Rituální tanec kolem eura

Je euro samo o sobě výhrou, nebo jde pouze o možnost, jak v České republice umravnit veřejné finance?

To první tvrdí sociální demokraté a s nimi mnozí podnikatelé. Euro přiláká nové investory, kteří se přesouvají na Slovensko, kde evropskou měnu dávno zavedli. Pomůže obnovit hospodářský růst. Tím spíše, že odstraní rozkolísaný kurz a usnadní účetnictví. V tomto táboře se mluví nejpozději o roce 2015 jako o dni s velkým »D«.

Opatrnější názor zastává ODS. Strana je rozpolcena, stále se v ní mluví o letech 2018 či 2019. Často se připomíná nejistota, jak vlastně bude Evropská unie v nadcházejících letech fungovat.

Mezi nimi stojí TOP 09 i lidovci volající jak po rychlém vstupu, tak po masivních rozpočtových úsporách.

Aby toho nebylo málo, je tu prezident Václav Klaus, který na euro stejně jako na hlubší evropskou integraci nevěří.

Nikam se nehrne ani Česká národní banka. »Lze žít dobře s eurem i bez něj. Zásadní je kvalita domácí hospodářské politiky a zdejší makroekonomická stabilita,« řekl Ekonomu viceguvernér Mojmír Hampl.

Podniky jsou pro

Všichni však jsou pod tlakem podnikové sféry. »Rozkolísanost české koruny způsobuje Škodě Auto stejně jako většině tuzemských exportérů velké problémy,« řekl Ekonomu Radek Špicar z mladoboleslavské Škodovky (viz též komentář).

Jak dodává, posílení kurzu vůči euru o jednu korunu znamená negativní dopad do hospodaření automobilky zhruba ve výši 1,1 miliardy korun. V roce 2008, kdy byly turbulence české měny největší, přišla Škoda Auto o více než šest miliard korun.

Stabilita kurzu by podle Špicara i většiny exportérů a firem se zahraničními majiteli umožnila rychlejší start po odeznění současné krize. Proto by přijetí eura v nejbližším možném termínu mělo být prioritou každé vlády.

Pro evropskou měnu jsou i malé firmy. »Takový je u nás převažující názor,« zdůraznil předseda Sdružení drobných podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.

Také »jeho« podnik Transcentrum, pro nějž v Belgii jezdí několik kamionů, zlobí nečekané kurzové pohyby. »Někdy kvůli nim přicházíme o pěkné peníze,« stěžuje si Danda. Za reálný termín zavedení eura, pokud se začne s reformami, pokládá rok 2017.

Střízlivější jsou v polostátní elektrárenské společnosti ČEZ. »Elektřina se dnes primárně obchoduje v euru, ale naše náklady jsou většinou v lokálních měnách, hlavně v korunách. Přechod na euro by eliminoval nutnost zajišťovacích operací. Nicméně s několika měnami umíme také pracovat,« tvrdí finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Nesnadné loučení

Jak to s eurem bude, ale závisí hlavně na postoji obou velkých stran, sociální demokracie a ODS.

Šéf ČSSD Jiří Paroubek by v této věci rád dosáhl s občanskými demokraty dohody o společném postupu. Se vstupem do eurozóny je totiž spojeno politické riziko, kvůli kterému lze prohrát volby. Komunisté mu navíc s rychlým vstupem nepomohou.

Jednak lze čekat rychlejší růst cen než mezd. Vždy je snadnější na cenovkách zaokrouhlovat směrem nahoru.

Svoji roli může hrát ryze psychologický faktor. Početné vrstvy, hlavně konzervativně založení starší občané, se budou s korunou loučit těžce. Vždyť se tu s ní platí od doby jejich pradědů, od roku 1892.

Proto je slyšet i velice pesimistické hodnocení současného stavu. »ČSSD přes velká slova o euro nestojí, ODS je rozdělena. Všichni vyčkávají, zda se eurozóna nerozpadne,« hodnotí situaci prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Ten nyní euro považuje za dobrou věc, v minulosti pro ně ale nijak nehoroval.

Hlavně úspory

»To, že euro nemáme, je selhání elit. Nejen politických, ale i podnikatelských a bankovních. Když se má přijmout, je třeba širokého konsenzu, a ten chyběl,« tvrdí hlavní ekonomický poradce ČSSD Jan Mládek.

V ODS skutečně vyčkávají. »Rozhodně se do eurozóny nemůžeme vlamovat zadními dveřmi,« prohlásil v pondělí na tiskové konferenci šéf ODS Mirek Topolánek. A mluvil o nutnosti snížit státní výdaje, protože jinak hrozí stejný krach jako v Řecku.

»Prioritou je ozdravit veřejné finance. To je možné do roku 2012. Máme tedy půldruhého roku čas, abychom vyhodnotili, jak se eurozóna vyrovnala s krizí, a rozhodli co dál,« řekl šéfekonom ODS Martin Kocourek.

Hodně podle něho bude záviset na vývoji v Evropské unii. Když se tam nevrátí k rozpočtové disciplíně, stane se společenství nestabilní a v případě eura už nebude o co stát.

