Léto, kdy se zastavilo počasí. Meteorologové hledají odpovědi

Tento způsob léta, zdá se, si nezaslouží ani mrhání už tak »odrbaným« Vančurou. Vzduch v moskevském metru byl plný kouře, v promoklém Pákistánu se zrodila patrně největší humanitární katastrofa desetiletí, v Česku se debatuje o povodňové dani.

Asi nikoho neutěší, že podle některých meteorologů měly tyto vzdálené jevy společnou příčinu. Viník se pohybuje deset až dvanáct kilometrů nad severní polokoulí a i v české odborné terminologii se běžně označuje anglickým výrazem »jet stream«.

Oceán nad hlavou

Silných vzdušných proudů si lidé všimli, až když se k nim dostali na dosah. Během druhé světové války, kdy se letadla poprvé ve velkých počtech vydala do větších výšek, si jejich piloti uvědomili, jaký mají vzdušné proudy vliv na výkon jejich strojů.

Není divu, jet stream se pohybuje rychlostí okolo tří až čtyř set kilometrů za hodinu. Cestující aerolinek si mohou všimnout, že piloti občas nevolí přímou trasu, aby těchto proudů využili. Stává se to například při letech z USA do Evropy, protože »globální« jet streamy směřují z východu na západ.

Mimo leteckou dopravu hrají tyto vzdušné proudy klíčovou roli v klimatu a počasí. Obepínají zemi několika úzkými pásy víceméně rovnoběžnými s rovníkem. Pásy se v průběhu roku kroutí a vlní, a tak přispívají k posunu velkých klimatických systémů směrem na východ.

Také ovlivňují výměnu vzduchu mezi polárními a mírnými šířkami nebo mezi tropy a mírnými šířkami, jak ukázala letošní zima. Do Evropy v té době pronikalo méně teplého vzduchu od Atlantiku a naopak se nad nás dostal mráz ze Sibiře a Ruska. Tady se setkal s teplejšími masami vzduchu, ochladil je a ty se dokonale »vysněžily«. A protože tato situace trvala delší dobu, udržely se i u nás několik týdnů teploty pod bodem mrazu.

V létě umím taky!

Na konci července se předvedlo rychlé proudění znovu. Klíčovým spoluhráčem v tomhle katastrofickém koncertu se tentokrát stal další jev, který si žádá vysvětlení: Rossbyho vlny.

Jde v podstatě o menší jet streamy vznikající v místě, kde se stýká chladný polární a teplý tropický vzduch. Výraznější bývají Rossbyho vlny v zimních měsících, kdy je cirkulace nejsilnější.

Vlny proudí opačným směrem než hlavní pásy jet streamu, a tím je vlastně »brzdí«. Obvykle však podlehnou. Vlnící se jet streamy proto spolehlivě odsunují velké klimatické systémy směrem na východ a my se můžeme víceméně spolehnout, že deště i vedra dopadající na naši hlavu budou za pár dní trápit někoho jiného.

Obvyklý běh věcí se ovšem na konci změnil. Rossbyho vlny přemohly východní proudění a to se zastavilo. Proud vzduchu se sice nezastavil, ale už se neměnilo jeho »koryto«.

Okolní vzdušné masy se novému tvaru jet streamu přizpůsobily. Jenže protože se následně tvar proudění neměnil, meteorologická situace jednoduše »zamrzla«.

Nad Rusko se navalil horký vzduch z Afriky a zůstal tam. Nad Japonskem zavládlo vedro. Léto ve střední Evropě překazily deště, které přinesl teplý a vlhký vzduch z Afriky. Léto v západní Evropě překazil studený vzduch ze severu.

Nejhorší byly následky nad Pákistánem. Tam v době, kdy se tryskové proudy přestaly kroutit, setrvávala na srážky bohatá oblačnost pravidelných monzunů. Za běžných okolností pokračuje dále na východ do Indie, tentokrát však zůstala déle. V pohořích na severu země napadlo nečekaně velké množství srážek, které se valily korytem Indu.

Na dalším tragickém průběhu událostí má menší díl viny i člověk. Rostoucí pákistánské zemědělství potřebuje spoustu vody, která do zavlažovacích kanálů proudí hlavně z největší tamní řeky. Kvůli tomu ovšem její proud měřitelně ztratil na síle. Koryto se proto rychleji zanáší, takže letos při zvýšeném množství srážek pojalo méně vody.

Může za to Slunce?

Podobně zablokované počasí není meteorologickou raritou, čas od času k němu prostě dochází. »Jen to bývá spíše v zimě,« říká Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Podle něj šlo jen o nezvyklou událost, nikoli ojedinělou.

Ani vědci zatím nevědí, jaké by mohly být příčiny. Až s postupem času bude možné ověřit jednotlivé hypotézy, které se začínají vynořovat.

Vliv by mohl mít například sluneční cyklus. Mike Lockwood z Readingské univerzity tvrdí, že k podobným »zamrznutím« v klimatickém systému dochází častěji v dobách nižší sluneční aktivity. My se právě v jedné nečekaně dlouhé fázi sluneční nečinnosti nacházíme. K závěru, že aktivita Slunce má statisticky vliv například na průběh zim v Evropě, došli i čeští vědci (viz Ekonom č. 2/2010).

Nikdo nechce také spekulovat, jestli jsou, anebo nejsou události tohoto léta obrazem změn klimatu. Rozlišení klimatických modelů totiž není dost velké. Probíhají v takovém časovém a prostorovém rozlišení, že jedno pákistánské léto je nezaznamenatelné. Jako kdybyste se pokoušeli odhalit tvář v jediném bodu na televizní obrazovce.

Stará písnička

Jisté je zatím jen to, že spodní vrstvy atmosféry, které jsou pro klima nejdůležitější, byly během letošního léta téměř na celém glóbu s výjimkou Antarktidy nadprůměrně teplé. To ukazují naměřené údaje. Ve spojení s předchozími roky to naznačuje velmi mírný nárůst teplot, který může, ale nemusí mít nějaký význam.

Nejen meteorologové proto budou pečlivě sledovat, jak se budou teploty vyvíjet po zbytek roku. Jestli se teplotní anomálie teď, když se počasí odblokovalo, vypaří jako pára nad hrncem, budou skeptici slavit a alarmisté varovat před unáhlenými závěry. Možná to však bude naopak. Pákistáncům, Rusům ani Čechům ale jedni ani druzí neporadí nic lepšího než: »Čekejte nečekané.«

Matouš Lázňovský

Vzdušná blokáda

Během druhé světové války si piloti letadel uvědomili, jaký mají vzdušné proudy vliv na výkon jejich strojů.

Nikdo nechce spekulovat, jestli jsou, anebo nejsou události tohoto léta obrazem změn klimatu.