Malá krabička a velký lobbing

Mluví nám z duše, říkají si asi mnozí, když poslouchají Miroslava Kalouska, místopředsedu TOP 09, neúnavně bojujícího proti dalšímu zadlužování státu. Taktně zamlčuje, že se na vytváření stomiliardových dluhů dvacet let spolupodílel. Kdyby jen to. Navzdory všem současným proklamacím společně s dalšími pravicovými »dluhobijci« pomáhá sekyru do státního rozpočtu zatínat i nyní.

Zřetelně se to ukázalo při nedávné parlamentní debatě kolem elektronických vinět, které by už od příštího roku měly nahradit papírové dálniční známky. Byl to právě Kalousek a další poslanci TOP 09 společně s poslancem Danielem Petruškou (ODS), kteří při opakovaném hlasování pomohli převážit misky vah ve prospěch »ďábelských krabiček«.

Přestože i největší čeští dopravní experti varovali, že krabičky vybavené čipem, v ceně zhruba 500 korun za kus, připraví do roku 2018 státní rozpočet až o dvanáct miliard korun, Kalouskovci společně s poslanci ODS a s komunisty tyto argumenty nevzali v potaz.

V koalici s komunisty

Týdeník Ekonom se Kalouska ptal, proč to udělali. »Podporovali jsme jen názor ministra dopravy Gustava Slamečky,« použil po krátkém zaváhání hlavní argument, přičemž na další otázky už nechtěl odpovídat, protože prý »na všechno ve straně není Kalousek«.

Příznačné je, že deset minut poté na tiskové konferenci TOP 09 prezentoval složenku s fiktivní výzvou k uhrazení státního dluhu, kterou jeho partaj zaslala stovkám tisíc českých domácností.

Těžko uvěřit, že starý lišák, ekonomický guru TOP 09, slepě kopíroval názory druhých. I proto, že ministr dopravy Gustav Slamečka viněty před poslanci nijak jednoznačně nepodpořil. Řekl, že krabičky mají u osobních aut smysl pouze tehdy, pokud budou v dalším kroku použity pro kilometrové zpoplatnění dálnic tak, jak je to u nákladních aut. Ovšem tento způsob zpoplatnění se u nás zatím nechystá a nikdo nás k tomu ani nenutí. Evropská komise je v této věci naprosto neutrální.

Někteří poslanci, kteří se postavili proti vinětám, dokonce tvrdí, že Kalousek byl aktivním účastníkem zákulisních dohod. Na těch se měl podílet ještě komunistický šéf Vojtěch Filip a jménem ODS měl výraznou roli sehrát podnikatel a lobbista Ivo Rittig, který podle řady zdrojů přebírá agendu po Marku Dalíkovi, příteli bývalého lídra ODS Mirka Topolánka. Silný lobbistický tlak pomohl vytvořit bizarní pravicovo-komunistickou koalici.

Čunkovy vzpomínky

Je třeba si uvědomit to, že viněty jsou jen další větví stále košatějšího telematického byznysu. Z malého stromečku zasazeného v roce 2005, při tendru na dodavatele a provozovatele českého mýtného systému, se mezitím stala dospělá dřevina nesoucí ovoce. O její růst a plody pečuje firma Kapsch a žárlivě střeží to, aby do rajské zahrady nevstoupil žádný jiný zahradník, se kterým by se musela dělit o výdělky. Pokud kontrakt na viněty získá také Kapsch, celkový objem zakázek pro tuto firmu se z původních 22 miliard už dostane na hranici 40 miliard korun.

Připomeňme si, co bylo na začátku. Soutěž, v níž byli všichni konkurenti Kapsche kvůli formálním nedostatkům vyřazeni, a rakouská společnost tak mohla uspět, ač podala druhou nejdražší nabídku. Bylo to v době, kdy ministerstvo dopravy řídili lidovci v čele s ministrem Milanem Šimonovským a Miroslav Kalousek byl předsedou jejich partaje.

Celý mýtný projekt měl na ministerstvu na starost náměstek Jiří Kubínek. Ten také šéfoval hodnotící komisi, která nabídky posuzovala. V roce 2007, když se Kalousek stal ministrem financí, přešel Kubínek do jeho resortu. Po pár měsících začal dělat Kalouskovi náměstka. Dnes jej můžeme najít na kandidátce TOP 09 v Pardubickém kraji a v témže kraji nové partaji také šéfuje. I to naznačuje, že hlasování Kalouska a jeho kolegů o vinětách bylo spíše dobře promyšlené, postavené na vlastních informacích a preferencích.

Týdeník Ekonom se na propojení lidovců (potažmo TOP 09) s mýtným systémem a vinětami ptal Kalouskova dlouholetého stranického rivala Jiřího Čunka, který KDU-ČSL předsedal v letech 2006 až 2009.