Pro velký byznys je euro příležitostí nutit politiky k úsporám a uměřenému rozpočtovému hospodaření. Například v programu Svazu průmyslu a dopravy ČR na rok 2010 se v souvislosti s požadavkem pevného plánu přijetí eura zdůrazňuje úsporný rozpočet a reformy sociální politiky a penzijního systému.

To samé říkají v ODS. Připomínají, že na vzorovém Slovensku nejdříve přikročili k systémovým změnám, zatímco v Česku zvyšuje levice zadlužení státu, odmítá reformy a nechce se vzdát třeba ani deregulace nájemného. Jedno bez druhého prý nejde.

»S takovými příklady bych byl opatrný. Penzijní reforma a s ní spojený opt-out na Slovensku prohloubily rozpočtový deficit zhruba o pětinu,« nesouhlasí místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

»Maastrichtská kritéria v každém případě zůstávají v platnosti. Nedávný pokus Maďarska o jejich změkčení nevyšel,« říká ekonom Petr Zahradník z České spořitelny, který ODS radí.

Čeští lidovci si myslí, že o úpravě kritérií v době krize jednat lze. Zahradník se ale domnívá, že vstup vůbec nebude snadný. Například Bulharsko má ojedinělý přebytkový rozpočet a stejně o ně v Bruselu zájem nemají.

Paroubek: zbytečné obavy

Podle ČSSD lze veřejné rozpočty stlačit pod požadovaná tři procenta HDP i jinak.

»Z dividendy ČEZ přece nemusí jít každoročně dvanáct miliard na nápravu ekologických škod. Vycházíme z toho, že tyto sanace lze pořídit za 45 a nikoliv za ještě nedávno prosazovaných více než sto miliard korun,« tvrdí Paroubek. Zlepšení výkonu ekonomiky, jak o něm mluví nová makroekonomická predikce, znamená pro veřejné finance také nějakých deset až dvanáct miliard korun.

Sobotka připomíná svůj plán na konsolidaci rozpočtu. Z poloviny má jít o úspory na resortech, z poloviny o vyšší daně, respektive jejich lepší výběr. Srazit deficit za tři roky o nezbytných devadesát miliard by neměl být problém.

Eurooptimistická ČSSD však musí čelit vážné výtce. O rychlém vstupu do eurozóny mluvila už na počátku tisíciletí za Vladimíra Špidly. Kdyby původně oznámený termín vyšel, Česká republika by v ní už rok byla.

Rozpolcená ODS

Sociální demokraté zdržení svádějí na ODS. V ní mají silné pozice lidé, kteří nemíní spěchat. »Musíme pečlivě zvažovat, kdy pozitiva společné měny převáží nad nepříznivými důsledky upuštění od koruny. Nemyslím, že by k takovému zlomu došlo před rokem 2018 či 2019,« tvrdí poslanec Michal Doktor.

Korunu stále pokládá za dobrý polštář, který domácí ekonomiku chrání před negativními impulzy ze světa. Tvrdí také, že drobné firmy a živnostníci o rychlé zavedení eura nestojí. Názory Hospodářské komory a Svazu průmyslu i dalších korporací údajně reprezentují jen zájmy těch větších.

Také obava, že se Česká republika vystaví nájezdům na korunu, když zůstane mimo eurozónu jako jediná, je podle něho přehnaná. »Nemyslím, že jsme pro velké finanční spekulanty natolik zajímaví,« pochybuje poslanec.

ČNB: vinu nesou politici

V České národní bance z pomalého postupu viní politiky, s tím, že půjde o jejich rozhodnutí a centrální banka má jen poradní hlas.

»Euro není a nemůže být náhrážkou za špatnou domácí politiku a není ani nástrojem, který si dobrou politiku vynutí,« dodal viceguvernér Hampl.

Pochybnosti má o neustálém vyhlašování dat možného vstupu. »Když se stanovují termíny, které přesahují i horizont dalších voleb a jdou za rok 2014, jsou vlastně v nekonečnu,« míní.

Jiří Paroubek si to nehodlá nechat líbit. »V ČNB euro nechtějí, zdaleka nejde jen o ekonomickou teorii. Jejich rozhodování by nahradila kvalifikovanější Evropská centrální banka (ECB) a vedení ČNB by přišlo o prestiž. Mnoho jejích zaměstnanců by muselo jít mimo státní správu,« konstatuje.

Hampl oponuje, že právě tento argument je lichý. ČNB bude po vstupu do eurozóny fungovat dál. Odpadne tvorba vlastní měnové politiky, ale její guvernér se bude účastnit rozhodování ECB. Ani drtivá většina současných funkcí - ať jde o platební styk, dohled nad finančním trhem či oběh hotovosti - se nezmění. Tak či onak, jedno je jisté. Nervozita roste.

Josef Pravec

Euro je příležitost nutit politiky k úsporám a uměřenému rozpočtovému hospodaření.

120 let
už Čechy jako měnová jednotka provází koruna.