Dražší domy, které ušetří

Zájem o nízkoenergetické domy v Česku roste jen pomalu. Přesto nyní vzniká několik nových projektů, které jsou zaměřeny jen na výstavbu úspornějšího bydlení. Developeři věří, že čas nízkoenergetických staveb přijde.

Patří mezi ně i firma Konhefr. Před dvěma lety dokončila projekt V Lukách, který stojí na východním okraji Prahy - v Horních Počernicích. Nízkoenergetické domy se developerovi podařilo relativně rychle rozprodat.

»Od té doby už plánujeme pouze výstavbu nízkoenergetických domů,« tvrdí developer Jan Konhefr. Potvrzením jeho slov jsou dva nové projekty. První z nich vyrůstá v Novém Sedleci u Líbeznic, dva kilometry od severního okraje Prahy. Druhý navazuje na projekt V Lukách a bude opět v pražských Horních Počernicích.

V novosedleckém projektu firmy Konhefr vyroste čtrnáct nových rodinných domů, jejichž ceny jsou v rozmezí od 5,2 do 8,2 milionu korun.

Čtyři z nich budou dvoupodlažní s dispozicí 4+kk a v dalších šesti případech půjde o samostatné domy s dispozicí 5+kk. Každý dům bude mít vlastní tepelné čerpadlo, které bude podlahou rozvádět teplo do všech místností. Rekuperace pak zajistí výměnu vzduchu a umožní provětrat dům chladným nočním vzduchem.

Šetřit se bude i díky trojitým, masivním oknům. Obytné místnosti se navíc nacházejí v osluněné části domů.

Druhý z obou projektů s názvem Krásné Počernice počítá se 43 byty a jedním rodinným domem. Tří až čtyřpodlažní bytové domy nabídnou byty s dispozicí 1+kk až 4+kk a k většině z nich bude patřit terasa nebo předzahrádka. Rodinný dům bude mít dvě patra a dispozice 5+kk.

Domy pod zemí

I v tomto případě budou všechny domy vybaveny tepelnými čerpadly a rekuperací tepla. Jedenáct bytů z celkových 43 je navíc zapuštěno v zemi, což významně sníží náklady na jejich provoz.

Zemina působí jako kondenzátor a její teplota se bez ohledu na počasí drží na deseti stupních Celsia. Například při desetistupňových mrazech lze vnitřní prostor vyhřát na 20 stupňů jen mírným přitápěním.

Tento princip funguje i opačně, v létě proto ušetříte za klimatizaci.

Nicméně Češi mají vůči tomuto typu bydlení předsudky. Předpokládají, že v takových bytech musí být tma a vlhko.

Firma Konhefr nabízela tyto byty už v projektu V Lukách, kde se potenciální kupující mohli přesvědčit, že skutečnost je jiná. Díky světelným šachtám je v domech tolik světla, že jejich obyvatelé mohou pěstovat pokojové rostliny.

»Lidé v Česku předsudky vůči bydlení v podzemních domech určitě ztrácejí. U nás se to projevuje rostoucí poptávkou a prodaností těchto domů,« tvrdí Jan Konhefr.

Výstavba je podle jeho slov sice nákladnější, ale úspory jsou zřetelné. Jde totiž o takzvané pasivní domy. »U domů v zemi činí náklady na topení, ohřev vody a rekuperaci tisíc korun měsíčně, což je ve srovnání s normálním domem podstatně méně,« vysvětluje Hana Sedmíková, manažerka developerských projektů Realitní společnosti České spořitelny.

Ceny bytů v projektu Krásné Počernice se pohybují od 1,99 do 3,99 milionu korun.

Bydlení na horách

Další developerský projekt s úspornými byty vyrůstá na Liberecku. Společnost Natur CZ první fázi projektu Horní Proseč dokončila letos v červnu. Druhá fáze pak má skončit v červnu 2011.

Zahrnuje sedmnáct nízkoenergetických dvojdomů, přičemž každý z nich se skládá z identických, zrcadlově obrácených domů o dispozicích 3+kk až 4+kk. Jejich součástí je i zahrada s terasou.

Všechny domy spadají do energetické kategorie typu A.

To znamená, že na provoz každého z nich stačí ročně méně než 45 kilowatthodin na metr čtvereční, i když jsou bez rekuperace i tepelných čerpadel.

Domy se nacházejí v zeleni, pod Prosečským hřebenem, odkud jsou dobře dostupné z Liberce i Jablonce nad Nisou. Projekt bude nepochybně vyhovovat především lidem s aktivním způsobem života. Příležitostí k pěší turistice, cyklistice a lyžování je zde nepřeberně.

