Doby, kdy byl titul Master of Business Administration (MBA) automaticky považován za prestižní, už jsou pryč. Dnes už pro své držitele není zárukou pro dobrou kariéru.

Potvrzuje to i zkušenost Jany Horákové, ředitelky personální agentury Perspektiva. »Jednou k nám na pohovor přišel uchazeč s MBA v Česku, který neuměl ani anglicky,« rozčiluje se.

První možnosti získat tento titul se v Česku objevily v 90. letech minulého století. Od té doby vzniklo na 30 institucí, které ho poskytují. A právě snadná dostupnost a různé kvality těchto škol vedou personalisty a headhuntery k tomu, že se na něj přestali dívat s neskonalým obdivem.

Obsah nad formou

Podobně jako Jana Horáková jsou přesvědčeni, že až na výjimky existuje řada pochybných institutů, kde se dá MBA získat celkem bez námahy.

Důležitější než titul je pro ně kvalita a dovednosti samotného kandidáta.

»Na titulu výběr mých kandidátů nezávisí. Pracuji pro firmy, které si cení obsah více než formu, preferují znalosti a odbornost člověka bez ohledu na tituly, « říká Luboš Jírovský, ředitel personální společnosti HR Consulting.

Barboře Tomšovské, ředitelce headhunterské agentury Touchdown, se na českých MBA nelíbí, že nekladou dostatečný důraz na praktickou rovinu. Praxe přitom odlišuje MBA studium od obyčejného magisterského studia na vysoké škole.

»Při mém studiu jsem narazila na akademiky, kteří neměli praxi a pohybovali se pouze v teoretické rovině. Myslím si, že to je asi největší nešvar MBA u nás,« stěžuje si.

Dalším důvodem ke skepsi je fakt, že pro spoustu lidí v Česku není důležité, jak kvalitní studium zvolili, ale stačí jim titulem získaná prestiž.

»Vím, že existují MBA programy, které za vás může prakticky absolvovat někdo jiný,« dodává Barbora Tomšovská.

Kvalitní školy dodržují určitá pravidla.

Například mezi přijímací kritéria na švýcarské škole IMD patří vedle ukončeného vysokoškolského vzdělání i nutná znalost anglického jazyka, úspěšně vyplněný náročný vstupní test, nejméně tři roky práce na plný úvazek a reference od současného zaměstnavatele nebo univerzity.

Cesta na Wall Street

V západní Evropě a ve Spojených státech už ani nejde o to mít MBA, nebo nemít, ale více záleží na tom odkud.

Některé prestižní firmy například přijímají absolventy MBA pouze z některých institutů. Takže kdo plánuje kariéru třeba ve společnosti Goldman Sachs na Wall Street, měl by si zjistit, jaké školy studovali její zaměstnanci.

Doporučuje se také vybírat školu na základě seznamu, který každoročně zveřejňuje list Financial Times nebo týdeník The Economist.

Na žebříčku těch 75 nejlepších ekonomických škol dominují univerzity v Británii, Francii a Španělsku. Na prvním místě se loni opět umístila HEC v Paříži. Na druhém se už třetí rok za sebou umísťuje London Business School a na třetím francouzská Insead.

Jejich absolventi nelitují. »Pokud máte za sebou úspěšnou práci, MBA pro vás může mít vysokou hodnotu ve spojení vašich akademických znalostí s praktickou zkušeností,« řekla pro týdeník Ekonom Izraelka Limor Averbuchová, která se rozhodla studovat MBA na francouzské Insead.

Tomáš Horáček, ředitel pro střední a východní Evropu v poradenské společnosti Rhine Capital Partners, studoval MBA na švýcarské IMD. Ta se v nejnovějším v žebříčku dostala na čtvrté místo.

»Rozhodl jsem se pro studium MBA ve Švýcarsku, protože mým cílem bylo doplnit si vzdělání na opravdu prestižní světové škole,« vysvětluje.

Do seznamu těch nejlepších škol v Evropě se loni poprvé dostala i pražská International School of Business and Management na VŠE. Získala 73. místo.

