Husákovi vnuci v kontejnerech

Anketa

Vadilo by vám bydlet v "lodním kontejneru"?

Ano

30%

Ne

70%

Hlasovalo 184 čtenářů

Ke krizi se lze postavit mnoha způsoby. Když vaše rodinné finance nestačí na koupi klasického domu, můžete jej namísto z cihel nebo dřeva postavit třeba ze starých lodních kontejnerů. Vyjde vás to podstatně levněji a dům navíc bude ekologický, flexibilní a jeho zbudování nepotrvá déle než dva měsíce.

V poslední době zaplavily Evropu. Oblíbili si je zejména Francouzi, kteří nemají nouzi o přístavy, jež se nevyužívaných kontejnerů zbavují a kde jsou navíc nemovitosti velmi drahé. Už dříve zde proto vznikaly kontejnerové domy na předměstích velkých měst a známá je zde i síť levných hotelů s názvem Formule 1.

Mladým rodinám tam slouží jako startovací bydlení a pokud se v takovém domě rozhodnou bydlet trvale, není vůbec problém rozšířit jej o další části úměrně počtu dětí. Domy díky fasádám často nejsou od běžných objektů vůbec k rozeznání. Přibývá jich ovšem i v Německu a Rakousku.

Také v Česku existuje několik firem, které obytné kontejnery vyrábějí. Nejde o staré lodní díly, nýbrž o kontejnery účelově vyrobené jako části staveb. Češi k nim ale přistupují váhavě. Bydlet v nich zatím nechtějí.

»Název jim totiž asociuje odpadky a tedy podřadné bydlení. I proto dnes výrobci používají spíše označení modulové systémy,« říká Jan Petr, marketingový ředitel Touax, dceřinky francouzské firmy Touax SAS. Společnost v severomoravských Supíkovicích vyrábí obytné kontejnery a vyváží je do střední a východní Evropy. V roce 2006 vyrobila například kontejnerový dům pro neplatiče nájemného ve Vsetíně, kterému se podle tehdejšího starosty přezdívalo čunkoboxy.

»Jde sice o bydlení I. kategorie, které dosud slouží svému účelu, ovšem i kvůli kauze, která kolem vystěhování neplatičů na periferii města vznikla, získalo pejorativní nádech,« uvádí Petr.

Snáze se předsudků zbavují obce, které je nakupují pro školky a školy. Nutí je k tomu i současný babyboom. První z nich začaly fungovat na počátku tohoto školního roku.

Pomalý start

Jen loni v Česku chybělo v předškolních zařízeních deset tisíc míst. Stavebnice z obytných kontejnerů jsou proto ideálním řešením starostí, které městům tato situace přináší. Velmi rychle z nich sestavíte budovu potřebné velikosti, kterou navíc kdykoliv není problém rozšířit o další části.

»Školku v případě potřeby snadno proměníte třeba ve školu s tělocvičnou. Až babyboom pomine, není nic snazšího než ji rozebrat a použít pro jiné účely,« vysvětluje Jan Petr.

U nás již vznikly dvě kontejnerové školky. První od loňského října funguje v Rychnově u Jablonce nad Nisou, druhá v Roztokách u Prahy je v provozu teprve dva měsíce. Rychnov nyní dokáže umístit všechny předškolní děti, které přišly k zápisu. Roli hrála nejen variabilita a rychlost stavby, ale i nízké náklady. Zatímco nástavba na starší školku by přišla na dvanáct milionů korun, obytný kontejner s kapacitou pro 40 dětí stál jen necelých pět milionů korun. Milion přitom stály nutné výkopové práce, protože se školka stavěla ve svahu.

»Stavbě nepředcházela žádná bouřlivá diskuse rodičů, kteří by se zdráhali posílat děti do "kontejnerové" školky. I když několik hlasů se ozvalo. Dnes je situace zcela odlišná, každý chce své dítě dát do nové budovy,« popisuje rychnovský starosta František Chlouba. Zájem dalších českých obcí je obrovský.

»Co chvíli se k nám někdo přijíždí informovat,« dodává Chlouba.

Druhou českou kontejnerovou školku si Roztoky u Prahy nekoupily, nýbrž pronajaly.

»Chtěli jsme si ji nejprve vyzkoušet, než se ji rozhodneme koupit. Jsme nadšeni a do konce roku plánujeme pořídit si ještě jednu. Tentokrát už ji ale rovnou zakoupíme,« tvrdí roztocký místostarosta Milan Veselý.

V Česku už stojí i první kontejnerová základní škola. Vyrostla loni na podzim v Mukařově u Prahy. Obec s necelými dvěma tisíci obyvatel se rozrůstá. Základní škola z kontejnerů přišla město na pouhých 6,5 milionu korun, což je o třetinu méně, než by stála kamenná škola.

