Americký sen o praní peněz

Těsně před západem slunce 10. dubna 2006 přistálo na mezinárodním letišti v přístavním městě Ciudad del Carmen, 800 kilometrů východně od mexické metropole, tryskové letadlo DC-9. Když se k letadlu po ploše letiště blížili vojáci, posádka se je snažila odehnat varováním, že došlo k nebezpečnému úniku nafty.

Vojáci pojali podezření a stroj prohledali. Našli 128 černých kufrů napěchovaných kokainem o váze 5,7 tuny v hodnotě sto milionů dolarů. Mexičtí žalobci později zjistili, že náklad měl být dopraven z Caracasu drogovým překupníkům v Toluce poblíž Ciudad de México.

Muži zákona zjistili ještě něco. Letadlo DC-9 pašeráci koupili za vyprané peníze, které převedli přes dvě největší americké banky: Wachovia a Bank of America.

Pro 380 miliard dolarů

Nebyla to ojedinělá událost. Ukazuje se, že si Wachovia zvykla pomáhat převádět peníze pro mexické pašeráky drog. Banka Wells Fargo, která koupila Wachovii v roce 2008, přiznala před soudem, že její oddělení nemonitorovalo a nehlásilo podezřelé praní špinavých peněz. A to včetně hotovosti použité k nákupu čtyř letounů, které přepravily celkem 22 tun kokainu.

Přiznání se objevilo v dohodě, kterou Wachovia se sídlem ve městě Charlotte v Severní Karolíně uzavřela v březnu s federálními žalobci. Zároveň vrhá světlo na nedostatečně zdokumentovanou roli amerických bank, kterou hrály v obchodu s drogami, v němž se Mexiko zmítalo v posledních čtyřech letech.

Wachovia přiznala, že nedělala dost pro identifikaci ilegálních peněz v objemu 378,4 miliardy dolarů, které si u ní uložily mexické směnárny v letech 2004 až 2007.

To je největší porušení zákona o bankovním tajemství, zákonné úpravy proti praní špinavých peněz, v dějinách USA. Uvedená částka se rovná třetině současného hrubého domácího produktu Mexika.

»Bezostyšná lhostejnost Wachovie k našim bankovním zákonům dala mezinárodním kokainovým kartelům v podstatě volnou ruku při financování jejich operací,« prohlašuje Jeffrey Sloman, federální žalobce, který měl případ na starost.

Od roku 2006 bylo zabito přes 22 tisíc lidí při bojích spojených s drogami, které zuřily většinou podél americko-mexické hranice dlouhé 3200 kilometrů.

Rondolfo Torre, hlavní kandidát na funkci guvernéra v mexickém pohraničním státě Tamaulipas, byl zastřelen 28. června, necelý týden před volbami, jejichž ústředním tématem bylo násilí spojené s obchodováním s drogami.

Podstata věci

Když v prosinci 2006 nastoupil do úřadu mexický prezident Felipe Calderón, slíbil, že drogové kartely tvrdě potlačí. Od té doby nasadil do boje proti kartelům 45 tisíc vojáků. A nebyli příliš úspěšní.

Spojené státy přislíbily Mexiku v posledních dvou letech 1,1 miliardy dolarů, aby mu pomohly v boji proti drogovým kartelům. V květnu prezident Barack Obama prohlásil, že vyšle 1200 příslušníků Národní gardy, aby se připojili k 17 400 agentům na americké straně hranice a pomohli zarazit kšeftování s drogami a ilegální přistěhovalectví.

Za krveprolitím v Mexiku stojí odvětví, které Američanům dodává stovky tun kokainu, heroinu, marihuany a metamfetaminů. Podle amerického ministerstva spravedlnosti kartely vytvořily síť dealerů v 231 amerických městech a prodej drog jim vynáší přibližně 39 miliard dolarů ročně.

Dvacet milionů lidí v USA pravidelně užívá nedovolené drogy, což podněcuje pouliční násilí a rozbíjí rodiny. Podle ministerstva stojí omamné látky americkou ekonomiku ročně 215 miliard dolarů.

»Banky perou špinavé peníze pro kartely a s jejich pomocí se financuje tragédie,« prohlašuje Martin Woods, který byl v letech 2006 až 2009 ředitelem londýnského oddělení Wachovie proti praní špinavých peněz. Woods uvádí, že z banky odešel znechucen poté, co řídící pracovníci ignorovali jeho dokumentaci, že drogoví dealeři posílají peníze přes síť poboček Wachovie.

