Periferie už v USA netáhnou

Americká předměstí ztratila svůj lesk. Mladí zaměstnanci i starší generace se snaží, aby žili v hustě obydlených kombinovaných komunitách, kde nepotřebují automobily. Chtějí žít ve městech nebo jejich revitalizovaných okrajích, kde vedle sebe existují byty, obchody, školy, parky a další vymoženosti.

Firmy se tomuto trendu přizpůsobují. Například letecká společnost United Airlines je rozhodnutá přesunout provozní sídlo ještě letos z illinoiského předměstí Elk Grove do centra Chicaga. Hypoteční firma Quicken Loans, rovněž směřující do města, si nedávno začala pronajímat prostory v Detroitu, kde hodlá vybudovat centrálu. Farmaceutická společnost Walgreens zase v únoru oznámila akvizici newyorského řetězce drogerií Duane Reade, čímž signalizovala promyšlené rozhodnutí zlepšit své možnosti v městském prostředí.

Odchodem z periferií se tyto společnosti zapojily do významného kulturního a demografického odchodu z okrajů měst. Změna je na spadnutí a podniky, které jí nerozumějí a nechystají se na ni, mohou dlouhodobě prodělat.

»V padesátých letech byla budoucnost na předměstí,« vysvětluje Robert Fishman, profesor architektury a urbanismu na Michiganské univerzitě. »Město bylo považováno za špinavé prostředí. Nicméně dnes to jsou městské čtvrti, které prudce rostou,« dodává.

Co se stalo?

Změna reaguje na problémy vyvolané předměstími. Například studie zdravotnických časopisů American Journal of Public Health a American Journal of Health Promotion z roku 2003 spojují živelnou zástavbu předměstí se stoupající mírou obezity. Naproti tomu nový výzkum časopisu Preventive Medicine dokazuje, že život v oblastech, které mají městský charakter, je zdraví prospěšný, protože lidé mají tendenci více chodit.

Automobilová kultura přitom škodí i duševnímu zdraví. Výzkum behaviorálního ekonoma Daniela Kahnemana a jeho týmu ukazuje, že z řady každodenních činností dojíždění do práce negativně dopadá na náladu lidí ze všeho nejvíc. Ekonomové Bruno S. Frey a Alois Stutzer navíc zjistili, že lidé, jimž cesta do zaměstnání trvá hodinu, by potřebovali o 40 procent vyšší výdělky, aby byli v životě spokojení stejně jako ti, kteří mají práci blízko domova.

Neefektivnost současného »zeměpisného nesouladu mezi pracovníky a pracovními místy« zase zkoumala v Kalifornii nejnovější zpráva sponzorovaná společnostmi Bank of America, Greenbelt Alliance a Low Income Housing Fund. Podle ní rostoucí předměstí »snižují kvalitu života«, »zvyšují přitažlivost sousedních států« a přinášejí »vyšší přímé podnikatelské náklady a daně, aby se vyvážily vedlejší účinky živelné zástavby«. Tyto prostředky padnou mimo jiné na dopravu, zdravotní péči a ochranu životního prostředí.

Pro chodce i cyklisty

Řešení takových problémů bylo na pořadu květnového jednání Kongresu pro nový urbanismus (CNB) v Atlantě, který příhodně sponzorovala Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. V jeho chartě zastánci nového urbanismu, architektonického a designérského hnutí, podporují čtvrti »s rozmanitým využitím a obyvatelstvem« a území »určená pro pěší, hromadnou dopravu i pro automobily«.

Tento model připodobňuje Max Reim z urbanistické firmy Live Work Learn Play k fascinaci společností Starbucks, jejíž kavárny vytvářejí pro své zákazníky vedle domova a pracoviště jakési »další místo«. Zdůrazňuje, že v nových urbanistických centrech jsou tato tři místa v těsné blízkosti a nechybí ani spousta prostoru pro chodce a cyklisty. Byty jsou na týchž ulicích (a často ve stejných budovách) jako obchody, přičemž k vlakům a do parků je možné z domova dojít pěšky.

Výhra pro firmy

Při posledním sčítání lidu ve Spojených státech téměř dvě třetiny (64 procent) vysokoškoláků ve věku od 25 do 34 let uvedly, že hledají zaměstnání až poté, co si vyberou město, v němž chtějí žít. To naznačuje, že firmy jako Quicken Loans mají něco za lubem: stěhovat se a pomáhat budovat městské čtvrti, čímž chtějí nalákat čerstvé a neokoukané talenty.