Ostatní české instituce poskytující studium MBA na umístění nedosáhly.

Důležité kontakty

Podle ředitele Luboše Jírovského má MBA v Česku smysl, pokud chce absolvent zůstat na lokální úrovni a nechce jít do mezinárodní firmy.

»Význam má také obzvláště pro technicky vzdělané lidi - experty, ryzí techniky, ale i doktory, pokud chtějí někoho vést,« říká.

Tomáš Horáček radí rozhodnout se podle toho, kde chce absolvent MBA pracovat.

»Je na zvážení, zda studium MBA v Česku zaplatí zaměstnavatel, jestli se vám vrátí vysoké náklady s ním spojené či zda by nebyl vhodný jiný druh vzdělávání,« říká.

Další alternativy jsou například řádná postgraduální studia na dobrých vysokých školách, říká Jírovský.

Barbora Tomšovská soudí, že dobré uplatnění u nás najdou i absolventi Vysoké školy ekonomické v Praze i bez MBA. »Když vezmu statistiky naší agentury, tak co do obsazovanosti kandidátů je největší počet právě s vystudovanou VŠE,« upřesňuje.

I přes různé alternativy je studium MBA v porovnání s vysokou školou nesrovnatelné. Nestaví totiž na biflování teorie, ale učí přemýšlet v souvislostech. Během seminářů je nutí prakticky aplikovat získané znalosti.

Absolventi však na studiu MBA ocení i jiné věci, především je to »síť kontaktů« takřka po celém světě.

»Práci bych určitě mohl zastávat i bez MBA. Nicméně kontakty ze švýcarské IMD mi velmi pomáhají,« uzavírá Tomáš Horáček.

Radka Lišková

Zkušenosti absolventů

François Desmonts (39)
MBA na LBS mi přineslo síť kontaktů, mezinárodně jsem se zviditelnil a získal marketingové znalosti.

Limor Averbuchová (33)
MBA na Insead ve Francii mi dalo spojení s mezinárodně vůdčími firmami a síť kontaktů vysoce kvalifikovaných lidí. Pokud máte za sebou úspěšnou práci, MBA pro vás může mít vysokou hodnotu ve spojení vašich akademických znalostí s praktickou zkušeností.

Catalina Bardewyková (30)
Rozhodně bych doporučila MBA těm, kteří pocházejí z nebyznysového prostředí, ale kteří chtějí k byznysu přejít nebo chtějí kompletně změnit svou kariéru. Mně MBA na IESE v Barceloně přineslo především hluboké manažerské znalosti a síť kontaktů zkušených lidí.

Petra Každová (34)
MBA na IMD ve Švýcarsku byla skvělá životní zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo tento titul zvažuje. Motivace lidí se určitě liší, ale kdo chce změnit či urychlit kariéru, získat kontakty v různých částech světa, určitě nebude zklamán.

Zdroj: Ekonom

Nejlepší školy v Evropě
1. HEC Paris (Francie)
2. London Business School (Británie)
3. Insead (Francie)
4. IMD (Švýcarsko)
5. IE Business School (Španělsko)
6. Rotterdam School of Management, Erasmus University (Nizozemsko)
7. ESCP Europe (Francie, Británie, Německo, Španělsko, Itálie)
8. Esade Business School (Španělsko)
9. Iese Business School (Španělsko)
10. EM Lyon Business School (Francie)

Zdroj: Financial Times

Kolik se platí
- HEC Paris - 45 000 eur za rok (1,1 milionu korun)
- LBS - 50 000 eur za 15 až 21 měsíců (1,2 milionu korun)
- Insead - 52 000 eur za rok (1,25 milionu korun)
- IMD - 85 000 švýcarských franků za rok (1,5 milionu korun)
- IE Business School - 53 200 eur za rok (1,3 milionu korun)

V západní Evropě i Spojených státech už není důležité, zda má uchazeč o manažerský post titul MBA. Mnohem více záleží na tom, kde jej získal. Foto: Reuters

Související