Až do samých výšin nebes

Věž se zvedá nahoru v krocích postupujících po spirále. To je v islámské architektuře symbol růstu směřujícího do nebeských výšin. Takto charakterizoval hlavní architekt projektu Adrian Smith v listu Turkish Weekly stavbu, jež vyrostla v centru Dubaje.

A symbol je to skutečně oprávněný. Burj Dubai se se svými 824,55 metru výšky stala nejvyšší stavbou světa.

Překoná vše

Spojené arabské emiráty, bohaté na velké zásoby ropy a zemního plynu, přitahovaly donedávna pozornost jak stavebních investorů, tak zájemců o lukrativní bydlení.

Projekty umělých ostrovů u Dubaje ve tvaru palmy a mapy světa jsou největšími uměle vytvořenými ostrovy na světě. Buduje se nové mezinárodní letiště, samozřejmě největší na světě. Turisty z celého světa přitahuje Dubailand - megapark s atrakcemi, restauracemi a sportovními středisky na ploše neuvěřitelných 280 kilometrů čtverečních. Na Dubailand navazuje soustava hotelů Bawadi s celkovou kapacitou 60 tisíc pokojů a s největším hotelem světa Asia-Asia se 6500 pokoji.

To vše má být překonáno 4. ledna 2010 oficiálním a slavnostním otevřením věže Burj Dubai. Právě v tento den oslaví dubajský šejch Mohammed bin Rašid Al Maktúm čtyřleté výročí svého spoluvládnutí celým Spojeným arabským emirátům.

»Věž je mimo jiné symbolem hrdosti Dubaje,« říká Muhammad Alí Alabbár, zástupce investora, dubajské firmy Emmar properties.

Napotřetí to snad vyjde

Finanční a stavební investory, které přilákal do Dubaje neobvyklý stavební boom, však nyní trápí vážné platební potíže, do kterých se dosud velmi bohatý emirát dostal.

Pád cen nemovitostí za poslední rok přinesl jejich finanční znehodnocení o více než polovinu, a po dřívější nákupní horečce o ně není ani za těchto podmínek valný zájem. Také finančním sektorem zmítají velké turbulence a nejistota.

Je docela možné, že právě tyto problémy se odrazily i na termínu slavnostního otevření stavby.

Původně bylo ohlášeno na 9. září 2009, pak se zahájení provozu kvůli nehotové vnější fasádě odsunulo na Národní den Spojených arabských emirátů 2. prosince. Ani tento termín však nebyl dodržen pro velký rozsah dokončovacích prací.

Nyní, kdy tisíce dělníků a techniků pracují nepřetržitě ve dne i v noci, se zdá, že třetí termín s největší pravděpodobnější vyjde.

Mrakodrap se stavěl pět let a svou neuvěřitelnou výškou 824,55 metru překonal dosud nejvyšší budovu na světě Tai-Pei 101 na Tchaj-wanu o plných 310 metrů.

Železobetonová orchidej

Štíhlý stříbřitý mrakodrap v centru Dubaje je dominantou rozsáhlého urbanistického komplexu - nové dubajské čtvrtě Downtown Burj Dubai. Mezi vodními kanály vyrůstají další, avšak nižší mrakodrapy, bytové objekty a hotely, střediska pro volný čas, parky, jezírka a fontány.

V blízkosti věže bylo už letos v květnu otevřeno největší obchodní centrum na světě Dubai Mall, kterým má ročně projít až 35 milionů návštěvníků. Rozpočet na celý projekt činí 20 miliard dolarů, z toho náklady na stavbu samotné dubajské věže jsou nyní odhadovány na zhruba 1,8 miliardy dolarů.

Stavbu dubajské věže údajně osobně financoval vládce emirátu Mohammed bin Rašid Al Maktúm, pro něhož se vlastnictví této budovy stalo prestižní záležitostí.

Projekt je dílem chicagského ateliéru Skidmore, Owings and Merrill v čele s architektem Adrianem Smithem. Ten se při projektování stavby nechal inspirovat pouštní květinou hymenocallis připomínající orchidej.

Půdorys budovy ve tvaru písmene Y, který je ukotven do hloubky padesáti metrů, se podobá rozvinuté korunce tohoto květu.

Budova byla navržena jako kombinace funkčně modernistického pojetí s ozdobnými prvky islámské architektury.

Postavila ji Samsung Corporation - největší jihokorejská stavební firma a šestá největší na světě v oblasti výškových staveb. Spolupracovala přitom s belgickou firmou Besix a arabskou Arabtec.

Přípravné práce začaly v únoru 2004. Na jaře téhož roku byla založena základová deska, na které začala vyrůstat železobetonová konstrukce mrakodrapu se třemi křídly pevně ukotvenými k jádru trupu. Toto konstrukční řešení bylo zvoleno mimo jiné pro zabránění velkým výkyvům budovy při silných poryvech větru.

