Makléře trápí akciová nuda

Pro pražskou burzu měl být letošek dobrý rok. Krize pomalu, ale jistě odeznívá, investoři už čmuchají po příležitostech a firmy potřebují peníze na to, aby mohly v tento rozhodující moment prorazit na nových trzích. Ideální situace na to, aby se český kapitálový trh pořádně zmátořil.

Bohužel, při pohledu na pražský akciový parket lze stále cítit všechno možné, jen ne opravdovou hrdost.

S dokonalou pečlivostí

»Celkem odhaduji, že vstup na burzu nyní zvažuje až deset firem,« řekl v rozhovoru pro týdeník Ekonom generální ředitel pražské burzy Petr Koblic. Rozhovor se odehrál na sklonku loňského roku a už tehdy mnoho komentátorů sdílelo jeho optimistický pohled na rozvoj burzy. Statistika je ale drtivá.

Od začátku roku neuvedla své akcie v primární emisi do Prahy ani jedna firma. Jakousi světlou výjimkou je technologická společnost KIT Digital, ta ovšem nabízí své akcie primárně na americké burze Nasdaq a českým investorům pouze umožnila nakoupit její cenné papíry prostřednictvím domácího trhu.

Nicméně tentokrát už se nelze spokojit s tím, že nastaly »těžké časy« a nové firmy na burzy zkrátka nechodí. V zahraničí totiž nyní přicházejí na kapitálové trhy v nezanedbatelném množství.

»Evropské akciové trhy, v čele s Londýnem, zažívají v oblasti primárních emisí rostoucí aktivity. Druhý kvartál letošního roku je již pátým růstovým v řadě,« píše se ve zprávě poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers, která tyto aktivity pravidelně sleduje.

Podle jejích údajů se ve druhém čtvrtletí roku 2010 uskutečnilo na evropských burzách celkem 89 primárních emisí v hodnotě více než devíti miliard eur, tedy přibližně 220 miliard korun.

Kromě Londýna se dařilo i jinde ve světě. Na burzu ve Frankfurtu jen za první tři měsíce letošního roku přiteklo 2,2 miliardy eur - včetně gigantické emise televizní společnosti Kabel Deutschland, která byla mezi desítkou největších příchodů na burzu na světě. Chlubit se může i madridská burza, kam zase vstoupila technologická společnost Amadeus se svými 1,3 miliardy eur.

Všechny tyto obrovské objemy peněz mají přitom jednu společnou vlastnost - dokázaly se vyhnout České republice.

Varšava vede

»Dobrá, já vám na to odpovím otázkou. Kolik těchto primárních emisí se uskutečnilo v Maďarsku? Kolik v Rumunsku? Kolik ve Slovinsku nebo ve Vídni?« komentuje pro týdeník Ekonom tato čísla šéf burzy Petr Koblic. Dá se tedy říci, že konkurenční trhy ve střední a východní Evropě také trpí hlady? Zápornou odpověď bohužel přináší příklad ze severu, totiž z Polska.

Varšavská burza je možná v lecčem specifická a nemůže být s Prahou úplně srovnávána. Pravdou však zůstává, že za druhé čtvrtletí na jejích prknech přistálo 25 nových emisí v hodnotě více než tří miliard eur. To znamená, že přibližně třetina všech peněz, které přitekly na evropské kapitálové trhy, skončila u našeho severního konkurenta.

Ne nadarmo o sobě tedy varšavská burza prohlašuje, že je »nejrychleji rostoucím trhem v regionu«. To je shodou smutných okolností slogan, který vymysleli čeští novináři (šéf varšavské burzy to přiznal na letošním ekonomickém fóru v Krynici, pozn. red.).

»A můžete mi říci, kolik emisí se v Polsku uskutečnilo, aniž by šlo o privatizaci? Tamní trh totiž žije v současnosti právě z toho,« kontruje Petr Koblic. A nutno přiznat, že má pravdu.

