Slaměná renesance

Představíte si pod pojmem »slaměný dům« chatrč, která se rozpadne, jakmile zafouká nebo zaprší? Omyl. Domy postavené ze slisovaných balíků přírodní suroviny mají stejnou stabilitu jako ty cihlové.

V čem jsou přednosti slámy? Přestože izoluje stejně dobře jako skelná vlákna, polystyren nebo polyuretanová pěna, je výrazně levnější. Právě díky nízké ceně zažívá slaměná výstavba renesanci. Propagátoři této specifické architektury navíc slibují i zdravé a »voňavé« bydlení.

Při stavbě je důležité, aby sláma byla dobře slisovaná. Důvod je nasnadě. Přestože papír samotný hoří dobře, telefonní seznam zapálíte jen stěží. Vyhnete se i tomu, aby se ve vašem domě zalíbilo hlodavcům, kteří by si v dutinách mohli vytvořit hnízda.

Při vykládání stěn balíky slámy je také nutné instalovat ji v určité výšce nad zemí, aby nezačala vlhnout.

Už od středověku

V Česku zatím stojí pouhých 25 slaměných domů. Užití slámy při stavbě domu není žádnou novinkou. Na našem území se podobná obydlí stavěla od středověku. Šlo o stavby, na kterých se v různém poměru míchala sláma s hlínou. Hlavně z 19. století jsou známé doškové chalupy. Základem došků, které pokrývaly střechy, byly dlouhé snopy žitné slámy. Majitelé venkovských chalup navíc slámu a seno skladovali na půdách, čímž izolovali stropy.

Trvanlivost slaměných budov potvrzuje fakt, že leckde dosud stojí už staletí. Kolébkou slaměné architektury jsou Kalifornie a Nebraska, kde má toto stavitelství nepřerušenou tradici od dob osídlování Ameriky.

Dům za dva týdny

Na evropském kontinentě se slaměné budovy uchovaly hlavně ve Francii a na Ukrajině. Díky »zelené módě« se v posledních 20 letech začalo hojně stavět i v dalších zemích, nejvíce ve Velké Británii.

V Česku se první »slaměná vlaštovka« objevila krátce po revoluci v Průhonicích u Prahy. Neformální skupina architektů, stavebních inženýrů a lékařů, kteří se od roku 1984 zabývali ekologickou architekturou, se tři roky po revoluci proměnila v Ateliér Sea. Záhy nato se rozhodli realizovat první českou moderní stavbu z nepálené hlíny. Tak vznikla restaurace Hliněná bašta.

»Kromě nepálené hlíny jsme použili i slámu a rákos,« vysvětluje architekt Petr Suske ze zmíněného ateliéru. Že jde o stavbu skutečně ekologickou, dokládá fakt, že architekti použili hlínu z obecní skládky, čímž odpadly náklady na dopravu a materiál.

Díky užití nejmodernějších technologií předvídají architekti životnost stavby na několik set let. Ani potom nebude představovat žádnou zátěž pro životní prostředí. Počítá se totiž s tím, že se jednou promění v záhonek.

Ke slaměnému stavitelství se architekti z Ateliéru Sea ještě několikrát vrátili. Největší pozornost vzbuzuje jejich Dům v kožichu, který roku 2003 postavili nedaleko Mladé Boleslavi.

»Novými prvky, které jsou u Domu v kožichu původní, je přiznání slámy jako materiálu, který působí teple už vizuálně, a spojení tradiční technologie,« popisuje Suske.

Nejlevněji svépomocí

Podobně jako v zahraničí jsou v Česku pořádány workshopy, kde účastníci během dvou až třech týdnů slaměný dům postaví.

Na workshopu, který pořádal Ekologický institut Veronica v Brně, se se slaměným stavitelstvím seznámil i Jaroslav Šintaj. Krátce nato se rozhodl pustit do stavby rodinného domu ze slámy v Albrechticích u Českého Těšína, který nyní dokončuje. »Rád využívám technologie, které jsou založeny na užití netradičních zdrojů,« vysvětluje Šintaj.

