Peking šlápl na brzdu

Minulý týden obletěla svět zpráva, která znervóznila investory na celém světě. Čínská vláda nařídila velkým bankám, aby s okamžitou platností zastavily až do konce měsíce poskytování veškerých úvěrů.

Důvodem jsou obavy z přehřátí ekonomiky a také z bubliny na trhu s nemovitostmi, především s byty. »Země je zaplavena vypůjčenou hotovostí, což zvyšuje hrozbu růstu inflace,« zdůvodnil opatření šéf bankovního dohledu Liou Ming-kchang.

Pravdou je, že jen loni banky poskytly firmám i soukromníkům v přepočtu přibližně bilion eur.

Trhy opatření Pekingu vyhodnotily jako pokus o zpomalení růstu ekonomiky. Mezi prvními na to zareagovaly komoditní trhy. Například cena jednoho z nejdůležitějších průmyslových kovů - mědi - klesla o 1,7 procenta na 7451 dolarů za tunu. Obdobně se chovaly i ceny dalších průmyslových surovin včetně ropy.

Země pod mikroskopem

Už rychlost, s jakou trhy reagovaly na zprávu, že říše středu chce nasadit překotnému růstu ekonomiky uzdu, svědčí o vlivu hospodářského vývoje Číny na globální poměry.

»Investoři jsou očividně nervózní. Až s přehnanou pozorností sledují každou zprávu z Pekingu a berou ji pod mikroskop. Mají podezření, že po této restrikci přijdou další a ještě tvrdší,« řekl agentuře Bloomberg jeden z guru komoditních trhů a spoluzakladatel investičních fondů Quantum Jim Rogers.

O tom, zda se podezření investorů naplní, či ne, se svět zřejmě dozví až v březnu po zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu). Vláda na něm představí zamýšlená opatření na snížení rizik spojených s vysokým tempem růstu hospodářství. Mimo jiného půjde jistě i o zvýšení základní úrokové míry.

Znalci se dohadují, zda k tomu dojde už v prvním čtvrtletí, nebo později. Vláda se s jakýmkoli vyjádřením drží zpátky. »Ke zvýšení základní úrokové sazby dojde. Ve správný okamžik a v míře vyšší, než se dnes spekuluje,« odrazil dotazy agentury Reuters Liou Ming-kchang.

Takové vyhýbavé odpovědi však ke zlepšení nálady investorů nepřispívají.

Tahanice kolem jüanu

Jedno je však stále třeba mít na zřeteli. Čína je na nejlepší cestě k ekonomické dominanci v globálním měřítku. Loni, tedy v době, kdy většina průmyslově vyspělých zemí Západu stále ještě zápasila s dopady krize, zaznamenala hospodářský růst ve výši 10,7 procenta. Pro letošek se očekává jen o málo horší výsledek.

Země je na nejlepší cestě nahradit Japonsko v pozici světové dvojky. A pak už zbývají pouze Spojené státy, dosavadní globální hegemon. Zda je Čína z této pozice také vytlačí, a jestliže ano, za kolik let, a zda se to obejde bez konfliktu třeba v podobě obchodní války, nad tím si lámou hlavu přední světoví ekonomové i politici.

Eventuální konflikt je už beztak v běhu. Jedná se o uměle podhodnocený jüan, který zlevňuje čínský vývoz, čímž Peking získává neoprávněné obchodní výhody.

Čína zatím odolává i soustředěnému tlaku z Washingtonu a Bruselu. »Jestliže se vláda rozhodne měnu zpevnit, pak o své vůli, nikoli na nátlak ze zahraničí,« je tradiční odpověď na požadavek zaznívající na každém setkání evropských či amerických představitelů s pekingskými předáky.

»Čína se stane normální zemí až poté, co v ní budou prosazeny zásady právního státu, a z obchodního hlediska až poté, co v duchu pravidel Světové obchodní organizace zajistí zahraničním firmám stejné postavení na trhu jako domácím,« konstatoval například Isaac Merng, hlavní ekonom banky BNP Paribas v Pekingu.

Nutná symbióza

Pro Západ je ovšem Čína stále zajímavým, byť krajně obtížným trhem. Na druhé straně Peking potřebuje Západ především jako dodavatele vyspělých technologií, na které zatím nemá.

Čína chce vlastní značky a vysokou kvalitu, proto má také jedny z největších výdajů do výzkumu a vývoje. »Rozhodně nedoporučuji jakékoli podceňování Číny. Číňané se učí rychle, byť by to bylo i za cenu krádeže duchovního vlastnictví. Ale i v tomto směru vidím první náznaky obratu k lepšímu,« uzavírá investor Jim Rogers.

Petr Němec

1 bilion eur
Tolik loni čínské banky v přepočtu poskytly firmám i soukromníkům.