Je jen těžko pochopitelné, že čeští politici jsou v časech hluboké rozpočtové krize vůbec ochotni zvažovat projekt, který v příštích letech může státu přinést pouze obrovské ztráty. Týká se toho, jakým způsobem se u osobních aut má kontrolovat zaplacení poplatku za užívání dálnic.

Klasické samolepicí dálniční známky mají podle loni schválené novely zákona od příštího roku nahradit elektronické viněty využívající infrastruktury mýtného systému provozovaného rakouskou firmou Kapsch. Časové zpoplatnění by zůstalo stejné, zatím se nemá hýbat ani s výší dálničních poplatků. Avšak jediné, co se změní, jsou náklady. Prudce vzrostou.

Zatímco papírovou známku nakupuje Státní fond dopravní infrastruktury ze Státní tiskárny cenin v ceně zhruba šesti korun za kus, elektronická viněta bude minimálně stokrát dražší.

Připočteme-li k tomu i vysoké provozní náklady elektronického systému související s přenosem a zpracováním dat, ztráty půjdou do miliard. Rádoby hi-tech vymoženost se jeví pouze jako rafinovaný nástroj technologických firem, jak sedřít z kůže daňové poplatníky.

Pomohl Vojíř

Jak se vůbec elektronické viněty do novely zákona o pozemních komunikacích dostaly? Cesta byla velice nestandardní. Pomohl tomu poslanec Oldřich Vojíř (ODS), předseda hospodářského výboru. Byl to on, kdo dodatečně navrhl zakomponovat do zákona viněty, což sněmovna následně absolutní většinou hlasů schválila.

Vojíř svůj návrh nepodal jako šéf výboru (hospodářský výbor byl proti vinětám), ale sám za sebe. Dnes pro týdeník Ekonom dodává, byla to prý jen taková přátelská výpomoc ministerstvu dopravy, které jej o to požádalo.

»Návrh na elektronickou vinětu nebyl prosazen jako návrh zákona připravený vládou, protože by jí asi nikdy neprošel,« domnívá se Vojířův stranický a parlamentní kolega Libor Ježek, místopředseda kontrolního výboru sněmovny, který spolu se šesti dalšími kolegy z výboru usiluje o odstranění elektronických krabiček z novely.

Řebíčkův duch

Kontrolní výbor si vyžádal podklady z ministerstva dopravy. Závěry se jeví jako alarmující. Nahrazením papírových známek za elektronické kupony přijde stát v průběhu pěti let o dvanáct miliard korun. Tato částka zahrnuje zvýšení nákladů na výběr (osm miliard) a o další čtyři miliardy má stát přijít kvůli zavedení přenositelnosti vinět. O jednu krabičku se totiž bude moci podělit vícero řidičů, navzájem si ji mohou půjčovat.

Ministerstvo dopravy svůj záměr zavést elektronické viněty prezentovalo už v březnu 2008. Bylo to v době, kdy byl ministrem Aleš Řebíček a jeho pravou rukou náměstek Jiří Hodač, Vojířovi kolegové ze severočeské ODS. Už v té době si mnozí všímali, že oba začínají jít firmě Kapsch podezřele na ruku. Je příznačné, že to byl právě rakouský Kapsch, kdo předtím systém elektronických vinět ministerstvu nabídl.

Řebíčkovo ministerstvo připravilo nejdřív návrh novely zákona, v němž se hovořilo i o vinětách, ale potom trochu nepochopitelně změnilo taktiku. Rozhodlo se jít cestou poslaneckého návrhu a v něm najednou viněty chyběly. Pod návrh, který byl připraven na ministerstvu, se podepsalo trio poslanců. Vedle Oldřicha Vojíře ještě jeho stranický kolega Pavel Suchánek a lidovec Jan Kasal.

Zdrcující kritika expertů

Viněty však nezmizely definitivně. Do hry se znovu dostaly po druhém čtení ve sněmovně, kdy Oldřich Vojíř přišel s inkriminovaným pozměňovacím návrhem. Nelze vyloučit, že to od samého začátku byl jen promyšlený postup, jak dopředu nedráždit »hada bosou nohou«.

Poslanec Ježek považuje zvolený postup - cestu poslaneckého návrhu - za podvodné jednání. »Neexistuje žádný vládní materiál, který by prokazoval ekonomickou výhodnost nahrazení papírových známek,« zdůrazňuje.

Zvolený postup ale má svou logiku. K projektu iniciovaného firmou Kapsch se již v roce 2008 ve dvou posudcích vyjádřila expertní skupina akademiků z ČVUT v čele s profesorem Petrem Moosem. Celý záměr podrobila zdrcující kritice a výslovně nedoporučila, aby materiál byl vládě předložen.

»Z materiálů firmy Kapsch jednoznačně vyplývá snaha ukotvit své dominantní postavení na telematickém trhu v Česku a zajistit provozní potřebnost svých systémů do budoucna,« uvedli experti v posudcích, které má týdeník Ekonom k dispozici.