Dům má působit dojmem srubové stavby, proto jsou uvnitř přiznány dřevěné trámy. Jako izolace poslouží jak ve stěnách, tak ve stropu slámové balíky podložené zhruba deseticentimetrovým polystyrenem.

Jaroslav Šintaj se rozhodl, že jeho dům bude splňovat ta nejnáročnější kritéria - půjde tedy o dům v pasivním standardu. »Nejtěžší je dodržet preciznost práce, která je při tomto způsobu výstavby velmi důležitá právě pro zajištění parametrů pasivního domu,« vysvětluje Šintaj.

Těžké bylo sehnat architekta, jenž by dokázal takový dům projektovat. »Našel jsem ho až 300 kilometrů odtud,« vysvětluje Šintaj.

Jeho obydlí slouží i jako motivace a vzor pro další zájemce o slaměné stavby. »Pár lidí se bylo na dům podívat už nyní, v době výstavby. Další sledují naši stavbu prostřednictvím našich stránek,« dodává Šintaj.

Důvodů, proč se slaměné domy staví především svépomocí, je více. Podobně, jako je složité zajistit architekta, je nesnadné najít firmu, která by ho dokázala postavit.

Ukázkový objekt, který má sloužit jako inspirace, se staví také v Podolí u Olomouce. Jeho staviteli jsou lidé z neziskového sdružení PermaLot, jež si vzalo za cíl šířit povědomí o udržitelné výstavbě v olomouckém regionu.

Nic pro střední třídu

»Dosud se k nám přišlo podívat zhruba 800 lidí. Sledujeme velký vzestup zájmu o toto stavitelství od chvíle, kdy se naplno začaly projevovat dopady finanční krize a obavy z klimatických změn,« tvrdí Max Vittrup Jensen, ředitel centra PermaLot.

»Nejčastějšími návštěvníky jsou buď ti, kdo si jej chtějí postavit svépomocí, nebo ti, kdo takový dům chtějí v luxusní podobě. Jejich cena je od šesti milionů korun výše. Naším cílem je ale dosáhnout toho, aby se obdobné domy staly běžnou věcí. Představovali bychom si ceny v rozmezí 1,5 až 2,5 milionu korun,« vysvětluje Jensen.

Zájem o slaměnou architekturu se pomalu probouzí i u osvícených obecních představitelů. V obci Pitín, která leží ve Zlínském kraji, se zastupitelé loni rozhodli nechat rekonstruovat místní mateřskou školu právě s použitím slámy.

Pomocí balíků slámy se podařilo izolovat strop, podlahu i stěny. Díky levnému zateplení bylo možné vložit zbývající peníze do rekonstrukce kotelny se solárním zařízením, pořídit novou elektroinstalaci, osazení větrací jednotky s rekuperací kuchyně a vyměnit okna.

Stavba vyvolávala velkou pozornost místních. »V letních měsících se konaly přednášky o slaměném stavitelství spojené s workshopem. Vyvrcholením bylo představení, na němž se vystřídala dvacítka studentů a brigádníků, kteří školku pomalovali výtvarnými motivy,« uzavírá architekt Mojmír Hudec, autor projektu. Podle jeho návrhů se v Česku dostavují další čtyři domy.

Pavla Kreuzigerová

Jak se staví ze slámy

Při stavbě se na sebe skládají slisované balíky. Mají tvar kvádru a jsou svázány provazem. Liší se jak velikostí, tak kvalitou. Je možné použít tři typy konstrukcí:

1. Samonosná konstrukce. Balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá zpravidla dřevěná struktura. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar. Balíky se musejí ukládat naplocho, neboť tak více unesou. Vrší se stejně jako cihlové zdivo.

2. Dřevěná konstrukce. Jde o jednodušší variantu. Dřevěná konstrukce se pouze vyplní balíky.

3. Lisovaná sláma. Tentokrát má sláma podobu takzvané vláknité desky. Ta má tloušťku šest centimetrů a díky tomu, že neobsahuje žádný kyslík, je její hořlavost nízká.

25
slaměných domů zatím stojí v České republice.