»Domy jsou kompromisem mezi bytem a rodinným domem a jsou dost prostorné i pro čtyřčlennou rodinu,« popisuje Jiří Zeliesko, ředitel Realitní společnosti České spořitelny, která projekt prodává. V tuto chvíli domy nabízí za zvýhodněnou cenu 3,45 milionu korun.

Nastane boom?

Tyto projekty jsou však zatím spíše výjimečné. Ročně v Česku vyrůstají desetitisíce nových bytů. Zatím však jen zanedbatelné procento z nich je nízkoenergetických. Developeři jich každý rok nepostaví víc než několik desítek.

Souvisí to především s relativně vysokými náklady. Kupující totiž zaplatí o patnáct až 30 procent víc než za běžný byt. Vize, že se investice zpravidla asi po dvanácti letech vrátí, je pro mnoho lidí příliš vzdálená.

»Typický kupující nízkoenergetické stavby je pravděpodobně ve středním věku, vzdělaný, poučený a se vztahem k životnímu prostředí, také dostatečně movitý. Kupuje pravděpodobně pro dlouhodobou konečnou potřebu rodinného bydlení,« popisuje Jan Štefec, analytik realitně poradenské společnost King Sturge.

Velké firmy jako Skanska věří, že nízkoenergetické bydlení má v Česku potenciál. Proto čas od času zařadí tento druh výstavby do svého portfolia. Jiný velký developer - Sekyra Group - počítá s tím, že Česko stojí před boomem poptávky po tomto bydlení.

»Ve světě jsou už dnes zřejmé změny uvažování zákazníků. Domníváme se, že trend bude stále silnější i na českém trhu,« tvrdí Roman Kraiczy, projektový manažer Sekyra Group.

Firma plánuje stavět tento druh bydlení například na pražském Rohanském ostrově, který má v příštích patnácti až dvaceti letech zrevitalizovat.

Nedůvěra trvá

Řadu potenciálních klientů energeticky úsporného bydlení odrazuje i jistá složitost provozu v některých nízkoenergetických a zejména pak pasivních domech.

»Lidé zvykově a pocitově preferují možnost otevírat okna, což u některých z těchto domů možné není. Většina dává přednost jednoduchému řízení domovních systémů. Specializovaná řešení mnohdy dokáže řídit jen zasvěcený člen rodiny,« soudí Štefec.

Má na mysli třeba systémy rekuperace, tedy systémy pro předávání energie mezi přívodním a odpadním vzduchem, nebo sofistikovanější způsoby vytápění, kdy se vnitřní prostory domu zahřívají a ochlazují automaticky podle počasí.

Developeři často narážejí i na předsudky. Lidé si například často myslí, že už sám architektonický návrh takového domu musí být »omezený« a že se v takovém domě musí žít »jinak« než v tom klasickém.

»Toto bydlení je často spojeno s užitím dřeva jako základního konstrukčního prvku. To může budit dojem nedostatečné pevnosti, stability a trvanlivosti ve srovnání s tradičním domem v duchu hesla »cihla je cihla,« uzavírá Štefec.

Pavla Kreuzigerová

Nízkoenergetický dům
- Má spotřebu vytápění do 50 kilowatthodin na metr čtvereční za rok.
- Jde stále o klasický dům s otevíratelnými okny bez speciálních technologií.
- Investice do stavby může být odhadem vyšší v řádu deseti až patnácti procent.
- Za provoz se ušetří v řádu tisíců korun ročně.

Pasivní dům
- Tepelná ztráta domu je tak nízká, že není nutný běžný systém vytápění. Má spotřebu do patnácti kilowatthodin na metr čtvereční za rok.
- Neobejde se bez nuceného větrání a rekuperace tepla, tedy výměny energie mezi odpadním a přiváděným vzduchem.
- Investice do stavby je vyšší v řádu patnácti až třiceti procent.
- Za provoz se ušetří v řádu desítek tisíc korun ročně.

Zdroj: King Sturge

30 procent
O tolik je dražší výstavba nízkoenergetického bytu.

Nízkoenergetické domy v Horních Počernicích navazují na projekt V Lukách, který se podařilo rychle rozprodat.

První fáze nízkoenergetických dvojdomů Horní Proseč na Liberecku byla dokončena letos v červnu.

Novosedlecký projekt počítá s výstavbou čtrnácti rodinných domů zhruba dva kilometry od hranic Prahy.

Foto Archiv