»Když nevidíte vzájemnou souvislost mezi praním špinavých peněz v bankách a 22 tisíci lidmi zabitými v Mexiku, nechápete podstatu věci,« říká Woods.

V USA i v Evropě

Wachovia je pouze jednou z amerických a evropských bank zapojených do praní peněz z obchodu s drogami. »Na americké banky se v posledních dvaceti letech obraceli latinskoameričtí drogoví překupníci, aby prali špinavé peníze,« uvádí Paul Campo, šéf útvaru pro finanční zločiny na americkém úřadu pro boj s drogami (Drug Enforcement Administration, DEA).

American Express Bank International se sídlem v Miami zaplatila v letech 1994 a 2007 pokutu, když nezjistila a nenahlásila, že drogoví dealeři perou peníze přes její účty.

Podle mexických soudních spisů drogoví překupníci použili účty u Bank of America v Oklahoma City k nákupu tří letadel, která přepravila deset tun kokainu.

Federální agenti dopadli osoby, které pracují pro mexické kartely a v letech 2002 až 2009 ukládaly černé fondy na účty Bank of America v Atlantě, Chicagu a texaském Brownsvillu. Jak se zjistilo při vyšetřování mexického ministerstva financí, mexičtí drogoví dealeři použili »fiktivní« společnosti, aby si otevřeli účty u londýnské HSBC, největší evropské banky podle aktiv.

Bank of America ani HSBC nebyly obviněny z porušení zákona. Mluvčí Bank of America Shirley Nortonová a mluvčí HSBC Roy Caple uvádějí, že jim zákony nedovolují hovořit o konkrétních klientech. Prohlašují, že se jejich banky přísně drží vládních pravidel.

Jednoho vezmu s sebou

Letos 22. ledna obvinil jeden mexický soudce majitele šesti centros cambiarios neboli směnáren v Culiacánu a Tijuaně, že perou peníze z drogového obchodu přes své účty u mexických poboček bankovních ústavů. Šlo o Banco Santander, která je co do aktiv největší španělskou bankou, Citigroup a HSBC, jak se uvádí v soudních spisech.

Směnárníci jsou po dobu soudního řízení ve vazbě. Banky nebyly ze žádného deliktu obviněny. Všechny tři uvádějí, že jim mexický zákon zakazuje k případu se vyjadřovat, a dodávají, že každá z nich pečlivě uplatňuje programy proti praní špinavých peněz.

Banka HSBC přestala přijímat v Mexiku dolarové vklady a Citigroup už nedovoluje, aby tam lidé, kteří nejsou jejími zákazníky, směňovali dolary. Citigroup zjistila podezřelou činnost na účtech v Tijuaně, nahlásila to regulačním orgánům a účty zavřela, uvedl mluvčí Citigroup Paulo Carre#195#-o.

Z mexických drogových kartelů se staly nadnárodní zločinecké podniky. »Při takovém množství hotovosti jsou banky jedinou cestou, jak legalizovat nakládání s těmito penězi,« říká senátor Felipe González, který zastupuje jeden středomexický stát a předsedá senátnímu výboru pro veřejnou bezpečnost.

González, člen Calderónovy Strany národní akce (Partido Acción Nacional - PAN), u sebe nosí na osobní ochranu revolver ráže 38 mm. »Vím, že když narcos vejdou támhle těmi dveřmi se samopaly, tak je to nezastaví,« říká a ukazuje přitom na vchod do své kanceláře. »Ale přinejmenším jednoho vezmu s sebou,« dodává.

Dvouprocentní trest

Žádná banka nebyla s praním mexických špinavých peněz spojena těsněji než Wachovia. Tento ústav, založený v roce 1879, se kolem roku 1900 stal v oblasti aktiv největší bankou na jihovýchodě Spojených států.

V roce 2008 byla Wachovia šestou největší americkou úvěrovou institucí a čelila 26 miliardám dolarů ztrát z rizikových hypoték. O šest měsíců později koupila Wachovii za 12,7 miliardy dolarů sanfranciská banka Wells Fargo, existující už od roku 1852, čímž vznikla nejrozsáhlejší síť bankovních poboček v USA.

Jak skomírala bilance Wachovie, narůstaly její právní nesnáze. Během tří let, jež vedly k dohodě Wachovie s ministerstvem spravedlnosti, velké poroty adresovaly bance 6700 obsílek s žádostmi o informace.

