Ředitel výroby si zasedne na jednoho svého podřízeného. Na poradách mu dává najevo, že má raději mlčet. Často vůči němu používá větu: »Tomu vy nemůžete rozumět.« V jeho nepřítomnosti o něm mluví zásadně jako o »velkém omylu«. Kolektiv se nadřízeného bojí, takže mlčí a postižený zaměstnanec ze strachu o místo tiše trpí.

Zmíněný příběh, se kterým se během své praxe setkala psycholožka Zdeňka Židková, je názornou ukázkou bossingu.

Bossing neboli šikanu ze strany nadřízené osoby psychologové označují za podskupinu mobbingu, tedy šikany od blízkých kolegů.

Teror od šéfa je však o to horší, že postižení se bojí o práci, mají pocit, že by jim nikdo neuvěřil, a tak se svým problémem zůstávají sami.

Odborníci jsou ale i toho názoru, že od té doby, co se bossing dostal do obecného povědomí, přeceňuje se a bývá i zneužíván.

Je totiž těžké určit hranici mezi tím, co je a co už není šikana.

Podle advokátky Petry Sochorové z kanceláře Havel, Holásek & Partners jsou jednotlivé případy bossingu velmi specifické. Pro ni samotnou bylo netypickou zkušeností setkání s firmou, v níž mělo docházet k dlouhodobému ztěžování pracovních podmínek větší skupiny zaměstnanců, například nesystematickému zadávání pracovních úkolů či zesměšňování.

»V tomto případě však zahraniční vedení společnosti začalo obratem celou záležitost řešit, sjednalo schůzky s dotčenými pracovníky a vyslechlo další svědky z firmy,« vypráví.

»Bossing se neprokázal, naopak vyšlo najevo nepřiměřené chování ze strany stěžujících si zaměstnanců a případ byl uzavřen,« doplňuje advokátka.

Celofiremní teror

Ne vždy však k vyšetřování takových případů vůbec dojde. Své o tom vědí i zaměstnanci jedné české potravinářské společnosti, která je dcerou velké nadnárodní skupiny. Podle bývalých i současných zástupců středního managementu se v této firmě kvůli jednateli, který je zároveň generálním ředitelem společnosti, práce stala frustrujícím zážitkem.

Není vítané samostatné rozhodování, kreativita, vlastní názor. Šéf údajně zneužívá firemní peníze i zaměstnance ke svým soukromým aktivitám. Podřízeným dává nesmyslné úkoly, u kterých si »najednou« ani nepamatuje, že je vymyslel on.

Druhým problémem už je klasický bossing, kdy si dotyčný jednatel na někoho zasedne a šikanuje ho po dobu několika měsíců, aniž by k tomu měl pádný důvod. »Jediné, o co mu jde, je udělat z dotyčného blbce a bavit se tím,« sdělují na adresu šéfa.

Atmosféra nakonec ve firmě po čase vypadala tak, že se zaměstnanci báli cokoli říci. Nevěděli, jak se bránit, protože kromě dotyčného šéfa kontakty na mateřskou firmu neměl skoro nikdo. Někteří z nich se proto rozhodli podat výpověď.

Příliš časté zneužití

Aby k takovým situacím nedocházelo, měl by mít podle Židkové každý řídící pracovník na paměti, že musí být nestranný a že všichni jeho podřízení mají právo na stejné chování. Připouští však, že sebestřední lidé, u kterých po získání funkce naroste syndrom moci, to nedodržují.

Řada velkých nadnárodních společností z tohoto důvodu přijímá různá preventivní opatření.

Například ve společnosti GE Aviation Czech patřící pod skupinu GE se podobným případům snaží předejít pravidelným školením. To popisuje, jaké chování je a jaké už není přípustné.

Kromě toho všechny společnosti GE zaměstnávají svého vlastního ombudsmana - ochránce práv. »Ten bdí nad dodržováním pravidel sepsaných ve firemním kodexu,« vysvětluje Luboš Tejkl, HR ředitel GE Aviation Czech.

Tejkl, který se v oblasti lidských zdrojů pohybuje již sedmnáct let, zdůrazňuje, že jakákoli obvinění se musejí pořádně prošetřit, protože není výjimkou, že bývají křivá.

