Až polovina studentů chce po škole podnikat, při studiu má firmu každý dvacátý

Anketa

Máte nyní v hlavě konkrétní podnikatelský nápad, na kterém by šla postavit prosperující firma?

Ano

84%

Ne

16%

Hlasovalo 57 čtenářů

Majitel skupiny Virgin Richard Branson, zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, ale i šéf Student Agency Radim Jančura – všichni tři začali podnikat již při studiu na vysoké škole a podařilo se jim vybudovat impérium.

Osudy těchto lidí naznačují, že podnikání není nic, k čemu by člověk potřeboval mít státnice. Většina českých vysokoškoláků však přesto start své podnikatelské kariéry odkládá až na dobu, kdy budou mít titul v kapse.

Čekat znamená ztrácet čas

Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnili pořadatelé soutěže Vodafone Nápad roku 2011 mezi 372 studenty vysokých škol a jehož výsledky poskytli exkluzivně týdeníku Ekonom. Podle tohoto průzkumu dnes při studiu podniká jen 10 procent pracujících studentů (asi šest procent všech). Po studiích by jich přitom chtělo podnikat celkem 44 procent.

Zakladatel soutěže Nápad roku Martin Kešner se domnívá, že studenti, kteří odkládají svůj podnikatelský start, přicházejí o drahocenný čas. »Převážná část úspěšných podnikatelů začala realizovat své nápady již během studia na škole, kdy ještě nebyli tolik zatíženi finančními či jinými závazky a mohli si dovolit snáze podstoupit rizika spojená se zahájením podnikání,« upozorňuje.

Jenom chtít nestačí

Ředitel personální agentury Robert Half International pro Českou republiku Aleš Křížek naopak soudí, že »vynecháním zaměstnaneckého článku« v kariéře se člověk připraví o zkušenost, která se mu vyplatí i při podnikání. V cizí firmě se totiž může budoucí podnikatel naučit, jak by měl jednou řídit svou vlastní.

»Jedině tímto způsobem lze získat praktické zkušenosti s fungováním společností – a mnohdy se jedná o procesy či standardy, na jejichž optimalizaci tyto společnosti pracovaly léta, či dokonce desítky let,« říká Křížek.

Mnozí absolventi, kteří měli jako studenti v úmyslu podnikat, však jako zaměstnanci nejen začnou, ale i skončí. »Zájem o podnikání je mezi studenty tradičně velký, od prvotní myšlenky však k samotné realizaci přejde jen zlomek z nich,« poznamenává Kešner.

Tomu, že bychom se příliš neměli těšit na přívalovou vlnu mladých a vzdělaných podnikatelů ostatně nasvědčuje i fakt, že nějaký určitý podnikatelský záměr má dnes vypracováno jen 18,4 procent studentů.

Nepraktické vysoké školství

Proč se ale do světa podnikání po státnicích nevrhají ani ti studenti, kteří to měli původně v úmyslu? Jedním z důvodů je i skutečnost, že se necítí být připraveni na tvrdou realitu světa byznysu. To, že výuka na českých vysokých školách není dostatečně obohacena o poznatky z praxe, si myslí 60 procent studentů.

Téměř stejný podíl studentů se navíc domnívá, že české školy vychovávají spíš zaměstnance než podnikatele. O opaku je přesvědčeno pouze sedm procent studentů. Jaký je ale vlastně rozdíl mezi výchovou podnikatelů a výchovou zaměstnanců?

Podle lektora vzdělávací společnosti Prosperita Petra Kloboučníka ten rozdíl vzniká v návycích, které ale člověk získává nejen ve školách. »Člověk vychovaný k podnikání hledá příležitosti a přemýšlí, jak je využít. Je schopen podstupovat riziko a přijímat odpovědnost za sebe sama je pro něho samozřejmost,« vysvětluje Kloboučník.

Petra Sýkorová, týdeník Ekonom