Čas unikátních staveb

Omezené finance, nezájem místních obyvatel a nevyjasněné vlastnické vztahy. To jsou některé z překážek, s nimiž se větší česká města při plánování své budoucnosti nejčastěji potýkají.

Přesto se řada z nich už brzy promění k lepšímu. Chybět nebudou ani nové architektonické skvosty.

Lidé, nikoliv auta

Nejprestižnější pražský bulvár kdysi lákal k večerním procházkám, dnes se ale i za bílého dne snadno promění v noční můru. Namísto divadel, kin a půvabných obchůdků zde totiž narazíte především na kasina, nevěstince, drogové dealery a jejich klienty.

»Václavské náměstí je jedním ze symbolů České republiky a mělo by být klasickým bulvárem s obchody, kavárničkami, hotely, divadly a kulturními podniky,« domnívá se Jan Adámek, předseda Sdružení Nového Města pražského a zároveň ředitel hotelu Jalta.

Výkladní skříň české metropole ale zahraniční turisty spíše odrazuje, než láká. Ostatně britský deník The Times loni označil Václavské náměstí společně s Reeperbahnem v Hamburku a Place Pigalle v Paříži za nejšpinavější a nejmizernější místo v Evropě. Varoval také před kapsáři a nočními kluby, pro něž se »Václavák« stal rájem.

»Ve chvíli, kdy počet přijíždějících turistů rapidně klesá, je to na pováženou,« myslí si Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

Dílčím úspěchem je to, že oběma zmíněným českým organizacím se podařilo dosáhnout alespoň bodu, ve kterém se Městská část Praha 1 začala problematikou vysoké kriminality v této lokalitě zabývat.

»Jsou ovšem věci, se kterými nehneme. Například neustále přibývající kasina. Dle zákona je povoluje ministerstvo financí, a radnice nemá šanci to ovlivnit. Je to absurdní stav,« upozorňuje Adámek.

Vidina zlepšení truchlivé situace centrálního pražského náměstí ovšem existuje. Klíčem se mají stát urbanistické proměny tohoto prostoru, jež začnou v letošním roce.

V prosinci zmizely z dolní části náměstí nevzhledné podzemní kolektory a nyní mohou začít nadzemní úpravy prostranství. Novou podobu Václavského náměstí navrhl Jakub Cigler z ateliéru Cigler a Marani. »Cílem je především ubrat z náměstí prostor pro auta a naopak rozšířit současnou zeleň,« vysvětluje architekt.

Chodníky se proto rozšíří na dvojnásobek své dnešní plochy a po každé straně přibude ještě jedno stromořadí. Auta budou mít po každé straně k dispozici jediný pruh a navíc mají zmizet v podzemních garážích.

Tramvaje se nevrátí

V původním návrhu byly zakresleny také tramvajové koleje, které měly vést až k ulici Na Příkopě. Tramvaje zde ale nakonec jezdit nebudou a středový pás vyplní prostor pro výstavy, trhy a letní kavárny.

Rekonstrukce dolní části Václavského náměstí by mohla skončit už v roce 2012. O rok později, po dokončení tunelu Blanka a odklonu magistrály, která od náměstí odděluje Národní muzeum, by mohlo dojít také k přestavbě jeho horní části.

Cigler měl při projektování na zřeteli i bezpečnost místa. Důležité jsou totiž i takové detaily jako třeba typ stromů, které zde vyrostou. »Na lavičku, která bude pod krásně vonící lípou, si pravděpodobně nikdo nesedne, protože její květy ji natolik ulepí, že to slušně oblečeného člověka odradí a stane se spíše dostaveníčkem bezdomovců a narkomanů,« vysvětluje architekt.

Jan Adámek ovšem kritizuje fakt, že samo vedení města nezná harmonogram a rozsah rekonstrukce náměstí. »Nikdo neví, kdy rekonstrukce vrchní části skončí. Optimistické scénáře hovoří o roce 2018. A nikdo neví ani to, jak bude nové Václavské náměstí navazovat dopravně a esteticky na pěší zónu a ostatní přilehlé ulice,« zlobí se.