»Je nutné uvědomit si, že i manažer se může stát obětí šikanování, a pak je někdy těžké tlak podřízených ustát. Vím o manažerovi, který kvůli tomu raději firmu opustil,« říká.

On sám má například zkušenosti se zaměstnanci, kteří byli půl roku zařazeni v programu na zlepšení výkonnosti, ale protože se nelepšili, stěžovali si, že jsou obětí bossingu.

Své zkušenosti s lháři má i psycholožka Zdeňka Židková. Ta dokonce odhaduje, že případy, kdy je řídící pracovník obviněn křivě, převažují.

Nejednou se setkala s tím, že do psychologické poradny přišel člověk, který se oháněl slovem bossing, protože se cítil terorizován. »Ve skutečnosti se mnohdy šéf jen bránil problémovým pracovníkům,« upozorňuje Židková.

Odejít, nebo se podřídit

Pokud však už k psychickému teroru ze strany nadřízeného doopravdy dochází, je těžké ho prokázat.

»Techniky bossingu bývají tak rafinované, že je lépe odejít včas, než dojde k poškození psychiky stresem z nepohody na pracovišti,« doporučuje Židková.

»Z příběhů lidí v okolí vím, že jde o problém, který obvykle končí buď odchodem, nebo naprostým podřízením se,« pokračuje.

Druhé řešení zvolila například úřednice, jejíž trápení začalo tím, že k ní byla přiřazena nová kolegyně. S ní jí bylo přiděleno i více práce. Mladá spolupracovnice však práci nerozuměla a úřednice za ni vykonávala všechny úkoly.

K šikaně její osoby pak začalo docházet ve chvíli, kdy své námitky proti dělbě práce sdělila nadřízené.

Dozvěděla se, že nová kolegyně je dcerou někoho významného, a že pokud se jí to nelíbí, může odejít.

Výsledkem jejích opakovaných stížnosti bylo přidělování stále většího množství práce, docházelo k přísným kontrolám, neustále jí byly vytýkány chyby. Nakonec si raději přestala stěžovat a podřídila se, nevyplatilo by se jí hledat novou práci krátce před důchodem.

Případem odchodu zase skončilo sexuální harašení, které v bossing přerostlo. Když zaměstnankyně jedné firmy opakovaně odmítla sex za peníze se svým nadřízeným, začal hledat chyby na její práci.

»V tomto případě jsem doporučila odchod z pracoviště. Jde o tak neprokazatelné věci, že nechat si tím ničit nervy za to nestojí,« vysvětluje Židková.

Vedle odchodu a podřízení se však existuje ještě třetí cesta.

Advokátka Petra Sochorová z kanceláře Havel, Holásek & Partners doporučuje obrátit se na právního zástupce, který má s touto problematikou zkušenosti.

Ten může lépe zhodnotit, o jakou situaci se jedná, a poradit dotčenému zaměstnanci, jak dosáhnout větší míry ochrany. A to nejen po právní stránce.

»Rovněž mu může pomoci připravit strategii obrany před takovým jednáním, upozornit postiženého, jaké důkazy má shromažďovat, jak reagovat respektive nereagovat na určité situace,« dodává Sochorová.

Sama by postiženému zaměstnanci doporučila, aby si pečlivě shromažďoval veškeré důkazy a zajišťoval si svědecké výpovědi kolegů. Jedině ty mohou být zárukou, že v případném sporu uspěje.

Zuzana Panczaková

Jak poznat bossing či mobbing
- Management postiženému zaměstnanci nedává možnost komunikovat. Pracovník je umlčován, jeho pracovní výkon je slovně napadán, je mu verbálně vyhrožováno.
- Postiženému zaměstnanci je znemožněno nebo téměř zakázáno mluvit na své kolegy, dotyčný je izolován daleko od ostatních.
- Zaměstnanec je pomlouván a zesměšňován. Šéf nebo kolegové si dělají legraci z jeho případného handicapu, etnického původu, z toho jak mluví nebo jak se pohybuje.
- Oběti šikany není zadávána žádná práce, nebo jsou jí přidělovány pouze bezvýznamné, nesmyslné, nesplnitelné úkoly.
- Zaměstnanci jsou přidělovány nebezpečné pracovní úkoly, je fyzicky přetěžován či sexuálně obtěžován.

Zdroj: Heinz Leymann, psychiatr, www.leymann.se

Související