»O mýtném tendru jsem kdysi hovořil s Milanem Šimonovským. Z toho, co mi řekl, jsem nabyl jistoty, že on sám je v této věci naprosto čistý. Zároveň jsem ale pochopil, že v pozadí tendru byl Kalousek. To on Šimonovskému poskytoval informační servis a vedl některá jednání, to on chtěl, aby to takto dopadlo,« tvrdí Čunek.

Šimonovský, který zůstal členem KDU--ČSL, ovšem vrcholnou politiku už opustil (teď je v Radě Českého telekomunikačního úřadu), jeho slova ale nepotvrzuje. »To si pan Čunek asi trochu popletl, ode mě určitě nic takového slyšet nemohl,« uvádí spolustraník a Kalouskovo angažmá na mýtném projektu popírá.

Čunek ale přispěl ještě jednou »vzpomínkou«. O mýtu asi před dvěma lety hovořil prý i přímo s Kalouskem. »Řekl mi tehdy, že už je to všechno za námi, a dodal, že tuhle hru nemůže hrát každý,« prohlašuje. Kalousek se o Čunkovi nehodlá vůbec bavit.

Kdo má akcie firmy Kapsch?

Pro mnohé lidovce, kteří stranu neopustili, jde o silné téma. Jako by chtěli svým bývalým kolegům, kteří přeskočili do nové partaje, »jejich byznys« překazit. Čunek je dnes jako senátor součástí velmi početné skupiny členů horní parlamentní komory, která usiluje o to, aby viněty byly zrušeny, resp. aby byly novelou zákona o pět let odloženy.

Ale v této »vinětové« válce zdaleka nejde jen o bývalé či současné členy KDU-ČSL. Na to jsou příliš slabí. Ve prospěch firmy Kapsch se v minulosti angažovali i jiní politici a lobbisté napříč spektrem. Hodně se ale hovořilo o již zmíněném Topolánkově nejvěrnějším příteli Marku Dalíkovi. Dokonce se svého času objevila informace, že Dalík drží část akcií firmy Kapsch. »Vím, že to o mě roznáší Janoušek s Motlíkem,« reagoval Dalík 24. listopadu 2006 podrážděně na přímý dotaz, přičemž Janouškem myslel pražského lobbistu Romana Janouška, blízkého primátoru Pavlu Bémovi (ODS), a Motlíkem podnikatele Vladimíra Motlíka, šéfa skupiny EPIC.

Samozřejmě může jít o pomluvu, ale »pomluvám« tohoto druhu dodnes věří celá řada lidí, kteří mají k mýtnému systému velmi blízko. Je bezesporu zarážející, proč se čeští politici tolik angažují ve prospěch firmy sídlící ve Vídni.

Zmíněný Marek Dalík nemohl popřít, že s lidmi z firmy Kapsch má přátelské vazby, v roce 2007 byl dokonce i u jednání top manažerů od Kapsche na ministerstvu dopravy (tvrdil, že zcela náhodně). Bylo to v době, kdy ministerstvu už šéfoval Aleš Řebíček. Ten, spolu se svým náměstkem a kolegou z teplické ODS Jiřím Hodačem, se zachoval jako východoevropský vymahač výpalného. Nejdříve firmě Kapsch pohrozil odstoupením od smlouvy, následně se s ní dokázal dohodnout na upraveném kontraktu, který Rakušanům paradoxně přihodil další miliardové kšefty. Co všechno zapříčinilo tento Řebíčkův veletoč, se asi nikdy nedozvíme.

Pravdou ale je, že v rámci tehdejších jednání se už zjara roku 2008 začalo poprvé mluvit i o vinětách pro osobní auta. Byla to právě firma Kapsch, která tento kontroverzní projekt vytáhla ze šuplíku.

Podvedení akademici

Upravenou smlouvu s Kapschem posvětil a zaštítil expertní tým v čele s profesorem Petrem Moosem, děkanem Dopravní fakulty ČVUT. Akademici uvěřili slibům, že mýtný systém se všemi navazujícími telematickými aplikacemi bude dále rozvíjen tak, aby se na výstavbě mohly podílet i další firmy, nejenom Kapsch. Ostatně právě kvůli tomu bylo za peníze státu vybudováno otevřené rozhraní, které stálo téměř miliardu korun.

Teď se Moos a jeho kolegové cítí podvedeni. Jednak proto, že vůbec mají být viněty zavedeny, zároveň kvůli tomu, že by celou zakázku bez soutěže měla získat firma Kapsch. »Nestačím se divit, jaké lživé argumenty dnes někteří lidé při obhajobě vinět používají. Z hlediska ekonomického, dopravního i technického je to naprostý nesmysl,« nezastírá rozezlení profesor Moos. Ze všeho nejvíce poukazuje na ekonomické ztráty. Stát podle aktuálních propočtů přijde do roku 2016 o 9,7 miliardy korun (a do roku 2018 o 12,3 miliardy korun), přičemž viněty oproti současnému stavu žádnou přidanou hodnotu nepřinesou. Moosovi velmi vadí i monopolizace trhu, která se může neblaze projevit i v budoucnu při dalších telematických projektech na silnicích nižších tříd či při budování městských mýtných systémů.