Například Carol Colettová, prezidentka celonárodní sítě CEOs for Cities, tvrdí, že podporou školství ve městech společnosti nejen pomáhají zlepšovat vyhlídky čerstvých pracovních sil, ale také zlepšují celkovou hodnotu města. Tím se tato místa stávají i přitažlivějšími pro život a práci lidí.

Colettová proto zdůrazňuje: »Generální ředitelé stále více chápou, že bez životem pulzujícího centrálního velkoměsta se jejich region stává méně konkurenceschopným.«

»Dobří generální ředitelé se naopak pečlivě starají o osud svých měst, protože se musejí ptát, zda mohou lákat ty talenty, které potřebují,« poznamenává Colettová.

Návrat k městskému modelu má vliv na korporátní strategii - zvláště v případě obchodů. Těm se dnes daří v řadách přízemních prodejen na rušných tepnách, po nichž lidé jezdí do práce.

Podle významu lokalit a typů zákazníků, které obsluhují, se totiž odvíjí rozhodnutí firem.

Návrat do měst nyní mění obojí. Cheri Morrisová, generální ředitelka Hedgewood Commercial Properties, firmy z oboru nového urbanismu, varuje, že přísná kritéria národních řetězců často způsobují, že jejich obchody nemohou vyhovět estetickým nebo logistickým nárokům nového urbanismu. Například obrovské stavby a potřeba viditelnosti těchto obchodů z mezistátních dálnic jsou také příčinou, proč zůstávají stranou. Dokonce i v tradičnějších městských oblastech jsou tyto velké obchody nuceny konfigurovat své typické půdorysy do užších, několikapodlažních prostorů.

Vztahy na prvním místě

Mění se i marketing. V hustě zalidněných obytných centrech s pěším provozem »mnoho z výhod nákladného národního brandingu přichází vniveč, ale objevují se výhody nadšení a těsné vazby na zákazníka«, tvrdí Peter Katz, hlavní územní plánovač okresu Sarasota na Floridě.

Katz a noví urbanisté věří, že v takových prostředích snáze prospívají malé místní podniky, které si zakládají na zkušenostech a vztazích s klienty. Přitom právě takové obchodníky hledá pro své nově vystavěné obchodní oblasti mnoho stavebních investorů z oboru nového urbanismu.

Větší maloobchodní firmy, pokud budou chtít uspět, se musejí hodně snažit. Je třeba, aby přijímaly strategie, jež budou brát v úvahu zásady nového urbanismu. Zkrátka, musejí se naučit dodávat ten pravý »lokální« pocit.

Nový urbanismus a trendy, jež zachycuje, jsou v mnoha směrech součástí nedávných širších změn, které podniky už akceptují. Patří mezi ně například příklon k pocitové ekonomice, požadavky spotřebitelů a zaměstnanců na větší korporátní společenskou odpovědnost, důraz na rovnováhu práce i osobního života a význam vzájemných vazeb mezi firmami a jejich zákazníky.

Demografický aspekt je jen nejnovější součástí probíhající debaty. Firmy, jež uznávají tento trend a využívají jeho příležitostí, přispějí k jeho sociálnímu působení. Navíc přitom mohou získat konkurenční výhodu.

Ania Wieckowská
© Harvard Business Review (redakčně upraveno)

Výhody a nevýhody slepých ulic na předměstích

- Byly dlouho lákavé jako klidná, bezpečná místa pro rodiny.
- Brání toku motorové a pěší dopravy.
- Lidé v oblastech s mnoha slepými ulicemi ujedou autem o 26 procent více kilometrů než ti, kdo žijí na území s nejvíce propojenými ulicemi.
- Omezují celkovou schůdnost čtvrti i pěší a cyklistický provoz.
- Zvyšují znečištění ovzduší a průměrnou hmotnost obyvatel.

Zdroj: Harvard Business Review

64 procent
Téměř tolik amerických vysokoškoláků uvedlo, že hledá zaměstnání až poté, co si vybralo město, v němž chce žít.

Život v oblastech, které mají městský charakter, je zdraví prospěšný, protože lidé mají tendenci více chodit.

Ilustrační snímek amerického Chicaga ukazuje problém firem na předměstích: těžko se k nim dá dostat pěšky.

Foto: Profimédia.cz