Jaká je budoucnost české ekonomiky? Co dokazuje výše aktuálních odhadů hrubého domácího produktu Česka? Dá se při čtení statistik na toto číslo spoléhat?
Ptejte se Davida Marka, hlavního ekonoma Patria Finance.
Na vaše dotazy bude odpovídat na serveru Ekonom.cz v pátek 20. listopadu od 14.00.
David Marek, hlavní ekonom, vedoucí oddělení analýz a člen představenstva Patria Finance, vystudoval Fakultu sociální věd UK v Praze, kde získal i doktorát. Absolvoval například i studijní stáž na University of Limerick v Irsku.
V letech 1997 až 1998 byl odborným pracovníkem v Institutu Ekonomia České národní banky. Poté přešel na odbor měnové politiky ČNB. V letech 1999 až 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhů České spořitelny. Od roku 2000 působí v Patrii Finance. Je členem České společnosti ekonomické.
Z technických důvodů dochází ke zpoždění při zobrazování vašich dotazů.
| Dobry den, nedavno jsem cetl o pomeru zadluzenosti statu vzhledem k HDP. Clanek uvadel, ze zadluzenost napriklad Nemecka a Francie je vzhledem k HDP nekolikanasobne vyssi nez je tomu u Ceske Republiky. Znamena to, ze jsme na tom v tomto smeru lepe nez Nemecko a Francie? Jaky je na to Vas nazor? Dekuji Martin Palisek |
| Dobrý den, děkuji za pozvání k diskuzi. Budu se snažit odpovědět co nejvíce vašich dotazů. Dluh vládního sektoru v poměru k HDP se v Německu i Francii aktuálně pohybuje kolem 70 procent HDP. V České republice je tento poměr poloviční, nicméně v nejbližších letech bude velmi rychle stoupat. Ostatně není složité odhadnout, jak rychle se bude zvyšovat při schodcích veřejných rozpočtů mezi 5-6 procenty HDP. Rozdíl je v tom, že strukturální saldo (nezávislé na hospodářském cyklu) letos dosáhne zhruba 2 procent v Německu, 4 procent ve Francii a 5,5 procenta v ČR. |
| Dobrý den Davide, zajímalo by mě, proč slovenská ekonomika bude v příštích letech růst rychleji než česká. Slovensko už nemá natolik nízké mzdy a HDP, aby se tento jev dal vysvětlit tak, jak tomu bývalo dříve: nižší základ, levná pracovní síla. Nenapadá mě nic, v čem by Slovensko mělo oproti ČR takovou výhodu, aby to byl fundament pro rychlejší ekonomický růst. |
| Slovensko má několik výhod. Zatímco v ČR se budou muset kvůli konsolidaci rozpočtů patrně zvyšovat daně (vedle výdajových škrtů), Slovensko k takovému kroku nebude muset sáhnout a ve srovnání s ČR tak bude mít v této složce konkurenceschopnosti výhodu. Zároveň Slovensko představuje ekonomiku ještě více ovlivňovanou situací v eurozóně. Proto byla recese hlubší než v ČR po finanční krizi, proto je oživení silnější při zlepšení situace v západní Evropě. |
| Dobrý den pane Marku. Kdybyste byl Vy jediný člověk, který rozhodne o tom, jestli ČR přijme euro nebo ne, jak byste se rozhodl? A k jakému datu byste euro případně přijal? Díky za odpověď. |
| Otázka přímo k věci. Finanční krize přinesla jednu důležitou lekci: euro nebylo rozhodujícím faktorem pro sílu dopadů finanční krize. Irsko a Španělsko s eurem jsou příkladem na jedné straně, Maďarsko a Lotyšsko bez eura na druhé. V první řadě je důležitá stabilita ekonomiky, zdraví finančního sektoru a zodpovědná hospodářská politika. Pokud tohle malá otevřená ekonomika splňuje, může jí používání společné měny pomoci, tím, že jí uchrání od krátkodobého zvýšení volatility na lokálním finančním trhu. V našem případě nezní otázka, zda euro ano nebo ne, ale kdy. Kdybych měl rozhodnout o přijetí eura, začal bych okamžitou konsolidací rozpočtové politiky. To by vytvořilo možnost ideálního načasování přijetí eura, což není jen splnění maastrichtských kritérií, ale vyhodnocení sladěnosti hospodářských cyklů, reakcí na externí šoky a pružnosti trhu práce a fiskální politiky tyto šoky vstřebat. Nyní na přijstí eura ČR připravena není. Za pět let být může. |
| Nepřijde Vám, že se na ta čísla jako HDP spoléhá až trochu moc? Není okolo něj tak trochu příliš povyku pro nic? |
| HDP je jeden z mnoha ekonomických indikátorů, z nichž si finanční trhy, centrální banky, vlády a další subjekty skládají mozaiku, která by měla zobrazovat stav ekonomiky. Zmínění subjekty se musí podle něčeho rozhodovat a čím více smysluplných informací mají, tím se mohou rozhodovat lépe. Je nemyslitelné, aby se například důležitý portfolio manažer, zeptal ekonoma na aktuální čísla HDP a dostalo se mu odpovědi, že jde o nevýznamnou informaci (onen ekonom, by brzo skončil jako Diogenes a mohl by své názory hlásat stojíce na svém sudu) Samozřejmě je důležité vědět, jak se HDP počítá, a tedy jakou informaci nám poskytuje. Zamyšlení nad HDP naleznete také v mém sloupku v příštím čísle Respektu. |
| Když Stiglitz tvrdí, že trvání na souvislosti HDP a úspěchů ekonomiky bylo jednou z příčin krize, co si o tom myslíte Vy? |