Akademici poslali na konci dubna ministru Gustavu Slamečkovi dopis a také své expertní stanovisko k připravované zadávací dokumentaci veřejné zakázky. V jejich textu nelze nalézt jediný argument, který by zvolený postup obhajoval. Přesto neviditelná lobbistická síla tlačí celý projekt dál ke »zdárnému« konci.

Slamečka posudek expertů už nebere vůbec v potaz. »Z čistě ekonomického hlediska jsou viněty samozřejmě nevýhodné, ale o ekonomiku v této fázi už nejde. Mně to poslanci zákonem nařídili, proto už nemohu nic jiného než řešit právní a technické otázky,« říká trochu alibisticky pro týdeník Ekonom.

Je třeba připomenout, že i současný ministr dopravy je řazen do okruhu přátel lobbisty Marka Dalíka, přičemž ale není patrné, že by právě on hrál ve prospěch firmy Kapsch. Spíše se jeví jako člověk sevřený dvěma mlýnskými kameny.

Pomohou soudní znalci

Jak půjde celá věc dál? Přestože teoreticky nic nebrání tomu, aby alespoň část zakázky (dodávku a distribuci vinět) dělaly i jiné firmy než Kapsch, vše podle informací týdeníku Ekonom skutečně směřuje k tomu, že Kapsch svůj monopol opět uchrání.

S Kapschem bez soutěže

Ředitelství silnic a dálnic v této věci oslovilo trio soudních znalců - Vladimíra Smejkala, Jindřicha Kodla a Jiřího Bergera - a položilo jim otázku, která zněla: »Může komplex dodávek a služeb souvisejících s realizací systému časového zpoplatnění jako celek realizovat kterýkoli odborně způsobilý dodavatel, nebo jsou dány důvody, pro které je nezbytné komplex těchto dodávek a služeb zadat pouze určitému dodavateli?«

Na takto návodně položenou otázku sotva může přijít jiná odpověď, než že by celý kontrakt měl dostat Kapsch. A znalci se také údajně v jeho prospěch už vyslovili (stejně to probíhalo i v roce 2007 za Řebíčka). Bude zajímavé sledovat, zda si takovýto přístup nechají i tentokrát líbit konkurenti Kapsche. Třeba ti, kteří krabičky běžně (a za poloviční cenu než v Česku) dodávají pro rakouský mýtný systém.

Ředitelství silnic a dálnic teď podle všeho vypíše zakázku ve formě jednacího řízení bez uveřejnění, to znamená, že o ní začne přímo jednat s rakouskou firmou. Ministr dopravy Slamečka chce posudky znalců ještě nechat prověřit právníky. Tohoto úkolu se zhostí známá advokátní kancelář Jansta, Kostka. O celé věci by měla jednat i vláda. Aby si Slamečka kryl záda, chce navíc vše nechat posoudit antimonopolním úřadem.

Veškeré tyto kroky samozřejmě zavedení vinět k datu 1. ledna 2011 vážně ohrožují, což může být bráno i jako pozitivum. Je to jako písek házený do lobbistického soukolí. Zároveň ale už byly pro příští rok zákonem zrušeny dálniční známky, proto nelze vyloučit, že české autostrády budou minimálně po část příštího roku pro osobní auta zdarma. »Po jednání se Státní tiskárnou cenin jsme si vytvořili prostor, aby bylo ještě případně možné známky vytisknout,« hovoří o záložní variantě ministr Slamečka.

Rozhodnou noví poslanci

Nejde jen o dodávku elektronických vinět. Kapsch si je zřejmě natolik jistý úspěchem, že už dávno jedná s Českou poštou o zabezpečení distribuce svých krabiček motoristům. Když nebude podepsána včas smlouva, ani logistika a pracovníci pošt nebudou včas připraveni.

Začíná boj s časem. Boj o to, zda se rychleji podaří s Kapschem podepsat kontrakt, či přijmout novelu zákona, která by viněty odložila, jak sněmovně navrhují senátoři a jak už naznačuje i ministr Slamečka. Bude to po volbách patrně první test nového poslaneckého sboru, jak je odolný vůči tlaku byznysmenů. A také jak moc mu skutečně záleží na nezvyšování státního dluhu.

Jiří Pšenička

Proč jsou viněty kritizovány
- Hledisko ekonomické - stát do roku 2016 přijde o 9,7 miliardy, do roku 2018 o 12,3 miliardy korun.
- Hledisko dopravní - informace o pohybu vozidel na dálnicích lze získat daleko levněji i ze senzorů, které tam již byly instalovány, případně od mobilních operátorů, kteří mají data o pohybu mobilních telefonů po dálnicích.
- Hledisko technické a legislativní - nic nebrání tomu, aby alespoň část zakázky byla nabídnuta v otevřeném výběrovém řízení.

Zdroj: Stanovisko expertní komise