Pro betonování byl použit vysokopevnostní beton, třikrát pevnější než běžné druhy. Přes den byly práce kvůli vysokým teplotám přerušeny, aby neutrpěla kvalita čerstvého betonu.

Hrubá stavba železobetonové konstrukce mrakodrapu trvala dva a půl roku do 20. října 2007, a poté se pokračovalo montáží ocelové konstrukce.

Mimořádný kabát

Mrakodrap získal stříbrný vzhled díky instalaci vnější fasády ze skleněných a hliníkových panelů, která byla zahájena v květnu 2007 a ukončena začátkem října 2009.

Zvláštní zmínku si zhotovení vnější fasády mrakodrapu zaslouží nejen proto, že její výroba a zahájení instalace znamenaly prodloužení stavby mrakodrapu o více než rok.

Původně byla požádána o zhotovení skleněné a hliníkové konstrukce fasády švýcarská firma Schmidlin Fasade Technology, která však ohlásila v roce 2006 insolvenci a všechny práce musela převzít společnost Arabian Aluminium Company spolu s partnerem Far East Aluminium z Hongkongu.

Na konstrukci vnějšího pláště mrakodrapu byly kladeny mimořádné požadavky. V těchto klimatických podmínkách totiž nemá pouze dekorační účel, ale musí chránit věž před účinkem slunečních paprsků, vysokými teplotami vzduchu, vysokou prašností při písečných bouřích a zejména musí odolávat silným větrům.

Protivětrná ochrana byla pravděpodobně nejzávažnějším technickým úkolem. Musí minimalizovat pohyb věže tak, aby nebyl pro lidi uvnitř patrný, či dokonce znepokojující. Propočty ukázaly, že se špička věže nebude vychylovat od svislice více než jeden, maximálně 1,4 metru na každou stranu.

Pro tyto extrémní podmínky bylo zvoleny panely se speciálně vyztuženým sklem v profilech z hliníkových slitin. Jde o nový druh skla, snižující odvod tepla a šetřící energii, protože odolává tepelnému působení slunečních paprsků a brání teplu zvenčí, aby se dostalo do budovy a nezvyšovalo již tak extrémně vysoké množství mrazivého vzduchu potřebného pro klimatizaci.

Pro zajímavost, o udržování fasády v absolutní čistotě se postará dvacet automatických mycích zařízení, které byly pro mrakodrap speciálně vyvinuty.

Česká stopa na babylonské věži

Mrakodrap vyrůstal i za pomoci několika českých firem. Stavební výtahy dodala pardubická společnosti Pega Hoist, která uspěla v silné konkurenci nabídkou unikátního zařízení, které uveze značnou zátěž velkou rychlostí a nepoužívá přitom protizávaží.

Další pardubická firma Strojon vyvinula a vyrobila speciální výtahové automatické dveře, které byly v červenci tohoto roku instalovány v posledních šesti poschodí budovy.

Příležitost dostala i brněnská pobočka koncernu ABB. Dodala 48 vzduchem izolovaných rozváděčů vysokého napětí v hodnotě přibližně jednoho milionu eur. »Náš závod zajistil kompletní inženýring, projektové řízení a samozřejmě výrobu. U většiny dodávek asistují naši pracovníci z Brna, a to především u montáže a uvádění zařízení do provozu,« řekl týdeníku Ekonom Jiří Potěšil ředitel divize silnoproudé elektrotechniky ABB PPMV Brno.

Brněnská ABB se podílí kromě jiných projektů v regionu i na stavbě dubajského metra. »Tento trh je ale silně postižen krizí a mnoho projektů je pozastaveno. Metro je ovšem velmi důležité pro další rozvoj infrastruktury v Dubaji a věříme, že bude zdárně dokončeno,« doufá Jiří Potěšil.

Nahoru dvoupatrovým výtahem

Ale zpět k Burj Dubai. Při vytváření interiérů měla hlavní slovo světově uznávaná designérka z architektonického atelieru Skidmore, Owings and Merrill Nada Andrićová. Podařilo se jí citlivě spojit tradiční arabské motivy s moderními prvky, které vytvářejí luxusní a nadčasové prostory.

Využila domácí druhy dřevin v tmavých tónech, travertinové podlahy, mramor, ručně tkané koberce, na stěnách jsou benátské štuky. V budově je umístěno více než jeden tisíc originálních uměleckých děl.

Podzemní garáže nabízejí tři tisíce parkovacích míst. V technických prostorách je umístěna i sběrná nádrž na kondenzovanou vodu, která vznikne sražením vlhkosti teplého vzduchu při jeho chlazení pro klimatizaci. Ročně se má zachytit 68 tisíc metrů krychlových vody, která se využije na zavlažování zeleně kolem mrakodrapu.