»Některé věci jsou ještě otevřené, ale na přípravu je relativně čas. Některé práce bude možné spustit až po dokončení tunelu Blanka, jinak by v Praze zkolabovala doprava,« hájí magistrát jeho mluvčí Jiří Wolf.

Celkové náklady na rekonstrukci Václavského náměstí se vyšplhají na 80 milionů korun. A nutno je také podotknout, že není jisté, zda se v městském rozpočtu skutečně najdou.

Za Masaryčku čistější

Pražané se v příštím roce mohou těšit i na zútulnění dalších částí města. Rekonstrukcí projde kupříkladu secesní budova Masarykova nádraží. V návaznosti na to se zřejmě začne řešit i zástavba v oblasti od ulice Na Florenci směrem do Havlíčkovy k magistrále, na které dnes stojí chátrající budovy.

V současném kolejišti se stavět nebude - pražští zastupitelé v říjnu loňského roku tento záměr zamítli. K zahájení výstavby na jednom z nejnevzhlednějších míst Prahy stačí, aby zastupitelé schválili změny v územním plánu, a tím z tohoto území sňali stavební úzavěru.

»Očekáváme, že k tomu dojde už letos. Pracujeme na několika architektonických studiích, jež mají ověřit zastavitelnost lokality,« popisuje Tomáš Kadeřábek, ředitel projektu Masaryk Station Development.

Nová výstavba bude tvořena především bytovými domy. »Jejich výšku určí příslušné změny územního plánu. Lze ale očekávat, že bude stejná, jako je v navazujících uličních blocích,« vysvětluje Kadeřábek.

O možné budoucnosti dalších veřejných prostor se Pražané mohli dozvědět nedávno na výstavě, která představila nejúspěšnější návrhy na jejich proměnu.

Největší zájem návštěvníků poutaly studie úprav Opletalovy ulice. Ta by se měla stát elegantní velkoměstskou třídou, pohodlnou především pro chodce, protože většina parkovacích míst by se přesunula do prostoru pod magistrálou.

Moravské plány

Změn se letos dočká i moravská metropole. Skončí hned několik rekonstrukcí významných historických památek. Novotou se bude skvět kupříkladu Moravské náměstí se sochou spravedlnosti, fontánou a vedutou Brna nebo podzemí pod Zelným trhem.

Na podzim skončí dostavba zásadní části kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Využívat jej budou studenti fakult lékařské, přírodovědecké a sportovních studií.

»Největší urbanistickou a dopravní akcí současnosti, která změní tvář jižní části města, je výstavba nového odstavného a osobního železničního nádraží. Dokončeno bude letos,« upozorňuje Zuzana Gregorová, mluvčí Magistrátu města Brna.

Stavět se bude i v Olomouci. V centru města, na místě zdevastovaného areálu bývalé továrny Milo, plánují Olomoučtí do roku 2015 vybudovat celou novu čtvrť zvanou Šantovka. Dvě stě tisíc metrů čtverečních nových ploch bude patřit především obchodům, restauracím nebo třeba multikinu, ale i bytovým domům a kancelářím. Přibýt by měly i cyklistické stezky, dětská hřiště a odpočinkové zóny. Areál bude protínat nová tramvajová trať.

V samém středu Olomouce, na místě, kde má vyrůst moderní budova nového Středoevropského centra kultury, už pracují archeologové. Půjde-li vše podle plánu, stavět se začne v roce 2012. Do roku 2014 by muzeum, zaměřené na středoevropskou výtvarnou kulturu, mohlo stát.

Jeho součástí bude mimo jiné centrální depozitář uměleckých děl, mezinárodní badatelské a školicí centrum včetně velké knihovny, nově transformované divadlo hudby, kino Central pro 200 diváků či kavárna, restaurace a knihkupectví.

