Konec českého prokletí?

Architekt Jan Kaplický je po smrti zhruba rok a půl, ale v Česku se jeho jméno opět skloňuje.

Fakt, že českou veřenost nepřestala jeho osobnost a práce zajímat, potvrzuje vysoká návštěvnost výstavy věnované jeho návrhům. Realizované i nerealizované architektovy projekty, které vystavuje pražská galerie DOX, si chodí prohlížet tři až čtyři tisícovky lidí týdně. Organizátoři proto expozici, která měla skončit v červenci, o měsíc prodloužili.

Opět se také mluví o jeho dosud nerealizovaných návrzích. Zatímco naděje, že nová Národní knihovna by přece jen mohla spatřit světlo světa, jsou zřejmě liché, další architektův projekt, kterým je českobudějovický »rejnok«, se své realizaci znatelně přiblížil.

Zastupitelé města schválili změnu územního plánu, a dali tak stavbě zelenou.

Půjde-li vše podle plánů, Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka se na místě bývalých kasáren v části Čtyři Dvory začne stavět už za dva roky. O realizaci usiluje především Jihočeská společnost přátel hudby, která si návrh budovy objednala.

Společnost už devatenáct let v Českých Budějovicích pořádá hudební slavnosti Emy Destinnové. »Ty by se už v roce 2014 mohly konat v nové koncertní síni,« věří Antonín Kazil, předseda společnosti.

Proti mohou být jen bezdomovci

Koncertní a kongresové centrum má mít dva koncertní sály pro 1000 a 400 lidí. Vejít by se do nich měl i stočlenný symfonický orchestr s velkým sborem. Kromě toho se počítá i s tanečním parketem, restaurací, kavárnou a malými obchody.

Aerodynamickou, zvenku černou, lesklou a zevnitř barevnou budovu představil Jan Kaplický před dvěma lety. Její stavba měla podle původních plánů odstartovat letos.

Podoba exteriéru i interiéru je jasná. Ovšem detaily, které v původní studii nejsou zapracovány, dotvoří světoznámá architektka a dřívější spolupracovnice Kaplického Eva Jiřičná. Ta je také garantkou projektu.

Stejně jako většina Kaplického návrhů je i tento vytvořen v duchu organické architektury, která se inspiruje v živočišné říši. Už spory kolem pražského »blobu« však ukázaly, že tento styl neosloví každého.

V jihočeské metropoli se ovšem nezvyklá budova zatím s žádným odporem nesetkala. A tak jediní, kdo proti ní mohou něco namítat, jsou jen českobudějovičtí bezdomovci, kteří v bývalých kasárnách ve Čtyřech Dvorech našli útočiště.

Zdržení stavby zapříčinilo Kaplického náhlé úmrtí. Jeho odchod zmrazil na určitou dobu veškerá jednání.

Posun nastal až ve chvíli, kdy město změnilo územní plán.

Eva Jiřičná proto začala letos v létě pracovat na dokumentaci pro územní rozhodnutí. »Chceme ho získat v příštím pololetí. Pak nastane shánění peněz, které máme slíbené. Nakonec přijde na řadu projekt ke stavebnímu povolení a realizační dokumentace,« popisuje Kazil.

Dvě miliardy korun, na které stavba zřejmě přijde, hodlá společnost získat z několika zdrojů. Kromě dotací Evropské unie by měli přispět dárci. Spekuluje se o společnosti ČEZ, která však informaci nepotvrdila. Další si přejí zůstat v anonymitě.

Město České Budějovice se finančně na realizaci stavby podílet nebude.

Politici už mění názor

Postavit by se nakonec mohl i Kaplického »blob«. Projekt má nyní podporu tří ze čtyř stran, které pravděpodobně po podzimních volbách usednou v pražském zastupitelstvu - TOP 09, Věcí veřejných a sociálních demokratů. Proti zůstává jen ODS.