Lobbing v parlamentu

Právě proto se ministerstvo dopravy zřejmě rozhodlo vládu obejít a využít spřátelených poslanců. Je paradoxní, že se v celé věci nejvíce angažoval právě šéf hospodářského výboru Oldřich Vojíř, přičemž projekt nese jasné známky extrémní nehospodárnosti.

Sám Vojíř sám sebe dnes alibisticky označuje za pouhého »nosiče vody«. Jak tvrdí, nepovažoval by za tragédii, kdyby sněmovna nyní zákon změnila, například zavedení vinět o několik let odložila.

Nabízí se otázka, nakolik se v celé věci projevil přímý lobbistický tlak firmy Kapsch, která by z vinět měla prokazatelný prospěch jednak jako téměř jistý dodavatel statisíců elektronických kuponů a zároveň jako provozovatel systému.

Oldřich Vojíř nezastírá, že se se šéfy Kapsche setkal, bylo to prý mezi druhým a třetím čtením v parlamentu, ale debatu o vinětách prý sám striktně odmítl. »Bavili jsme se o jiných věcech obsažených v novele zákona, hlavně o termínech zavedení mýtné povinnosti pro nákladní automobily nad 3,5 tuny,« tvrdí Vojíř.

Týdeník Ekonom oslovil i firmu Kapsch, ale ta na otázku týkající se možného lobbingu nereagovala.

Ani senátoři nepřesvědčili

Schválená novela zákona se velmi nelíbila senátorům. Ti ji vrátili do sněmovny a doporučovali z ní elektronické kupony vypustit. A to nejen z ekonomických důvodů. Senátor Jiří Nedoma před poslanci loni v září připomněl, že novinka je zaváděna bez meziresortního řízení a bez bezpečnostního auditu.

»Návrh je neslučitelný s vývojem ostatních systémů na dálničních sítích Evropské unie, tedy neumožňuje plynule navázat a propojit tyto systémy tak, aby do budoucna nemusel mít každý pět různých známek nebo elektronických kuponů. Zároveň to zvyšuje i nároky na policii, neboť tyto kupony nelze běžně kontrolovat,« uvedl mimo jiné Nedoma. Poslance ale nic z toho nepřesvědčilo a zákon definitivně schválili i s vinětami.

Místopředseda kontrolního výboru Libor Ježek a jeho kolegové ale stále ještě věří, že by se jim mohlo povést elektronické kupony ze zákona vypreparovat. Už proto, že většina poslanců a členů vlády deklaruje svůj zájem na nezvyšování dluhů země. Ovšem Fischerova vláda paradoxně záměr Ježkovy skupiny nepodpořila. Ve svém stanovisku ze 4. ledna uvádí, že je třeba případné zrušení »efektivně posoudit«.

Dodatečná oprava?

»Nám vadí dvě věci - přenositelnost vinět a to, že nevíme, kolik to bude stát,« říká nynější ministr dopravy Gustav Slamečka pro týdeník Ekonom. Sám zadal studii, která má posoudit tři možné varianty: 1. elektronické kupony budou přenositelné, 2. budou nepřenositelné, 3. budou zavedeny palubní jednotky, které umožní i výkonové zpoplatnění.

Odborníci totiž upozorňují, že zavedení elektronického systému pro osobní auta má smysl pouze tehdy, kdyby šlo o určitý krátkodobý předstupeň pro výkonové zpoplatnění (to znamená podle ujetých kilometrů stejně jako u nákladních automobilů).

Sám ministr Slamečka ale připouští, že by se musely nakoupit sofistikovanější palubní jednotky, které jsou také o dost dražší. Je otázka, komu to může být užitečné.

Jiří Pšenička

(Viz též komentář)

Kde fungují viněty

Norsko
- Systém AutoPASS využívá mikrovlny.
- Platí se podle ujetých kilometrů na dálnici, případně za vjezd do velkých měst, průjezd tunelem nebo přepravu trajektem.
- AutoPASS využívá kryptografii, nemá centrálně řízenou databázi.

Portugalsko
- Systém ViaVerde využívá RFID čipů, které lze přečíst jen na vzdálenost několika metrů.
- Mýto se odečítá přímo z účtu klienta.
- Veškeré mýto lze platit nadále i mincemi a bankovkami u obsluhy.

Francie
- Systém Liber-t využívá mikrovlny.
- Cena mýta se počítá podle ujetých kilometrů na dálnici.
- Veškeré mýto lze platit nadále i mincemi a bankovkami u obsluhy.

Austrálie
- Systém e-Tag využívá protokol DSRC, pomocí nějž mohou vozidla komunikovat i mezi sebou.
- Mýto za ujeté kilometry po dálnici nebo mostě se odečítá ze zvláštního konta.

Zdroj: ADAC

Související