potvrzuje Babiš.
Projekt vzdělávání chce Agrofert spustit již od příštího roku.
»Pořád přemýšlím o vlastní škole. Nejprve ale odstartujeme spíše podporou studentů a učňů ve školách stávajících,« plánuje Babiš.

112 tisíc Kč
Takové je roční školné na soukromém gymnáziu PORG.