Přesto část politiků v realizaci nevěří. Skeptický je kupříkladu ministr kultury Jiří Besser, o kterém média psala, že má o stavbu zájem. »Řekl jsem pouze, že se mi "blob" jako stavba v návrhu pana Kaplického líbí. A dodal jsem, že pokud by se někdy reálně uvažovalo o stavbě, pak bych nebyl pro Letnou,« sdělil Ekonomu Besser.

Projekt je podle něj nereálný. »Nejsou pozemky, to, co je vydáváno za "blob", je pouze studie a pan Kaplický už není mezi námi,« poznamenal Besser.

Problémem jsou i finance - náklady na projekt vyjdou na čtyři miliardy. Ministr financí Miroslav Kalousek si takto vysokou investici v současnosti nedovede představit. Pokud by se ovšem ve vládě našel dostatek hlasů, ministerstvo by částku uvolnit muselo.

Slimák, platýz, volavka

Mezi dalšími Kaplického návrhy, o kterých se letos mluvilo, je stavba, která si vysloužila přezdívku »slimák«. Vila z leštěného hliníku s jednou velkou prosklenou stěnou měla vyrůst v Babicích u Brna.

Neznámý soukromý investor do její realizace hodlal investovat šestnáct až 50 milionů korun. Stavba však nevznikne. Přípravy na její zahájení přerušila architektova smrt a za její »nerealizací« jsou zřejmě organizační a právní zmatky, které následovaly.

Relativně blízko uskutečnění je naopak jiná vila, kterou architekt navrhl pro developerský projekt Konopiště Resort.

Ten sestává mimo jiné i z devíti vil slavných českých architektů. Podoba té, kterou navrhl Kaplický, se dostala na veřejnost až letos na jaře. Černo-růžová vila svým okrouhlým tvarem a »ocáskem« v podobě rampy připomíná platýze. Tuto přezdívku dům také získal.

Vnitřní prostor nemá pravé úhly ani ostré hrany, a jeho obyvatelé se v něm proto zřejmě budou cítit jako v ulitě.

Developerka Martina Hollasová tvrdí, že vilu prodá jen tomu, kdo bude schopen ji pochopit a skutečně ocenit. Na kolik vila nové majitele přijde, ovšem neuvedla.

Kromě této vily navrhl Kaplický pro projekt i centrální budovu - společenský klub zvaný Volavka. Své jméno i podobu získala půlkruhová stavba podle volavky popelavé, která hnízdí u nedalekého rybníka.

Developerský projekt má odstartovat ještě letos.

Nicméně prvním projektem, který prolomí »české prokletí« stíhající architektovy návrhy, zřejmě bude Koncertní a kongresové centrum v Českých Budějovicích.

Dosud totiž v Česku najdeme jen několik málo Kaplického děl. Pocházejí především z dob jeho rané tvorby a navrhl je ještě před svou emigrací roku 1968. Jde o funkcionalistickou Dvořákovu vilu v pražském Braníku, úpravu rodinného domu Jaroslava Dietla na pražské Ořechovce a pamětní desku Franze Kafky v Kaprově ulici.

Pavla Kreuzigerová

Jan Kaplický (1937-2009)
- Byl představitelem takzvané hi-tech architektury. Později experimentoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary.
- Studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze.
- Roku 1968 emigroval do Velké Británie.
- V 70. letech byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse. Podílel se na projektu pařížského Centre Georges Pompidou.
- Roku 1979 založil s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems.
- Díky spolupráci s NASA na konci 80. let minulého století si osvojil práci s moderními materiály a technologiemi.
- K jeho nejuznávanějším realizovaným projektům patří obchodní dům Selfridges Building v Birminghamu, za který dostal řadu ocenění.
- Nejvyšší ocenění, kterého dosáhl, je cena za britskou architekturu Stirling prize. Získal ji za stavbu Lords Media Centre na londýnském kriketovém stadionu.

16 až 50 milionů korun
Tolik měla stát Kaplického vila zvaná »slimák«.

Kaplický pro projekt Konopiště Resort navrhl i centrální budovu - klub Volavka. Půlkruhová stavba získala své jméno i podobu podle volavky popelavé, která hnízdí u blízkého rybníka.

Foto Profimedia.cz