Nedělejme si život zbytečně složitější

Bylo by krásné, kdyby svět byl jednoduchý a život v něm snadný. Když se rozhlédneme kolem sebe, je patrné, že je tomu právě naopak. A v této době zejména. A co hůř, je zřejmé, že jednoduchý recept, co s tím, jaksi není po ruce. To ale neznamená, že zbývá jen složit ruce do klína a fatalisticky krčit rameny.

Mnozí rádi dají na poučené experty, kterých je všude plno. S příjemným pocitem, že alespoň někdo tomu rozumí a vše potřebné zařídí.

Podobný postoj funguje u veterináře nebo v autoservisu. Je ale otázka, jestli je moudré se expertům vydat do rukou úplně.

Bolestivější alternativou je mít na věci (alespoň ty opravdu podstatné) vlastní názor a nestydět se za něj. Zdravý rozum ne vždycky všechno vyřeší, ale nic lepšího zatím civilizace jako poslední pojistku před různými fanatiky a často jen samozvanými experty nenabídla.

Zdravý rozum bere vážně to, co říkají poučení odborníci. Nenechává se však zahltit zbytečnými radami, vybírá si jen podstatné.

Zdravý rozum si váží akceschopnosti a konkrétnosti, ale přitom si zachovává odstup od těch, kteří slibují jednoduchá řešení. Ono se totiž obvykle ukáže, že problémy jen trivializují a situaci spíš zhorší.

Jak je tomu ale v praxi? Volba mezi důvěrou v moudrou autoritu, rezignací a asertivním vlastním názorem není jen doménou světových ekonomických krizí a politiky.

I v oblasti bankovnictví jsem často překvapen, kolik je zde těch, kteří přemoudřele odborně radí, i těch, kteří rádi opakovaně vysvětlují, že jejich služby jsou vlastně úplně zadarmo, pokud klientovi náhodou sami neplatí.

Navíc to funguje. Každý sice ví, že zadarmo není nic, ale všichni tu hru hrají dál.

Kolik lidí vám řekne, že je se službami své banky spokojeno? Podle průzkumů vlastně nikdo. A přitom, kolik z nich si nakonec stejně nechá od experta něco doporučit, aniž mu přesně rozumí a ví, proč to vůbec kupuje.

Je to prostě tak, stejně jako v případě globálních problémů se lidé i v oblasti bankovních služeb většinou mechanicky vydávají na cestu trivializace nebo přílišné komplikovanosti.

Je zde ale přece jen drobný rozdíl. I přes to, jak se klienti bank reálně chovají, jasně cítí, že nedostávají to, co potřebují.

V otázkách abstraktnějších jsou ovšem lidé ochotni opravdu s dobrým pocitem trivializaci či zbytečným komplikacím slepě důvěřovat. Je to jednodušší než přemýšlet. Nebo něco udělat.

Jan Lamser, člen představenstva ČSOB zodpovědný za Poštovní spořitelnu