Černou kostku nechceme

Také v Ostravě letos plánují zahájení jedné významné stavby. Do nových bytů a kanceláří, které měly vyrůst na místě bývalé koksovny Karolina, se firmy i lidé měli stěhovat už letos. Přišla ale hospodářská krize a investoři ambiciózního projektu Nová Karolina - Passer Invest Group a Multi Development - mají problémy s jeho financováním.

Na konci loňského roku se jim ale podařilo se domluvit s bankami a nutných patnáct miliard na výstavbu zřejmě dají dohromady. Letos by konečně mohli začít stavět.

»Naším úkolem bylo dosáhnout bezproblémového spojení nové výstavby s existujícím historickým centrem Ostravy. Největším problémem bylo napojit novou výstavbu na současnou městskou infrastrukturu,« vzpomíná Vladimír Kružík z architektonického ateliéru Helika.

Zda se to podařilo, budou moci Ostravané posoudit nejdříve v roce 2018, kdy má být Nová Karolina dokončena.

Docela určitě se ale nezačne stavět nová Moravskoslezská vědecká knihovna, pro kterou se vžila přezdívka Černá kostka. Pět let připravovaná stavba, která by se mohla stát novou ostravskou dominantou, se letos na jaře znelíbila novému vedení Moravskoslezského kraje.

To prohlásilo, že je příliš drahá, a knihovnu poslalo k ledu. Stavba by vyšla na necelou miliardu a půl, ovšem 600 milionů korun měl kraj přislíbeno z Bruselu a Město Ostrava navíc poskytlo potřebné pozemky.

Vedení kraje v čele s hejtmanem Jaroslavem Palasem tvrdí, že budovu postaví levněji a evropské peníze použije raději na investice do školství a zdravotnictví. Teprve letos proto vypíše nové výběrové řízení na architektonický návrh budovy knihovny.

Výjimečnou budovu podobající se briketě, která se mohla stát novodobým symbolem staré Ostravy, tak místní musejí oželet. Knihovníci, kteří na svých webových stránkách poptávají skladové prostory pro bezprizorné knížky, se budou potýkat s problémy nejméně další čtyři roky.

»Budovu jsme projektovali právě a jen pro Ostravu. Je nepřenosná, a pokud nevyroste v Ostravě, pak už nikde,« říká Ladislav Kuba z architektonického studia Kuba a Pilař, jeden ze dvou autorů Černé kostky.

Výjimečnou stavbu ze stejné architektonncké dílny bude mít naopak Plzeň. Vyroste v lokalitě U Zvonu, v centru města. Před Vánocemi skončila soutěž, během níž se vybíralo z 88 návrhů nové Západočeské galerie.

Autoři vítězného návrhu Ladislav Kuba a Tomáš Pilař přišli s nápadem pevného, tvarově čístého a jednoduchého domu. Uvnitř transparentního obalu stojí čtyři na sobě postavené hranoly s jednotlivými provozy. Betonový plášť doplňují skleněné tvárnice a diody LED.

Kraj za stavbu vydá na 550 milionů korun, přičemž z programů Evropské unie může získat 150 až 200 milionů korun. Pokud vše půjde podle plánů, stavět se začne už na konci tohoto roku.

Českobudějovický »blob«

Ani České Budějovice nezůstávají pozadu. Na letošek plánují zahájení ojedinělého projektu koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka, Stavbu, kterou se snaží prosadit zejména Jihočeská společnost přátel hudby, neprojektoval nikdo jiný než architekt Jan Kaplický.

Pozemky pro takzvaného »rejnoka« poskytlo město, které se stavbě snaží vyjít vstříc i změnami v územním plánu. Projekt počítá se dvěma sály - pro 1000 a 400 posluchačů - a má investora přijít na dvě miliardy korun.

»Na jaře bychom měli mít k dispozici územní rozhodnutí. Počítáme s tím, že projekt bude kromě soukromých investorů financovat i Evropská unie,« doufá Vladimír Kostka z Jihočeské společnosti přátel hudby.