Banka nereagovala na žádosti žalobců dost rychle a nenajala si dost vyšetřovatelů, uvedlo v březnu americké ministerstvo financí. Dne 12. března, po 22 měsících vyšetřování, ministerstvo spravedlnosti obvinilo Wachovii z porušení zákona o bankovním tajemství, protože neuplatňovala účinný program proti praní špinavých peněz.

O pět dnů později banka Wells Fargo ve federální soudní síni v Miami slíbila, že vylepší své detekční systémy. Nová majitelka Wachovie zaplatila na pokutách a peněžitých trestech 160 milionů dolarů, tedy necelá dvě procenta ze zisku 12,3 miliardy v roce 2009.

Pokud Wells Fargo splní svůj slib, americká vláda dle dohody stáhne v březnu 2011 všechny žaloby proti bance.

Wells Fargo odmítla odpovědět na konkrétní otázky, například kolik si vydělala manipulací se sumou 378,4 miliardy dolarů - včetně čtyř miliard dolarů hotovosti od mexických směnárenských společností.

Příliš velké na kriminál

Zákon o bankovním tajemství z roku 1970 vyžaduje, aby banky hlásily regulačním orgánům všechny hotovostní transakce přesahující částku deset tisíc dolarů. A také aby informovaly vládu o potenciálním praní špinavých peněz.

Velké banky zaměstnávají stovky vyšetřovatelů a vynakládají miliony dolarů na softwarové programy, aby pročesávaly účty.

Žádná velká americká banka - Wells Fargo nevyjímaje - nebyla nikdy obviněna z porušení zákona o bankovním tajemství, ani z žádného jiného federálního zákona. Místo toho ministerstvo spravedlnosti řeší obžaloby s využitím dohod o odloženém trestním stíhání, podle nichž banka zaplatí pokutu a slíbí, že zákon znovu neporuší.

Velké banky chrání před obžalobou, že jsou příliš velké na to, aby mohly padnout. »Obvinění by mohlo přimět investory, aby se rychle zbavovali akcií a vyvolali tím paniku na finančních trzích,« říká Jack Blum, který je čtrnáct let vyšetřovatelem Senátu USA a rovněž konzultantem mezinárodních bank a makléřských firem na problematiku praní špinavých peněz.

»Uvedený přístup je pro velké banky jako volná propustka z vězení,« tvrdí Blum. »Zdá se, že jsou ochotné dělat cokoli, co zlepšuje jejich hospodářský výsledek, dokud je někdo nepřistihne,« dodává.

Spor Wachovie s federálními žalobci nedělal investorům starosti. Akcie banky Wells Fargo se 24. března obchodovaly za 30,86 dolaru, o jedno procento více než v týdnu po 17. březnu, kdy byla ohlášena dohoda.

Mexická spojka

Pohyb peněz je pro drogový obchod nejdůležitější - počínaje hotovostí, kterou si lidé lepí páskami na tělo, když překračují americko-mexickou hranici, až po stotisícové částky, které převádějí z mexických směnáren do velkých amerických bank.

Americké ministerstvo financí varuje banky před velkými mexickými směnárenskými firmami, které perou špinavé peníze, od roku 1996. Do roku 2004 mnohé americké banky těmto společnostem, známým jako casas de cambio, zrušily účty.

Wachovia ale varování regulačních a policejních orgánů ignorovala. »Už v roce 2004 Wachovia toto riziko chápala,« přiznala banka u soudu. Jedním ze zákazníků, kterého Wachovia získala v roce 2004, byla Casa de Cambio Puebla, mexická směnárenská společnost se sídlem v Pueble. Pedro Alatorre, který řídil pobočku Puebly v Ciudad de México, vytvořil pro kartely krycí společnosti, uvádí se v připravovaném trestním případu proti němu.

Právě vyšetřování směnárny z Puebly přivedlo americké úřady k širšímu šetření Wachovie. Dne 16. května 2007 agenti DEA provedli razii v mezinárodních bankovních kancelářích Wachovie v Miami. Měli soudní příkaz k obstavení účtů Puebly.

Soud v Miami obžaloval v únoru 2008 směnárnu v Pueble, Alatorreho a tři další řídící pracovníky z obchodování s drogami a z praní špinavých peněz.

V květnu 2008 americké ministerstvo spravedlnosti požádalo o vydání podezřelých osob s odůvodněním, že použily fiktivní firmy k vyprání 720 milionů dolarů přes americké banky.