Polská vláda totiž spustila velký privatizační program, aby dokončila něco, co mají Češi už za sebou. Přitom ale myslí na svoji burzu. Slovo »svoji« má skutečný význam - varšavská burza stále patří vládě. Podíly v zásadních podnicích proto prodávají přes ni.

Za uplynulý půlrok tak šlo o dvě privatizační emise akcií: pojišťovací skupiny PZU a energetické společnosti Tauron Polska Energia, které se na výsledných třech miliardách z velké části podílely.

Zde je třeba zdůraznit zásadní rozdíl mezi českým a polským investičním prostředím. Zatímco na sever od českých hranic je investice do akcií srovnatelná s národním sportem, v Česku má pro veřejnost stále přídech potenciální hrozby srovnatelné s kuponovou privatizací.

Česká vláda sice má ještě několik privatizačních trumfů v rukávu, jmenovitě Českou poštu, pražské letiště Ruzyň, aerolinky, dráhy nebo velmi nepravděpodobného kandidáta ČEZ - už několikrát se však vyjádřila v tom smyslu, že na prodej není vhodná doba.

Navíc, i kdyby k němu došlo, nezdá se příliš pravděpodobné, že by se tak stalo právě přes burzu. Na podporu ze strany státu se tak zdejší akciový rajon spoléhat nemůže. Raději by se tedy měl poohlížet ve standardních vodách byznysu.

Praha není zajímavá

»Burza by měla zavést obrovské promoakce k nalákání nových firem, nestačí občas vydat malou brožurku,« vystihl nedávno problém Jan Procházka, analytik firmy Cyrrus.

Několik příkladů z minulosti ukazuje, že by něco takového bylo zapotřebí. Zarážející je třeba příběh společnosti AVG, známého výrobce stejnojmenného softwaru. Ta nedávno potvrdila, že primárně vstoupí na burzu do Varšavy. AVG vlastní polský fond Enterprise Investors a výběr polského trhu tak částečně dává smysl, firma však sídlí v Brně a je stále považovaná za českou firmu. Bylo by překvapením, kdyby onou nejmenovanou »burzou na Západě«, na kterou chce AVG vstoupit současně s Varšavou, byla myšlena zrovna Praha.

»Pražská burza je pro nás nezajímavá. Přemýšlíme o evropské nebo americké burze,« sdělil zase Ekonomu Pavel Baudiš, šéf softwarové firmy Avast Software. V Praze a menších středoevropských trzích se firmy bojí, že by akcie nemusely udat za odpovídající cenu.

V poslední době se sice mluví o několika dalších kandidátech, kteří by mohli Prahu a její kapitálový nešvar spasit. Je však třeba podotknout, že se opakují stále stejná jména - ČSOB, Fortuna a CS Cargo. Prvně zmíněný kandidát je přitom absolutně klíčový.

Prodej největší české banky její belgickou matkou KBC byl slibován už od loňska. Mělo by jít o největší podobnou emisi v regionu a zdá se, že by jí nic nemělo bránit. To se potvrdilo před několika dny, když si na ČSOB začal dělat chutě polský finanční ústav PKO, který je stále vlastněný státem.

Podle informací v médiích KBC tuto nabídku odmítla s tím, že preferuje prodej skrze veřejnou nabídku akcií. V kruzích uvnitř ČSOB se týdeníku Ekonom podařilo získat neoficiální potvrzení, že emise opravdu proběhne v Praze.

Otázkou zůstává, zda se stihne uskutečnit ještě v letošním roce.

Ani další adepti nejsou jistí. »Pověřili jsme banku J.P. Morgan, aby začala naši společnost připravovat na uvedení CS Cargo Group na vybrané kapitálové trhy,« oznámila minulý týden CS Cargo. Se svými tržbami 190 milionů eur by patřila v Praze mezi střední společnosti. Podle tiskové zprávy se uvažuje o Praze, Varšavě a o Londýnu. CS Cargo každopádně své akcie nenabídne dříve než koncem příštího roku.

Tomáš Plhoň

9 milard eur
je hodnota primárních emisí na evropských burzách za druhé čtvrtletí.

Foto: Bloomberg