Průkopnická města rozproudila zájem o školky a školy z netradičního stavebního materiálu. Budovat je chtějí například v Pardubicích, Jihlavě nebo v Dolních Břežanech. Jedna by měla zanedlouho vyrůst v pražských Vršovicích. »Letošní zápis do mateřských škol ještě neskončil, nicméně už nyní je jasné, že bychom všechny přihlášené děti nemohli umístit,« tvrdí Jan Charvát, mluvčí radnice Prahy 10.

Charvát upozorňuje na problém, který se městům staví do cesty, pokud hodlají přistavovat k již stojícím budouvám. Nařízení ministerstva školství stanoví, jak velká musí být zahrada, která školku obklopuje. A tak pokud není rozsáhlejší, než předepisuje nařízení, další stavba tam vzniknout nesmí.

»V celé Praze 10 splnila tuto podmínku jedna jediná,« dodává Jan Charvát.

Odradit se naopak nechali v Jablonci nad Nisou. »Chtěli jsme zde takovou školku postavit, ovšem případ sousedního Rychnova nám ukázal, že by to byla cesta špatným směrem. Raději proto postavíme školku z panelů, které jsou také variabilní, i když výrazně dražší,« konstatuje Jana Fričová, mluvčí jablonecké radnice.

Naráží na fakt, že letošní zima způsobila rychnovským obtíže, protože do školky začalo zatékat. »Udivuje mne, že Jablonec odradila taková banalita. Šlo o klasické porodní bolesti. Naše klimatické podmínky jsou extrémní a vedlo to k tomu, že se těsnění na střeše uvolnilo. Nešlo o nic závažného a výrobce Koma Vizovice na situaci okamžitě zareagoval a vyřešil ji. Se školkou jsme spokojeni,« komentuje Chlouba. 

Výzva pro architekty 

Modulové systémy vyrábí také zlínská firma Pegas Container. Devadesát procent její výroby jde na vývoz a podobně tomu je i u dalších českých výrobců. Odbyt mají zejména ve Skandinávii, Beneluxu a v Německu a Rakousku.

Zájem ovšem vlivem ekonomické krize stoupá i v Česku. »První náznaky tohoto trendu jsou již znatelné. Počet poptávek tuzemských zákazníků byl již v loňském roce vyšší než v letech před krizí a v prvních měsících letošního roku je poptávka obrovská. Spousta poptávek je ovšem zatím informativního charakteru,« tvrdí Patrik Minařík, šéf tuzemského obchodu firmy Pegas Container.

Převážně se ovšem v Česku prodávají obytné kontejnery jako zařízení pro staveniště, kancelářské budovy, vrátnice, prodejny, sklady a v poslední době také velíny pro fotovoltaické plochy.

I v Česku ovšem čas od času vzniknou stavby jiného druhu. Většinou jde o stavby, jejichž autoři užití modulových systémů nepřiznávají. Kupříkladu v pražských Žlutých lázních před třemi lety vyrostl multifunkční dům s kancelářemi a obytnými prostory. Většinu jeho ploch tvoří prosklenné panely a zbytek je obložen dřevem.

V zahraničí se ovšem modulovými stavbami zabývají i architekti, kteří nový trend pojali jako výzvu a přicházejí s osobitými návrhy. Nejdále jsou přirozeně ve Francii, kde se z obytných kontejnerů staví už 40 let, zajímavé stavby ale vznikají i v dalších zemích.

Architektonicky zajímavé budovy vznikají i v zemích bývalého východního bloku, kde obecně vůči modulovým systémům panují větší předsudky. Například loni vyrostl v polské Poznani třípatrový výstavní a kulturní showroom pro festival Kontener Art. Prosklená stavba dnes slouží jako multifunkční kulturní a obchodní centrum a láká návštěvníky právě na neobvyklou architekturu.

Lodní kontejnery

- Jsou vyrobeny z vlnité oceli, kterou pokrývá ochranný nátěr. Mají ocelové dveře, na střeše je odvětrávání a průduchy.
- Jejich životnost se pohybuje mezi dvěma až třemi lety.
- Jako vhodné k bydlení byly prvně představeny na veletrhu EXPO 1967 v kanadském Montrealu.
- Lidé nakupují kontejnery i od firem, které je od počátku vyrábějí pro bydlení.

Kontejnerové domy

+ Jsou o třetinu levnější než kamenné stavby.
+ Stavba netrvá déle než dva měsíce.
+ Jejich životnost je 50 let.
+ Jsou variabilní a mobilní.
- V Česku mají špatnou image.
- V případě extrémních klimatických podmínek se mohou objevit drobné potíže.

5 milionů korun

stálo vybudování kontejnerové školky pro 40 dětí v Rychnově u Jablonce nad Nisou. 

Poznaňský showroom Kontener Art  láká obdivovatele nezvyklé architektury.

Většina laiků nerozpozná, že polyfunkční dům ve Žlutých lázních sestává z obytných kontejnerů.

Foto: Archiv