| Odpověď je naznačena výše. Při správné znalosti a interpretaci národních účtů by se to nemělo stát. I laická veřejnost ví, že i když ekonomika roste o 10 procent ročně, ale rychle se zadlužuje, devastuje životní prostředí a nestará se o inflaci ani stabilitu bankovního sektoru, není zdravá. Příčin poslední finanční krize bylo více, ale ty lze definovat jasněji a strukturovaněji, než redefinicí HDP. |
| Donrý den. Nějak mám popletené pojmy. Neměl byste pracovat spíše v oddělení syntéz? Pokud tomu jako laik rozumím, tak máte nějaká čísla a z nich klientům dovozujete, jak bude. To ale není analýza nebo ano? |
| Částečně máte pravdu. Při našíme práci musíme používat obě metody, nejdříve analýzou informace rozebrat a následně střípky informací z různých oblastí syntézou složit do logického celku. Příklad: Data HDP si rozeberete na složku domácí poptávky a čistého exportu. Z informace o domácí poptávce, vlivu změny daní, regulovaných cen, cen komodit a devizového kurzu složíte dohromady informaci o inflaci. |
| Často se se ozývá, že spíše než potíže s ukazatelem HDP jde o potíže kvůli jeho špatné interpretaci - jak by se měl tedy interpretovat správně? |
| V ideálním případě by si lidé měli přečíst definici ČSÚ. Ve zkratce: HDP je objem produkce vyrobený v určitém časovém úseku na určitém území. Neříká nic, jestli je to díky pracovistosti, objevení nových techlogií, zadlužování apod. Zkrátka je to jeden ze střípků v mozaice. |
| Dobrý den, vždycky se i ohledně předběžných odhadů statistik, nejen HDP, strhne ihned ohromný humbuk. Přitom třeba eurostat mění ta čísla několikrát do měsíce a klidně i na několik měsíců zpětně. Proč se ta čísla nezveřejňují až konečná? Já také odevzdávám práci až, když je hotová... |
| Data o HDP poskytují zpožděný obraz a čím více je zpožděný, tím méně je užitečný. Aby se dala použít data o HDP nejen v učebnicích ekonomické historie ale také pro účely hospodářské politiky či při rozhodování investorů, platí, že čím dříve tím lépe. Konečná data se zveřejňují až s poměrně velkým zpožděním. Například definitivní sestava ročních národních účtů za rok 2006 byla zveřejněna letos v červenci. |
| Jak se díváte na index šťastné planety (HPI)? Nebylo by lepší ho používat místo HDP? Rozhodně to zní lépe :-) |
| Můj názor je, že jde o míchání jablek a hrušek. Nevím, o zda a kolik je důležitější nemít hlad a dýchat čistý vzduch. |
| take z aktualnich udaju soudit, ze uz je nejhorsi za nami a krize odezniva? |
| Celkový obraz poskládaný ze všech dostupných oficiálních informací napovídá, že nejhorší fází bylo první čtvrtletí letošního roku. Nyní ukazatele popisují blízkou minulost a současnost dávají důvod k mírnému optimismu. |
| Dobrý den, měl bych jednu otázku k posedlosti růstem. Je jasné, že neustálý vývoj, zdokonalování (se) je motorem lidstva. Nicméně nebyli jsme v době před krizí posedlí růstem a "růstem růstu", jak ostatně zmiňoval i pan exprezident Havel? Kdybych to vzal z matematického pohledu, tak neustálý růst růstu by se musel limitně blížit nekonečnu, tedy nedostižitelnému stavu. Neměli bychom se probrat a říct: OK, jeden rok rostu o deset procent, další se propadnu o tři, ale pořád jsem na tom o plus minus sedm lépe než předloni? Díky, omlouvám se za delší otázku. |
| Odpověď leží mimo sféru ekonomie. Jsou lidé, kteří se nikdy nespokojí s tím co mají, ale jsou také tací, kteří dokážou říci: Dost, jsou jiné věci, které mi přinesou radost než jen další nula navíc na výpisu z účtu. |
| Hezký den, Davide. Mám obavy o budoucnost české ekonomiky. A to kvůli neschopnosti politických astran sestavit rozumný ekonomický program. ODS je naprosto zoufalá. ČSSD populistická. KDU nečitelná. TOP09 dost slabá. O komunistech se nebudu zmiňovat. Kde bychom měli brát inspiraci (a neříkejte, prosím, obligátní Slovensko). :) Dekuji. |
| Sdílím vaše obavy. Myslím, že není potřeba chodit do zahraničí, v ČR je mnoho schopných zodpovědných lidí, příkladem budiž současná vláda, která v rámci svých úzkých mantinelů příjemně překvapila. Bohužel se zdá, že v politice platí princip negativního výběru. |
| Dobrý den, jak to vidíte s průměrnými platy a nezaměstnaností v následujícím roce? Můžeme se konečně těšit na pozitivní zprávy? Díky za odpovědi, IS |
| Je skličující neustále sdělovat negativní informace a názory. Proto bych odpověď raději formuloval následovně. Existuje reálná šance, že se v druhé polovině příštího roku situace na trhu práce stabilizuje a v dalším roce začne přibývat dostatek pracovních míst, aby míra nezaměstnanosti začala opět klesat. Průměrná mzda patrně neklesne letos ani příští rok, tempo růstu ale ani v jednom roce reálně nepřesáhne dvě procenta. |
Google
Linkuj.cz
Reddit
del.icio.us
Jagg.cz
Přidat.eu
furl
yahoo!