V budově bude jezdit celkem 66 výtahů a eskalátorů včetně dvaceti nejmodernějších výtahů řady Gen2 s plochými lany, které nepotřebují strojovnu.

Dva dvoupatrové výtahy s kapacitou 23 osob na patro jsou nejvýše jezdícími výtahy s nejdelší jízdní dráhou a pohybují se rychlostí deseti metrů za sekundu. Jiné výtahy se však budou pohybovat rychlostí až osmnácti metrů za sekundu, což je téměř 65 kilometrů v hodině.

V mrakodrapu byly poprvé instalovány výtahy, které jsou programovány k řízené evakuaci osob v případě požáru či jiných nenadálých situací.

Od hotelu po anténu

Spodní poschodí zabírá s plochou přes 40 tisíc čtverečních metrů šestihvězdičkový Armani Hotel, který nabízí 175 pokojů a 144 neobyčejně luxusních rezidencí, několik prvotřídních restaurací i zábavních středisek.

Hotel je prvním z nového řetězce Armani Hotels, který buduje italský módní návrhář Giorgio Armani společně s Emaar Hotels and Resorts. Armani také osobně spolupracoval na návrhu interiérů v těchto prostorách mrakodrapu a dával si záležet na každém detailu.

Od 38. do 108. patra jsou prostory věže vyhrazeny soukromým apartmánům a luxusním bytům. Celkem je jich 779 a byl o ně mimořádný zájem. Jejich prodej byl ukončen již během osmi hodin od zahájení. Nejlevnější apartmán bylo možné pořídit v přepočtu asi za 12,5 milionu korun.

A že by snad chyběl venkovní plavecký bazén? Ale kdeže! Nachází se v 78. poschodí.

Zbývající patra 109 až 162 jsou také téměř všechna obyvatelná, najdou se v nich kanceláře a technické i technologické prostory.

Do nejhořejších osmi poschodí věže, kam vede jen úzké schodiště a kruhové podlaží se zužuje na průměr pouhých 120 centimetrů, se dostanou jen vybrané osoby, jimž byly svěřeny klíče. Je to technický personál a elektrikáři, kteří musejí mít přístup ke skříním se zabezpečovací elektronikou telekomunikační antény.

Pro bezproblémové zajištění provozu mrakodrapu, zásobování hotelu, restaurací a středisek všeho druhu slouží technické, zásobovací a logistické prostory, které jsou situovány v každém dvacátém patře stavby.

Ve 122. a 123. poschodí se nachází nejvýše položená restaurace na světě a na 124. patře - ve výšce 442 metrů - je vyhlídková plošina určená zejména turistům. Výtah na ni dopraví návštěvníky během necelé minuty za vstupné, které má být nižší než deset dolarů.

Rekordy je třeba překonávat

Burj Dubai se jistě stane cílem statisíců turistů ročně. Prosklená vyhlídková plošina s otevíratelnou střechou nabízí jedinečný pohled na všechny světové strany a na přilehlé emiráty prostým okem i instalovanými dalekohledy.

Kromě nezapomenutelných zážitků si zájemci mohou odnést domů i originální suvenýr - miniaturu dubajské věže zakoupenou v butiku vyhlídkové plošiny.

Otázkou ale je, jak dlouho bude Burj Dubai turisty fascinovat. Šéfinženýr Andy Davids, který propočetl statiku věže, se už svěřil německému měsíčníku GEO Magazin, že pracuje na projektu, který má trojnásobnou výšku dubajské věže. A to je bezmála dva a půl kilometru.

Ludvík Tejzr
spolupracovník redakce, s přispěním Simony Bartošové

Fakta a čísla
Zahájení stavby: 21. 9. 2004
Zhotovení hrubé stavby z betonu: 2,5 roku
Montáž ocelové konstrukce k nejvyššímu bodu: 14 měsíců
Montáž vnější fasády: 2,5 roku
Spotřeba betonu: 330 000 m3
Počet stavebních dělníků: zhruba 2500 ve třech směnách za den
Stavební náklady: cca 1,8 miliardy dolarů (přibližně 32 miliard korun)
Celková plocha: 460 000 m2
Užitná plocha: 330 000 m2

Nejvyšší věž světa

1,8 miliardy dolarů
Na tolik se odhadují náklady na vybudování Burj Dubai.

1 milion eur
Zhruba tolik činila hodnota zakázky pro brněnskou firmu ABB.

Šéfinženýr Andy Davids, jenž propočetl statiku věže, už pracuje na projektu, který má trojnásobnou výšku dubajské věže. Je to skoro dva a půl kilometru.