Samotná výstavba by měla začít nejpozději v roce 2011 a její dokončení se předpokládá v roce 2014. Práci Jana Kaplického převezme architektka Eva Jiřičná. »Architektonickou studii jsme již zaplatili a chceme, aby dokončení zůstalo v rukou architekta světového jména,« vysvětluje Kostka.

Vedení města očekává, že díky této stavbě se ve městě zvedne turistický ruch. Kongresové centrum by navíc měla doplňovat další volnočasová zařízení, jimiž investoři chtějí přilákat turisty vyhledávající aktivní dovolenou.

Českobudějovickou veřejnost ovšem nyní rozděluje jiný projekt: zábavně obchodní centrum Černý pelikán. Stavba ze skla a betonu má vyrůst v klidné Lannově třídě, která slouží jako pěší zóna se starší zástavbou. Místo, které se má brzy proměnit v obchodní centrum, tvoří torzo bývalého masokombinátu a dvorečky s fontánkami ve stylu art deka.

Plány investora projektu Mont TD se ale nelíbí především lidem ze sousedních činžovních domů.

»Náš projekt je zcela v souladu s územním plánem města a jistá obava sousedů z nové stavby se dá samozřejmě pochopit. Myslíme si, že obchodní centrum do středu města, a zvláště na pěší zónu, patří. Město oživí, obyvatelům i návštěvníkům nabídne další možnost, proč ve městě pobývat,« reaguje na kritiku Jana Slováková, projektová manažerka společnosti Mont TD.

Odpůrcům stavby se zatím podařilo prosadit, aby investor torzo stavby z roku 1932 nezbořil. Nakonec se v ní usadí manažeři Černého pelikána.

Investor, který už má v rukou územní rozhodnutí, nyní čeká na stavební povolení, a jakmile je získá, začne stavět.

Chybějí finance i vize

Rok 2010 tedy bude navzdory vrcholící krizi zřejmě mimořádným co do množství výstavby nových unikátních staveb. Jde ale spíše o shodu náhod než o nový trend.

»Naše finanční možnosti stejně jako mnoha českých měst na takové prestižní stavby nestačí,« tvrdí například Jaroslav Deml, primátor Pardubic, kde letos žádná nová významná stavba nevznikne.

»Pokud se ale objeví investor se ctižádostí vybudovat zde něco krásného a architektonicky zajímavého, bránit mu samozřejmě nebudeme,« dodává Deml.

Nejen nedostatek financí překáží dalšímu rozvoji měst. Podle kritiků municipality postrádají především dlouhodobé vize. Například Jan Adámek, předseda Sdružení Nového Města pražského, se domnívá, že Praha by měla přijmout strategii vývoje na 30 let.

Vize se prý ale příliš neprodávají. »Více se cení konkrétní, hmatatelné výsledky, nebo ještě častěji přísliby,« domnívá se Jiří Hlinka, který zastupuje Institut pro udržitelný rozvoj sídel. »Rozvoj měst je v 99 procentech spojován se stavebními zakázkami, nikoliv s kvalitou obyvatel v obecném slova smyslu,« dodává.

Kritičtí jsou ovšem paradoxně i sami soukromí investoři. Vadí jim především bezbřehá liberalizace a uplatňování dvojího metru. »U některých projektů jsou vyžadovány - a oprávněně - investice do infrastruktury a kýžená vize rozvoje na léta dopředu, jiné firmy stavějí bez těchto finančních břemen,« uzavírá Hlinka.

Pavla Kreuzigerová

2 miliardy
Na tolik přijde investory výstavba Kaplického »rejnoka« v Českých Budějovicích.

Rok 2010 bude v Česku mimořádný co do množství nových unikátních staveb.

Britský list The Times loni označil Václavské náměstí za jedno ze tří nejšpinavějších a nejmizernějších míst v Evropě.

 Českobudějovičtí Kaplického »rejnoka« chtějí. Koncertní a kongresové centrum budou mít zřejmě už v roce 2014.