digg
vybrali.sme
Enron - Zkrocení zlé firmy
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Komedie "o dluzích", jejíž premiéru chystá pražské Národní divadlo, možná přiláká i návštěvníky, kteří jinak divadlu příliš neholdují. Pád gigantické...
Toyota Yaris chce oslovit mladší generaci
2.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Japonský kompakt dospěl do třetí generace. Výrobce chce změnit přístup zákazníků a přilákat nové, hlavně ty mladší. Toyota Yaris vypadá lépe, pro náročnější provoz jí ale chybí výkon.
Valentýnská láska jako trám
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Zamilované páry se nejčastěji obdarovávají květinami, cukrovinkami, ale také plyšovými hračkami, alkoholem či parfémem. Za oslavy sv. Valentýna utratí průměrně okolo 700 korun.
Lék proti nádorům slibuje ostropeřec
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Obyčejný bodlák - a přece právě od něj může vést cesta k novému léku proti rakovině.
Kontext Jana Štětky
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
"Může se zdát, že nepodporujeme podnikání, když rušíme tolik stánků. Naopak. My ho podporujeme, protože kamenné obchody trpí výpary ze stánků nebo...
Prázdná státní kasa aneb Co se dá ještě zdanit
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Politická kreativita při vymýšlení daní nezná mezí. Hrozí kvůli recesi zdražení národní pochoutky - vepřové s knedlíkem a se zelím?
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Vláda odložila dlouho očekávaný tendr na nové stíhačky. Podle premiéra na ně zatím nejsou peníze.
V Německu se objevily neznámé obrazy staré Prahy
8.2. 15:47 | Ekonom.iHNed.cz
EXKLUZIVNĚ: Díla objevil amatérský badatel po pětiletém pátrání. Dva obrazy Ludvíka Kohla z přelomu 18. a 19. století patří německému státu. Jak se ale do Německa dostaly není jasné.
Prázdná státní kasa aneb Co se dá ještě zdanit
9.2. 00:00 | Ekonom.iHNed.cz
Vedle DPH nejspíše vzrostou také majetkové daně, v hledáčku jsou i příjmy bohatých lidí. Politická kreativita při vymýšlení daní však nezná mezí. Hrozí kvůli recesi zdražení národní pochoutky - vepřové s knedlíkem a se zelím? Navíc hitparáda 10 nejblbějších daní.
Když jde o plat, mlčení neznamená zlato
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Je dnes vhodná doba na žádost o zvýšení mzdy? Aktuální analýzy pracovního trhu žádostem o vyšší plat příliš nenahrávají. Tématem roku 2012 je v mnoha firmách spíše než zvyšování mezd snižování stavu zaměstnanců. Dobré pracovní výsledky jsou však mnozí zaměstnavatelé ochotni ocenit i dnes. Rozhovor o úpravě mzdových podmínek je ovšem třeba pečlivě naplánovat. Informace o "zmrazení mezd" přitom nemusí znamenat konec vyjednávání.
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Evropská komise představila první návrh koncepce plánování a schvalování mezinárodního propojení evropských dopravních sítí do roku 2030 - "Bílou...
Temelín, nebo pyramida, to vyjde nastejno
9.2. 00:00 | EKONOM.IHNED.CZ
Egyptolog Miroslav Bárta vidí mezi pády minulých civilizací včetně starověkého Egypta a prohlubující se krizí západního světa mnohé paralely. Na prvním místě připomíná neúnosné mandatorní výdaje.
V Německu se objevily neznámé obrazy staré Prahy
8.2. 15:47 | Ekonom.iHNed.cz
EXKLUZIVNĚ: Díla objevil amatérský badatel po pětiletém pátrání. Dva obrazy Ludvíka Kohla z přelomu 18. a 19. století patří německému státu. Jak se ale do Německa dostaly není jasné.