»Wachovia vyřizovala všechny převody a nehlásila nic podezřelého,« říká José Luis Marmolejo, bývalý šéf oddělení pro finanční zločiny na mexické generální prokuratuře, který teď pracuje v soukromém sektoru.

Na základě informací z Alatorreho soudních případů v USA a Mexiku převedla Wachovia v listopadu 2005 a lednu 2006 z Puebly na účet Bank of America v Oklahoma City celkem 300 tisíc dolarů.

Podle finančních zpráv citovaných v mexickém trestním případu pašeráci drog tyto finance použili k nákupu letadla DC-9 přes firmu U. S. Aircraft Titles, která v Oklahoma City obchoduje s letadly. Prezidentka firmy Sue Whitová se odmítla vyjádřit.

Podle DEA letělo 5. dubna 2006 toto letadlo z floridského St. Petersburgu do Caracasu pro kokain. O pět dnů později letoun zajistili vojáci v Ciudad del Carmen a drogy spálili na blízké vojenské základně.

Rozmazané otisky prstů

Banky nejsou jedinými finančními institucemi, které přivírají oči nad drogovými kartely při převádění černých fondů. Western Union, největší firma na světě zabývající se převody peněz, souhlasila letos v únoru, že zaplatí 94 milionů dolarů, aby se vypořádala s občanským a trestním vyšetřováním arizonské generální prokuratury.

Tajní státní policisté vystupující jako drogoví dealeři podplatili zaměstnance Western Union, aby ilegálně převedli peníze, prozrazuje Cameron Holmes, náměstek generálního prokurátora.

»Byli loajální k pašerákům,« říká Holmes. »To, na co mysleli při práci, bylo, jak se mohu zavděčit zákazníkům, kteří nejvíce utrácejí,« dodává.

Pracovníci ve více než dvaceti kancelářích Western Union umožňovali zákazníkům prokazovat falešnou totožnost a rozmazávat otisky prstů na dokladech, uvádějí vyšetřovatelé v soudních protokolech. »Po celou dobu, kdy jsme dělali tajné operace, nebyl žádný úplatek odmítnut,« říká Holmes a cituje místopřísežná prohlášení u soudu.

Mluvčí Tom Fitzgerald uvádí, že Western Union provedla výrazná zlepšení, dodržuje zákony proti praní špinavých peněz a úzce spolupracuje s regulačními orgány a policií. To ovšem tvrdí všechny banky, přitom skutečnost bývá občas jiná.

Čtyři roky vedou mexické úřady proti kartelům marnou bitvu. »Aby zločinecké podniky fungovaly, potřebují přesouvat miliardy dolarů přes hranice. Tak financují nákup drog, letadel, zbraní a bezpečných domů,« uvádí senátor Felipe González.

»Jsou to vlastně nadnárodní podniky. A bez bank nemohou fungovat,« říká González, zatímco si pomalu nabíjí revolver na stole ve své kanceláři v Ciudad de México.

Michael Smith
Bloomberg

Největší pračka v dějinách USA
- Wachovia, banka se sídlem v severokarolínském městě Charlotte, byla založena v roce 1879.
- Kolem roku 1900 se stala v oblasti aktiv největší bankou na jihovýchodě Spojených států.
- V roce 2008 byla Wachovia šestou největší americkou úvěrovou institucí.
- V prosinci 2008 koupila Wachovii za 12,7 miliardy dolarů sanfranciská banka Wells Fargo, čímž vznikla nejrozsáhlejší síť bankovních poboček v USA.
- Wachovia nedělala dost pro identifikaci ilegálních peněz v objemu 378,4 miliardy dolarů, které si u ní uložily mexické směnárny v letech 2004 až 2007. To je největší podobný případ v dějinách USA.
- Wells Fargo, nová majitelka Wachovie, zaplatila na pokutách a peněžitých trestech 160 milionů dolarů. Pokud Wells Fargo zlepší kontrolní mechanismy, americká vláda stáhne v březnu 2011 všechny žaloby proti bance.

39 miliard dolarů
je roční příjem mexických kartelů v USA z obchodování s drogami.

Wachovia je pouze jednou z amerických a evropských bank zapojených do praní peněz z obchodu s drogami.

Velké banky chrání před obžalobou fakt, že jsou příliš velké na to, aby mohly padnout.

Foto Bloomberg: Na hranici mezi Mexikem a USA jsou podobné obrázky běžnou záležitostí. V tomto případě šlo o pašování marihuany.